Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 KYTICE 

 1945 - 1948 
 
 Měsíčník pro literaturu a umění vycházel v odborářském nakladatelství Práce a redigoval jej Jaroslav Seifert (odpovědný redaktor a tajemník Karel Cvejn).
 

Titulem, koncepcí i obsahovým zaměřením hlavních literárněhistorických statí se hlásil k obrozenským tradicím, a zvláště k odkazu Karla Jaromíra Erbena. Preferoval tvorbu vytvářenou s ohledem na široké lidové publikum, otiskoval však příspěvky rozdílné ideové orientace a ohrazoval se proti tendencím k podřizování umění politice (ústupky vůči komunistické kulturněpolitické linii jsou patrné až v posledním ročníku). Zhruba polovinu místa zaujímala beletrie. Z básníků patřili k přispěvatelům Kamil Bednář, Ivan Diviš, Josef Hora, František Hrubín, Jaroslav Seifert, Vlastimil Školaudy, Karel Toman, Jan M. Tomeš aj.; z pozůstalosti byly tištěny verše Bohdana Jelínka, v ročníku 1947 se v ucelených blocích představily básnické skupiny soustředěné kolem sborníku Ohnice, kolem Mladé fronty Rudého práva, a dále mladí katolíci. Z prozaiků v Kytici publikovali Alén Diviš, Jan Drda, František Gottlieb, František Hampl, Miroslav Hanuš, Egon Hostovský, Jaromír John, Marie Kornelová, František Listopad, Jiří Marek, Karel Nový, Eduard Petiška, Ema Řezáčová, Josef Strnadel, Arnošt Vaněček, Jiří Weil aj.

Výrazné zastoupení měla literárněhistorická a literárně-filozofická esejistika (v roč. 1947 Prolegomena existencialismu Václava Černého; dále Pavel Eisner, Antonín Grund, Vojtěch Jirát, Jan Patočka, Karel Polák, Jiřina Popelová), méně místa zaujímala literární kritika (hodnocení nových knih poezie od Antonína Matěje Píši, úvahy a poznámky K. Cvejna, Františka Götze, Josefa Poláka). O sovětské literatuře a vlně děl s vězeňskou tematikou uvažoval Václav Běhounek, studiemi o veršovém rytmu přispíval Jaroslav Závada, poetikou balady a dílem Otokara Březiny se zabýval Oldřich Králík. Úvahy o filmu a divadelních představeních psali nejčastěji Antonín Martin Brousil Frank Tetauer, o výtvarném umění Miroslav Míčko. V tematických číslech věnovaných literaturám Jugoslávie, SSSR, Polska a Bulharska podpořila redakce dobově aktuální myšlenku slovanské vzájemnosti, samostatná čísla věnovala též osobnostem Petra Bezruče Otokara Fischera.

 Nerealizován zůstal projekt knižní edice Kytice, v níž měla od podzimu 1948 vycházet především esejistická díla o novodobé české literatuře.
 
Periodicita: Měsíčník. – I (11 č., říjen 1945 – prosinec 1946), II (12 č., 1947), III (11 č., 1948), občas dvojčísla.
Technické informace: 26,5x20,5 cm, 48 str., paginace průběžná, obsahy ročníků.
Grafická úprava a výtvarný doprovod: Kresby (mj. M. Aleš, J. Čapek, K. Černý, A. Diviš, F. Hudeček, B. Kubišta, J. Lada, A. Paderlík, A. Procházka, A. Strnadel, V. Špála, F. Tichý, B. Vaníček, J. Wielgus); obálka a grafická úprava F. Muzika.
Náklad: 4000 (1948).

LITERATURA

O. Kryštofek: Čteme kulturní a literární revue, MF 21. 2. 1946; J. Urbanec: Měsíčník pro literaturu a umění Kytice – pokus o navázání na předválečný vývoj, in sb. K české literatuře 1945-1948 (Brno 1992), též in J. U., Střídavý čas naděje (Opava 2002).
Autor hesla: Blahoslav Dokoupil (2002)
Aktualizace hesla: 31. 5. 2006 (mlp)
Aktualizace bibliografie: 31. 5. 2006 (mlp)
zpět na hlavní stranu