Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Marie KORNELOVÁ

* 15. 2. 1909, Chrudim 
† 27. 11. 1978, Chrudim 
 
Prozaička, překladatelka, autorka literatury pro mládež
 Vlastním jménem Hrubešová. Pseudonym zvolila podle Viktorina Kornela ze Všehrd. Její otec byl soudním radou. V Chrudimi Kornelová absolvovala dívčí lyceum (1922) a reálné gymnázium (1927). Studia češtiny a němčiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy ukončila 1934 (PhDr. 1935 prací Máchovy výrazové prostředky k charakteristice osob v románu Cikáni). Rok učila na dívčím reálném gymnáziu v Praze a od roku1935 na Obchodní akademii v Chrudimi. 1947 odešla do invalidního důchodu. Od studentských let se věnovala ochotnickému divadlu, zprvu jako herečka, později také jako organizátorka, mj. byla v letech 1945–48 intendantkou chrudimského divadla.
 Od poloviny 30. let publikovala v periodikách: Časopis pro moderní filologii, Studentský časopis, Chrudimský kraj, později v Mateřídoušce, Ohníčku aj.
 Marie Kornelová se ve 40. letech představila dvojicí na sebe navazujících historických románů ze začátku 14. století Svatební jízdaProměny, které pak o dvě desítky let později spojila pod titulem Trůny milostné i kruté. Ač se v nich držela základních historických faktů a do detailů zachytila dobové prostředí a způsob života, v kresbě psychiky postav, a tím i v dějové motivaci, mířila především k nadčasovým citům a pohnutkám. Námětem prvního z obou románů jsou zásnuby a sňatek EliškyPřemyslovny s JanemLucemburským, ústředním tématem však Eliščina láska k manželovu strýci. Pozornost, kterou tu autorka věnovala osobním zájmům a prožitkům i epizodních postav, ještě více zesílila v románu druhém, v němž sbližování královského páru tvoří jen jednu z dějových linií a motivů. – V dívčím románu Nebe, peklo, ráj s humorem zachycuje duševní svět desetiletých hrdinek; zvláště komičnost jejich dětinského uvažování ovšem ocení spíše dospělý čtenář. – Kornelová rovněž překládala klasickou prózu z němčiny, ale také z francouzštiny a ojediněle i z jiných jazyků. Překlad pohádky pro dospělé Gottfrieda Kellera Kocourek Sklíčko publikovala spolu s vlastním pokračováním (Sova Pálenka) podle původního autorova náčrtu.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a práce o literatuře: Máchovy výrazové prostředky k charakteristice osob v románu Cikáni (studie, 1936, pod jm. M. Hrubešová); Svatební jízda (R 1941; přeprac. in Trůny milostné i kruté); Proměny (R 1947; přeprac. in Trůny milostné i kruté); Sova Pálenka (P 1947, in Kocourek Sklíčko a Sova Pálenka; pokračování novely G. Kellera, autorkou přeložené v první části knihy); Vendulčiny oříšky (P pro děti, 1955); Nebe, peklo, ráj (P pro ml., 1967); Trůny milostné i kruté (R 1968, obsahuje přepracované verze RR Svatební jízda a Proměny).
Překlady: G. Keller: Curyšské novely (1953) + Dvě novely (1953, obsahuje: Romeo a Julie na vsi, Šaty dělají člověka) + Epigram (1954, in Spisy G. K., sv. 4) + Romeo a Julie na vsi (1968) + Romeo a Julie na vsi (výbor, 1980, s E. A. Saudkem); W. M. Thackeray: Růže a prsten (1950); A. France: Historie našich dnů 1, 2 (1951, pod jm. M. Hrubešová) + Červená lilie (1958, in Spisy A. F., sv. 10) + Historie našich dnů 1–4 (1966, obsahuje přepracovaný překlad 1. a 2. dílu a nově překlad 3. a 4. dílu); A. Seghersová: Odměna (1951); L. Turek: Tak jsme žili (1951); J. Sigsgaard: Míťa sám na světě (1954); H. Heine: Obrazy z cest 2. Cesta z Mnichova do Janova, Lázně Lucca, Město Lucca (1954); H. Melville: Izrael Potter (1955) + Bílá velryba (1956, přeprac. překladu S. V. Klímy, verše přebásnil K. Bednář); Ľ. Ondrejov: Zbojnická mladost (1956; přeprac. 1963); E. Mörike: Mozartova cesta do Prahy (1956); M. Rázusová-Martáková: Jankovo léto (1957); R. Moric: Přes jedenašedesát štítů (1957); G. Flaubert: Tři povídky (1957) + Citová výchova (1959); J. Chalupka: Bendegúz, Gyula Kolompos a Pišta Kurtaforint (1959); H. von Gebhardt: Děvčátko kdoví odkud (1959); Ch. De Coster: Pověst o Ulenspieglovi a Lammu Goedzakovi a jejich hrdinských, veselých a slavných příhodách v zemi flanderské a jinde (1962); A. Schwarz-Bart: Poslední Spravedlivý (1962); J. Brězan: Jak šel slon na houby (1963); J. a W. Grimmové: Pohádky o skřítcích (1964) + Pohádky bratří Grimmů (1969, i uprav.) + Šípková Růženka a jiné pohádky (1973) + Pohádky bratří Grimmů (výbor odlišný od dřívějšího, 1976) + Jeníček a Mařenka, Jak šel synek do světa, aby se naučil bát (1977, i uprav.) + O vlkovi a kůzlátkách (1978) + O Palečkovi (1981, pod jm. M. Hrubešová-Kornelová) + Märchen / Německé pohádky (výbor, dvojjazyčné vydání s komentáři, k výuce němčiny, 2003); E. Kloss: Pět malých ježků (1964); I. Feustelová: Bibi (1969); D. N. Mamin-Sibirjak: Medvídek a jiné příběhy (1970, i ed.); ve sbornících: 10 novel (1957, 1962); Modrý květ (1967); O třech sestrách: sedm pohádek z pokladů našich a světových pohádkářů (1995).
Uspořádala a vydala: Památník státního reálného gymnázia v Chrudimi 1863-1948 (pod jm. M. Hrubešová, s dalšími, 1948); Pohádky, říkadla a hádanky z Bartošovy Kytice (1957).

LITERATURA

Bibliografie: L. Lánský, Chrudimské vlastivědné listy 1994, č. 3.
Studie a články:
jšr (J. Šnobr): Marie Kornelová (slovníkové heslo s bibliografií tvorby pro děti), ZM 1969, č. 4, Příloha; F. Tenčík: Nevšední vypravěčka a překladatelka, ZM 1975, s. 94; M. Vojtíšková: Bezděz v krásné literatuře (1997); P. Kobetič: Literární místopis Chrudimě (Chrudim 1998); M. Bastl: Kornelová, Marie, in kol.: Chrudim (2005).
Recenze: Svatební jízda: J. Petrtyl, Panoráma 21, 1945/46, s. 159 * Proměny: V. Tichý, Kulturní politika 3, 1947/48, č. 16; O. Jahoda, KM 1948, s. 34 * Sova Pálenka: P. Eisner, Kulturní politika 3, 1947/48, č. 34 * Vendulčiny oříšky: F. Benhart, NŽ 1956, s. 596 * Nebe, peklo, ráj: J. Voráček, Impuls 1968, č. 1 * Trůny milostné i kruté: H. Hrzalová, KT 1968, č. 29 * Pohádky bratří Grimmů: I. Olenič, SvSl 14. 7. 1970.
K životním jubileím: fk (F. Knopp), LidN 16. 2. 1999.
Vzpomínky a korespondence: J. Hrubešová: Vzpomínka na domov Marie Kornelové, in Letokruhy (Hradec Králové 1982); Polohy srdce. Z korespondence Jaromíra Johna (1982, edd. M. Krulichová a M. Vinařová); Marie Kornelová. Vzpomínková mozaika k nedožitým pětaosmdesátinám a k patnáctému výročí úmrtí, na pokračování in Chrudimské vlastivědné listy 1993, č. 5; 1994, č. 1-3.
Archiv: LA PNP: Osobní fond, nezpracováno.
Autor hesla: Přemysl Blažíček (1994)
Aktualizace hesla: 16. 9. 2006 (vbr)
Aktualizace bibliografie: 16. 9. 2006 (vbr)
 
zpět na hlavní stranu