Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 KRITICKÝ MĚSÍČNÍK  

 1938 - 1942; 1945 - 1948 
 
 Revue pro literární a uměleckou kritiku vycházela 1938-42 a 1945-48 v nakladatelství Františka Borového (1945-46 formálně jako orgán Syndikátu českých spisovatelů, od dubna 1946 byl vydavatelem listu Václav Černý, který jej zároveň redigoval). Tajemníkem redakce byl Jiří Pistorius. V poválečném období měl KM v zásadě čtrnáctidenní periodicitu, ale častá byla dvojčísla i trojčísla; zastaven byl z politických důvodů před dokončením IX. roč. v říjnu 1948.
 

Ambicí Václava Černého bylo již před válkou navázat na tradici Šaldova zápisníku a jeho koncepci osobnostně vyhraněné kritiky, která se řídí jen náročnými uměleckými a etickými měřítky. Pro poválečné období se názorovým východiskem listu stalo dobově široké pojetí socialismu jako pluralitního a na demokratických principech založeného společenského systému s důrazem na tvůrčí svobodu jako prvotní předpoklad umělecké tvorby. Tato koncepce se brzy – spolu s otázkou poválečné politické a kulturní orientace republiky – stala zdrojem polemik s pojetím marxistickým, jak je prezentovaly především Rudé právo nebo Tvorba, do značné míry i Kulturní politika a další listy sympatizující s kulturněpolitickou praxí KSČ. KM vstoupil prostřednictvím šéfredaktora do polemických střetů již v létě 1945. Ve vystoupeních Václava Černého započatých reakcí na článek V. Běhounka v deníku Práce (volný cyklus úvah K problematice socialistické kultury u nás) postupně krystalizovala hrdá a sebestředná představa národní kultury, jež údajně má díky hraničnímu geopolitickému postavení českých zemí významné mesianistické poslání (Mezi Východem a Západem, Ještě jednou: mezi Východem a Západem – obojí v roč. 1945). Jako rozšíření tohoto problému pak lze chápat dobové pokusy o vymezení pojmu socialismus. Václav Černý jej formuloval jako vrchol a závěr tisíciletého civilizačního snažení o uspořádání společenských poměrů, a tedy ve značné shodě s pojetím komunistickým (Básníkova trnitá cesta do socialistické společnosti – 1945); přesto i tyto jeho úvahy vzbuzovaly prudký nesouhlas komunistických publicistů (diskuse s Gustavem Barešem a následné polemiky s J. Pokorným, J. Hájkem, F. Vrbou aj. – vše 1946). Třetím tematickým okruhem dobových kulturněpolitických polemik byl vztah umělce a státu (VáclaV Černý: Osobnost a kolektivum, Cesta literatury k lidu a lidu k literatuře – obojí 1946; sem spadají i spory o titul národního umělce, k jehož udělování žijícím osobám se KM stavěl negativně, a Černého kritické stanovisko k českým intelektuálům schvalujícím stalinské represe vůči Zoščenkovi a Achmatovové – Sovětská čistka, česká kocovina a leccos jiného – 1946).

V tématech literárních se KM zasazoval o propagaci náročné, neideologické literatury existenciálního a existencialistického zaměření. Václav Černý byl také předním dobovým znalcem existencialismu a soustavně jej uváděl do českého kulturního prostředí ve svých studiích, komentářích a také kontextových paralelách. Tak pro něj Hanuš Bonn, a především Jiří Orten byli představiteli existencialismu v poezii, což je, podle autora, fenomén výhradně český. Nejvíce pozornosti věnoval list literární kritice. V rubrikách Kritické stati a úvahy Průhledy (do nové poezie, do nové prózy, do nové esejistiky) publikovali vedle V. Černého (mj. Česká beletrie emigrační, Další pohled na naši poezii nejmladší - obojí 1947) nejčastěji Josef Dostál, Pavel Eisner (mj. Franz Kafka a Praha – 1948), Antonín Hrubý (mj. kritika Olbrachtova Dobyvatele, která vzbudila polemiku), Ota Jahoda, Karel Janský, Jaroslav Janů, Jan Linhart, Jiří Pistorius, Karel Polák, Bohumil Polan, Karel Růžička; značná pozornost byla přitom věnována evropské a světové literatuře. Z beletrie KM tiskl výhradně poezii, a to jak českou (Jaroslav Bednář, Kamil Bednář, Klement Bochořák, František Halas, Josef Hiršal, Josef Hora, František Hrubín, Oldřich Mikulášek, Jiří Orten aj.), tak přeloženou (Louis Aragon, Charles Baudelaire, Paul Eluard, Jacques Prévert, Paul Valéry, Paul Verlaine; Czesław Miłosz, Julian Przyboś, Leopold Staff, Emil Zegadłowicz; Sergej Jesenin, Boris Pasternak, Konstantin Simonov; Hermann Hesse, Georg Heym, Georg Trakl aj.; jako překladatelé se uplatnili Karel Brušák, Gustav Francl, František Hrubín, Svatopluk Kadlec, Adolf Kroupa, Marie Marčanová, Jiří Orten aj.). Filozofické stati publikoval Jan Patočka, příspěvky o výtvarném umění František Kovárna, o divadle psali Jan Kopecký Karel Kraus, o filmu Josef Branžovský. Drobné zprávy a poznámky vycházely v rubrice Na okraj doby.

 Při KM měla být založena Knihovna moderní kritiky, vníž měly každoročně vycházet dva až tři svazky kritických statí a esejů od domácích i cizích autorů; tento plán se však už neuskutečnil. Černého poválečné polemiky z KM i hlasy jeho odpůrců shromáždila publikace V. Černý: Skutečnost svoboda (1995, ed. J. Šulc a J. Kabíček).
 
Periodicita: Čtrnáctideník. – VI (10 č., 1945, od června), VII (20 č., 1946), VIII (20 č., 1947), IX (15 č., 1948, do 20. 10.), často dvojčísla a trojčísla, v ročníku 1947 výhradně dvojčísla.
Technické informace: 24x16 cm, 20-40 str. (dvojč. až 64 str., trojč. až 72 str.), paginace průběžná, obsahy ročníků (kromě 1948).
Náklad: Až 22 000.

LITERATURA

Knižně: V. Černý: Paměti III – 1945-1972 (Brno 1992, pův. Paměti 4, Toronto 1983); A. Kusák in Kultura a politika v Československu 1945-1956 (1998)
Studie a články: D. Šajtar: 10 let Kritického měsíčníku, Čti 1948, č. 1; J. Volák: Retrospektiva. Kritický měsíčník, SML 1968, č. 18; V. Brett: Boj o realizaci kulturního programu KSČ roku 1945, Slovanský přehled 1983, č. 1; jip, pb (= J. Pelikánová, P. Blažíček): Kritický měsíčník. In Lexikon české literatury II/2 (1993); H. Floriánová: Oč bojoval Kritický měsíčník, Klub (MU Brno) 1993, č. 3; J. Maksym-Benczew: K „polskému číslu“ Kritického měsíčníku, in sb. Rok 1947 (1998); J. Knapík: Konce Kritického měsíčníku, Alternativa plus 5, 1999/2000, č. 1/2.
Autor hesla: Miroslav Zelinský (2002)
Aktualizace hesla: 31. 5. 2006 (mlp)
Aktualizace bibliografie: 31. 5. 2006 (mlp)
zpět na hlavní stranu