Slovník české literatury po roce 1945
Zdeněk KRIEBEL
* 29. 4. 1911, Brno
† 28. 12. 1989, Brno
Básník
Narodil se v rodině právníka. Po maturitě na reálném gymnáziu v Brně roku 1930 pokračoval ve studiu na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (titul JUDr. získal v roce 1938). V letech 1935–1939 působil jako advokátní koncipient v Brně a poté až do roku 1940 v Praze. V letech 1940–1946 zde byl zaměstnán jako právník a administrativní pracovník, v rozmezí let 1946–1956 vykonával práci obhájce. Počínaje rokem 1956 nalezl profesní uplatnění v oblasti vydavatelské a literární: nejprve byl redaktorem Státního nakladatelství dětské knihy
a tajemníkem Kruhu přátel dětské knihy. Po návratu do Brna roku 1961 působil v literárním oddělení brněnského studia Československého rozhlasu, kde setrval až do roku 1972, kdy odešel do důchodu. – Manželkou Zdeňka Kriebela byla operní pěvkyně Marie Podvalová, sólistka Národního divadla v Praze (1909–1992, manželství trvalo od roku 1936 do roku 1956 a pak znovu od roku 1986). – Manželé jsou společně pochováni na hřbitově v Tišicích u Neratovic.
Časopisecky debutoval jako šestnáctiletý v Moravské orlici (1927). Od třicátých let dále přispíval do Lidových novin, Lidové demokracie, Indexu, Střediska (1931 vstoupil do sdružení
Literární středisko v Brně), Zvonu, revue U a
Kritického měsíčníku (v obou fázích jeho existence). Po válce publikoval v
Novém životě, Hostu do domu, a zejména ve
Zlatém máji. Krieblovy verše byly mnohokrát zhudebněny (skladatelé Jiří Dvořáček, Ctirad Kohoutek, Lubor Bárta, Jaroslav Dostalík ad.). V padesátých letech jeho říkadla pro děti doprovázela rovněž ilustrace na filmových pásech do projektorů (výtvarnice Vilma Lesková a Věra Fridrichová), vydávaných Moravskou ústřednou pro lidovou a uměleckou tvorbu Brno. V roce 1965 byla Krieblovi udělena Cena Marie Majerové za sbírku básní pro mládež Stradivárky z neónu. Posměšky na plot. – Užíval pseudonymu Vincent a šifer Kri, kri, Vinc.
Ve svých počátcích se
Zdeněk Kriebel vyvíjel od wolkerovsky laděné poezie (Hořící keř) k básním, které se inspirovaly výboji básnické avantgardy, jazzem a filmem a polytematicky rozvíjely proud představ (Polytonfox). Dvě stě veršů sbírky 200 chryzantém bylo napsáno jako panychida za zemřelého přítele, expresionistického básníka
Josefa Chaloupku (1898–1930). Kriebel však psal i osobitou lyriku milostnou a přírodní (Proutěná píšťala) a na začátku okupace také – v rovině intimní i občanské – verše prodchnuté vzpourou a nadějí (S erbem lipového listu). Civilní věcnost si zachoval (aniž by rezignoval na písňový lyrismus) také v pozdější sbírce Alarm, ve které reflektoval vzrušenou poválečnou dobu. Po desetileté vynucené odmlce byla Krieblova Kniha milosti, vydaná v polovině padesátých let, intimním výrazem promarněných citových vztahů (od zrodu lásky přes milostnou závrať, krizi až po bolestný rozchod). V navazující Symfonii o Dyji básník vyslovil potřebu nalézt životní rovnováhu a své místo v lidských vztazích a v přírodě. Dovršením jeho tvorby byla básnická výpověď o rodinných vztazích Etudy pro dceru. Již koncem padesátých let byly časopisecky zveřejňovány verše občanské poezie s názvem Listy z Prahy, které pak Kriebel až do konce života průběžně doplňoval, třebaže věděl, že jsou pro nekonformní postoj knižně nepublikovatelné. – V polovině padesátých let se Zdeněk Kriebel začal věnovat rovněž tvorbě pro děti a mládež. Po hrubínovsky laděné Píšťaličce na sebe výrazněji upozornil sbírkou Ptám se, ptám se, pampeliško. Propojil tu tradiční témata dětské poezie s moderním světem dětí, ozvláštnil klasické formy (říkadlo, ukolébavku, popěvek, hádanku, bajku) o vynalézavou hru a humor, o prozaizované promluvy a odvážnou zvukovou instrumentalizaci. Experimentálně působila dvojice sbírek Stradivárky z neonu a Posměšky na plot i soubor lyrizovaných próz Za oknem laterna magika či lyricko-epická skladba Co dělá v parku sluníčko.
BIBLIOGRAFIE
Beletrie a práce o literatuře: Hořící keř (BB 1931); Polytonfox (BB 1932); 200 chryzantém (B 1938; poté in Dvě stě chryzantém, Symfonie o Dyji); Proutěná píšťala (BB 1938); S erbem lipového listu (BB, b. d., 1940); Alarm (BB 1947); Píšťalička (BB pro děti, 1955; dopl. vyd. 1958, poté in Koulej se, sluníčko, kutálej); Kniha milosti (BB 1956; přeprac. 1970); Symfonie o Dyji (B 1959; poté in Dvě stě chryzantém, Symfonie o Dyji); Ptám se, ptám se, pampeliško (BB pro děti, 1959; poté in Koulej se, sluníčko, kutálej); Koulej se, sluníčko, kutálej (BB pro ml., 1961, obsahuje: Píšťalička a Ptám se, ptám se, pampeliško); Za oknem laterna magika (PP pro děti, 1963; rozšíř. s tit. Duhová brána, 1977); Co dělá v parku sluníčko (BB pro děti, 1963); Stradivárky z neonu, Posměšky na plot (BB pro ml., 1964); Dvě stě chryzantém, Symfonie o Dyji (BB 1971); Etudy pro dceru (BB 1988).Výbory: Na slunečné straně (BB 1961); Písně pro sluníčko a Hry s lunou (BB pro děti, 1971); Svět je krásně strakatý (PP pro děti, 1986, ed. Z. Heřman); Jak se zobe chytré zrní (BB pro děti, 1989, ed. Z. Heřman).
Překlady: Krista Bendová: Kapky, kapky, krůpěje (leporelo 1963) + Trnky, brnky na ty hrnky (BB pro děti, 1964); Ladislav Švihran: Nenápadní společníci (PP nauč. pro děti, 1977).
Účast ve sbornících a almanaších: Ze všech nejkrásnější. Výbor veršů brněnských básníků (1936, ed. B. Penka); Jarní almanach básnický 1940 (1940); Básnický almanach 1954 (1955, ed. L. Fikar); Básnický almanach 1955 (1956, ed. L. Čivrný); Básnický almanach 1956 (1957, ed. F. Hrubín; Básnický almanach 1957 (1958, ed. J. Noha); Básnický almanach 1958 (1958, ed. F. Branislav); Básnický almanach 1959 (1960, ed. M. Kundera); Vyzvání na cestu. Básnická encyklopedie pro mládež (1961, eds. D. Lhotová a Z. K. Slabý); Almanach Klubu čtenářů 1962 (1963); Jak lomikámen v dešti. 13 brněnských básníků (BB 1987).
LITERATURA
Bibliografie: L. Přerostová: Metodický text o básníkově životě a díle (rozmnož., Státní vědecká knihovna Brno 1986).Studie a články: M. Petříček in Glosy k současné české poezii (1957); M. Petříček: Poezie mužného charakteru, in Z. K., Na sluneční straně (1961); J. Bodláková: Kdo je to básník, in Z. K., Koulej se sluníčko, kutálej (1961); J. Trefulka: Na sluneční straně, Plamen 1961, č. 9; S. Šmatlák: Nad poéziou Zdeňka Kriebla, ZM 1964, č. 8/9; M. Uhde: Krieblovy hádanky a říkadla, HD 1964, č. 8; I. Borská: Jak se dělá báseň, doslov in Z. K., Koulej se, sluníčko, kutálej (1973); Z. Heřman: Zdeněk Kriebel, ZM 1980, č. 10, týž: Báseň jako záření, in Říkat pravdu s úsměvem (1984); týž: Malé a velké tragédie Zdeňka Kriebla, ZM 1990, č. 4.
Recenze: Hořící keř: J. O., Čin 1930/1931, s. 806; -pa- (= F. S. Procházka), Zvon 1931/1932, č. 9 * Polytonfox: B. V. (= B. Václavek): Tvorba 1933, č. 2 * 200 chryzantém: A. M. Píša, PL 13. 8. 1938, též in K vývoji české lyriky (1982); V. Černý, LidN 5. 12. 1938 * Proutěná píšťala: R. K. (= R. Konečný), Naše doba 1938/1939, č. 6; J. Kohout, KM 1939, č. 3; A. M. Píša, Národní práce 19. 2. 1939, též in K vývoji české lyriky (1982) * S erbem lipového listu: AMP. (= A. M. Píša), Národní práce 29. 12. 1940, též in K vývoji české lyriky (1982); Boj (= P. Bojar), Studentský časopis 1940/1941, č. 6/7; J. Heyduk, LidN 20. 1. 1941; B. Polan, KM 1941, č. 3 * Alarm: K. Bradáč, RP 20. 6. 1947; A. M. Píša, Kytice 1947, č. 5, též in K vývoji české lyriky (1982); J. Zika, Tvorba 1947, č. 21 * Kniha milosti: Z. Heřman, HD 1956, č. 8; M. Petříček, LitN 1956, č. 22; J. Trefulka, NŽ 1956, č. 7; J. Mourková, Květen 1956/1957, č. 2 * Ptám se, ptám se, pampeliško: J. Teichmann, ČK 1959, č. 10; J. Tichý, LitN 1959, č. 22; Z. K. Slabý, ZM 1960, č. 3 * Symfonie o Dyji: M. Čevenka, LitN 1960, č. 17; M. Petříček, Plamen 1960, č. 3 * Koulej se, sluníčko, kutálej: M. Petříček, ZM 1961, č. 12 * Na slunečné straně: pb (= P. Blažíček), Práce 4. 8. 1961; M. Uhde, HD 1961, č. 7; M. Vacík, RP 29. 4. 1961; F. Vrba, LitN 1961, č. 24 * Za oknem laterna magika: V. Stanovský, KT 1964, č. 3 * Stradivárky z neonu, Posměšky na plot: F. Tenčík, Rovnost 2. 7. 1964 * Trnky, brnky na ty hrnky: V. Vařejková, Komenský 1964/1965, č. 10; V. Frýbová, ZM 1965, č. 8/9; K. Jangl, Plamen 1965, č. 8 * Duhová brána: JK, NK 1978, č. 5 * Etudy pro dceru: pAb, NK 1988, č. 47; Z. Heřman, Kmen 1988, č. 46; J. Rulf, ZN 12. 11. 1988; A. Mikulášek, LM 1989, č. 7 * Jak se zobe chytré zrní: zh (= Z. Heřman), NK 1990, č. 4.
Rozhovory: V. Kovářík, ZM 1963, č. 4, též in V. K., Hlasy a tváře (1965); ap (= A. Přidal), LitN 1965, č. 33; M. Tmé, Tvorba 1971, č. 17; V. Kovářík in Besedy (1983).
K životním jubileím: V. Frýbová, ZM 1961, č. 4; D. Karpatský, Plamen 1961, č. 4; Z. Zapletal, ZM 1986, č. 5; N. Sieglová, Duha 2011, č. 1/2; (tom), Ladění 2011, č. 1/2.
Nekrology: zh (= Z. Heřman), Albatros 1990, č. 2; N. Sieglová, Komenský 1989/1990, č. 9.
SOUVISEJÍCÍ ODKAZY
Lexikon české literatury
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963
Bibliografické databáze ÚČL AV ČR
Autor hesla: Svatava Urbanová (1994)
Aktualizace hesla: 8. 6. 2021
(av)
Aktualizace bibliografie: 8. 6. 2021
(av)