Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945
 






Obálka knihy Pátým pádem (nakl. Triáda 1996)


Obálka knihy Krajiny vzpomínek (nakl. Triáda 2000)


Obálka knihy Příliš pozdní léto (nakl. Periplum 2003)

 Václav VOKOLEK

* 1. 1. 1947, Děčín 
 
 
Básník, prozaik, výtvarník, publicista
 Syn spisovatele Vladimíra Vokolka (1913–1988), synovec nakladatele a tiskaře Vlastimila Vokolka (1903–1985) a malíře a sochaře Vojmíra Vokolka (1910–2001). ZDŠ a Střední průmyslovou školu stavební (1962–1966) absolvoval v rodišti, po maturitě studoval dva roky výtvarnou výchovu a český jazyk na PF v Ústí nad Labem (studium nedokončil). Od roku 1967 zároveň pracoval jako správce zámku v Nelahozevsi a poté v klášteře Osek, od září 1968 do konce 1969 byl pracovníkem Okresního muzea v Litvínově. Krátce žil v Jaroměři, 1971 přesídlil do Prahy, kde pracoval jako restaurátor v podniku Výtvarná řemesla. Od 1975 ve svobodném povolání. Od roku 1988 žije v Tursku u Prahy. V letech 1992–1993 působil jako redaktor brněnského literárního dvouměsíčníku Host, na začátku 1994 byl krátce zaměstnán v redakci revue Souvislosti. V roce 1994 byl jedním ze zakladatelů nakladatelství Triáda. Od 1995 vyučuje dějiny umění na pražské Vyšší škole odborné publicistiky při Arcibiskupském gymnáziu, kde pod jeho vedením vznikaly v Tvůrčí dílně poezie jednoroční Almanachy poezie. Spoluzakladatel umělecké společnosti Omen. – Jako výtvarník a knižní ilustrátor se hlásil ke skupinám Kruh a Geometrie.
 

První Vokolkovy verše vysílal roku 1967 Čs. rozhlas v Ústí nad Labem. Do roku 1990 však autor oficiálně nepublikoval (kromě výtvarných partitur ve sborníku Jazzové sekce Partitury, grafická hudba, fónická poezie, akce, parafráze, interpretace, 1980) a pouze vystavoval své výtvarné práce. Poté uveřejňoval básně, glosy, kritiky a eseje v periodikách Literární noviny, Host, Moderní analfabet, Tvar (1994 zde v příloze Tvary próza Stopa blesku), Souvislosti, Reflex, Okruh, Psí víno, A2, Ateliér, Humus a Aluze (zde první verze Krajin vzpomínek); publikoval též v zahraničí – mj. Pomosty (Vratislav). Svou ranou poezii z let 1971–1984 shrnul do samizdatového výboru Básně (1984, vydání připravované 1988 v Mladé frontě – v uspořádání Ivana Wernische a s titulem Na sedm nápadů – se neuskutečnilo), tvorbu zejména první poloviny 80. let obsáhla samizdatová sbírka Bílá na bílé (1985); v samizdatu byla zveřejněna též groteskně poetická próza Slavnosti novoročenek (1986) a soubor variací na Jaroslava Vrchlického Sonety (b. d., 1987, společně s Ivanem Wernischem, Jiřím Hůlou a Pavlem Rudolfem). – Přispěl do samizdatových sborníků Karlu Srpovi k padesátinám (1987) a Sborník Milanu Balabánovi k šedesátinám (1989). V letech 1983–1989 byl s Ivanem Wernischem editorem samizdatového literárního sborníku Almanach (1983, 1985 a 1989), do něhož přispíval svými prozaickými texty. – Po roce 1989 vydával (nejprve společně s Petrem Borkovcem) bibliofilskou edici Turské pole (1993–1995 a 1997–1998). Od roku 1990 připravoval pro Československý a posléze Český rozhlas medailony pro pravidelný pořad Schůzky s literaturou; je autorem rozhlasové dramatizace povídek svého otce Vladimíra Vokolka Dvojníci v dešti, jehož pozůstalostí se zabýval i jako editor a pořadatel. Po roce 2000 se ve svých pracích zaměřil také na populárně-naučná témata, zejména pak na esoteriku, zkoumání megalitických památek na území České republiky. V letech 1997–2005 byl předsedou literární soutěže Literární cena Vladimíra Vokolka. – Vokolek je spoluautorem detektivky Vrah v šarlatu (1969) Josefa Voláka, ačkoliv není ani v jednom z vydání uveden. Svou spoluúčast objasňuje blíže v knize Krajiny vzpomínek (2000, s. 115–120). – Své výtvarné práce a vizuální poezii vystavoval od konce 70. let doma (pražské Divadlo v Nerudovce, brněnská Minigalerie Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, Galerie H v Kostelci nad Černými lesy, Galerie města Plzně aj.) i v zahraničí (Galeria Sztuki Współczesnej v polské Olešnici, německá Bibliothek Neustadt v Räumen) na mnoha autorských i společných výstavách (belgický Mons, Pasov, Varšava, Jakarta aj.). – Doslovem doprovodil některá díla svého otce, dále též knihu karikaturisty Jindřicha Strašnova a knihu svébytného výtvarníka a spisovatele-samouka Jana Moštěka. – Společeně s hudebníkem Petrem Piňosem a zpěvačkou Zuzanou Dumkovou vystupoval s dosud nevydanou sbírkou Očarované kameny (2006), koncipovanou jako čtení propojené hudebním podkresem. Společně s Jakubem Pechem a Davidem Peltánem vydal hudební CD Tao vody a tuše jako přílohu kulturně-literární revue Pandora (č. 13, 2006). Jeho další texty byly zhudebněny Mikolášem Chadimou (CD Průhlední lidé, 1998) a Milanem Jakobcem.

 Těžiště všestranné literární činnosti Václava Vokolka spočívá v jeho snaze o tvarový experiment, který se prolíná do prozaické i básnické tvorby (časté jsou zde epické, zprozaizované celky), doplněný stálou přítomností výtvarného vidění světa. Vokolkův básnický výraz prošel od rozvíjení lettristických experimentů z konce 60. a 70. let přes minimalistické básně a básně s čistě výtvarným pojetím až ke kombinacím obrazu a textu, jimiž se pokusil tvořivě pokračovat v linii českého experimentálního básnictví. V prozaické tvorbě jsou zřetelné dva základní žánrové a tematické okruhy. Nadčasový kult krásy a umění dominuje zejména rukopisnému cyklu De natura sonoris, později vydanému v knižním výběru Lov žen a jiné odložené slavnosti, který je vystavěn jako konfrontace tragického životního pocitu s každodenností, nabývající zde podoby nostalgické férie groteskních a burleskních výjevů. Naopak v básnické próze Triptych autor zvolil formu litanie travestující a variující starozákonní a předkřesťanské mýty. K biblickým motivům odkazuje i bolestný příběh situovaný do česko-německého pohraničí v prvních poválečných desetiletích, baladická próza Pátým pádem (v původní verzi dokončená již 1970). V dalších prózách (Cesta do pekel) se Vokolek snažil o revokaci romantické prózy v duchu postmoderní estetiky. Zatím posledním rozsáhlejším dílem jsou autorovy osobité memoáry Krajiny vzpomínek, ve kterých velmi plasticky zachycuje 70. a 80. léta v prostředí mimo oficiální kulturní život. – Rovněž ve Vokolkově básnické tvorbě z 90. let kontrastuje poloha stylistického experimentu, jazykové a výtvarné hry, uplatňovaná zejména v žánru vizuálních textů a poetických fragmentů, s tradičnější polohou reflexivní a filozofické poezie, nejednou parafrázující klasické náměty. Autorova spirituální a expresivní výpověď přitom inklinuje k epizaci básnického tvaru, přičemž využívá často vlastní smyšlené mytologie, postavené na koláži předkřesťanských mýtů z oblasti středoevropského prostoru (mj. ve sbírkách Triptych, Tanec bludných kořenůHercynský les). – Pro Vokolka je typická snaha o žánrovou pestrost (pohádka, detektivka, cestopis, traktát), která se každou další knihou rozšiřuje. K leitmotivům však bezesporu patří fascinace a inspirace krajinou, a to jak ve výtvarném pojetí, tak v pojetí krajiny jako stavu duše.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Vrah v šarlatu (P 1969, s J. Volákem, V. V. neuveden); Nápisy (BB, vlastním nákl., 1992); Lov žen a jiné odložené slavnosti (PP, 1993); Ten který (BB, vlastním nákl., 1993); Triptych (BB, PP 1995); Pátým pádem (P 1996); Zříceninový mramor (BB z let 1971–95, 1996); Pán z Halabákova (P pro děti, 1997); Tanec bludných kamenů (BB 1998); Cesta do pekel (P 1999); Unangenehme Geschichte. Zwei Erzählungen (PP, Hildesheim 1999, překlad z knihy Pátým pádem, př. E. a R. Barczaitisovi); Okolím Bábelu (PP 2000); Hercynský les (BB 2000); Krajiny vzpomínek (P vzpomínková, 2000); Nejsme jako my (P, texty k politickým anekdotám J. Strašnova, 2001); Příliš pozdní léto (BB 2003); Krajinomalby (BB 2004); Exily a úkryty v české krajině (P 2006); Obrysy a obzory (BB 2007).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Partitury, grafická hudba, fónická poezie, akce, parafráze, interpretace (1980); Moderní analfabet (1993); Krajiny milosti. Antologie české duchovní lyriky 20. století (1994); Sborník k pětasedmdesátinám Ivana Slavíka (1995); Tomáš Hudec – Petr Jindra – Ladislav Sýkora (1995, katalog); Vojmír Vokolek (1996, katalog); Hosté na svatbě Nebes a Země (k šedesátinám J. Kuběny, 1996); Stopy blesku (1996); Hospody a pivo v české společnosti (1997); Kabinet smíchu (1997); Lásky a nelásky (1998); Na ostrzu płomenia. Czeska poezja metafizyczna XX. wieku (polsky, Poznaň 1998, př. A. Babuchowski); Jiří Lacina. Z posledních let (1999, katalog); Století lásky a nenávisti (1999); Vojmír Vokolek (Fresky, sochy) (2000, katalog); Od břehů k horám (2000); Böhmen (něm., Furth im Wald, 2001, ed. H. Salfellner); Jan Moštěk (2001, katalog); Ryby katedrál (2001); Traurige Wanderungen durch Goethes allereuropäischstes Königreich Böhmen und seine posthistorische Wirklichkeit in der Zerstreuung : mit 39 Stationen Josifa Brodskogo (něm., Cheb 2001, ed. F. Boldt); Johannes von Nepomuk. Der Heilige Mitteleuropas / Světec střední Evropy / The Saint of Middle Europe (2002, katalog); Pegasovo poučení (2002); Krok k autorské existenci (2002); Město D. (2004); Báseň mého srdce (2005); S tebou sám (2005); Antologie české poezie II (2007).
Katalogy: Václav Vokolek: Konkrete poesie (Brémy 1984); Václav Vokolek: Realizace ZEĎ (1987); Část Kruhu (1992, s dalšími); Zpěv z potopy. Vojmír Vokolek - objekty, Václav Vokolek - obrazy (2004); Les (Plzeň 2005); Krajiny na kraji = Lands on the edge = Land am Rand (2005, s J. Bártou).
Ostatní práce: Lékař a umění léčit – pohled z druhé strany (P populárně nauč., 1998, s M. Pekárkem); Tajemství zdraví a naděje (P populárně nauč., 2001, s M. Pekárkem); Jak odhalit tajemství geopatogenních zón (P populárně nauč., 2002, s E. Andersem); Esoterické Čechy, Morava a Slezsko 2. Praha jihozápad, Zbraslavsko, Karlštejnsko, Berounsko, berounský magický kruh (P populárně nauč., 2004, s J. Kuchařem); Esoterické Čechy, Morava a Slezsko 3. Dobříšsko, Příbramsko, Vltavská podkova, Březnicko, Rožmitálsko, Hořovicko (P populárně nauč., 2005, s J. Kuchařem); Esoterické Čechy, Morava a Slezsko 4. Kladensko, Křivoklátsko, Rakovnicko, krajina Džbánu, Jesenicko (P populárně nauč., 2005, s J. Kuchařem); Svět posvátných kamenů 1 (P populárně nauč., 2005); Esoterické Čechy, Morava a Slezsko 5. Praha severozápad, Slánkso, Velvarsko, Kralupsko, soutok Vltavy a Labe (P populárně nauč., 2006, s J. Kuchařem); Svět posvátných kamenů 2 (P populárně nauč., 2006); Esoterické Čechy, Morava a Slezsko 7. Mladoboleslavsko, Benátecko (P populárně nauč., 2007, s J. Kuchařem); Esoterické Čechy, Morava a Slezsko 8. Českobrodsko, Kouřimsko, Okolí Sázavy (P populárně nauč., 2007, s J. Kuchařem); Český Krumlov. Město mystické růže (P populárně nauč., 2008); Krumau. Die Stadt der mystischen Rose (P populárně nauč., něm., Praha 2008, překlad knihy Český Krumlov. Město mystické růže, př. S. Kleinová); Cesky Krumlov. The City of the Mystical Rose (P populárně nauč., angl., Praha 2008, překlad knihy Český Krumlov. Město mystické růže, př. P. Greguš).
Uspořádal a vydal: Vladimír Vokolek (1991); V. Vokolek: Absurdanda (1994) + Oidipovské variace (1996) + Mezi Ohněm a Vodou (1998) + Ke komu mluvím dnes (1998) + Vyprodaný čas (1999); J. Moštěk: Tenkrát v Paříži... aneb Byl slídivej jako kočka, ale rád si také užil (1996); Sborník Literární ceny Vladimíra Vokolka (1997–2005, s dalšími).

LITERATURA

Bibliografie: R. Krumphanzl: Bibliografie Václava Vokolka, in V. V., Zříceninový mramor (1996); Přehled díla Václava Vokolka, in V. V., Obrysy a obzory (2007).
Studie a články: J. Valoch: Česká vizuální poezie sedmdesátých let, in Literárněvědný sborník Památníku národního písemnictví 1982; J. Valoch: České vizuální texty. Náčrt přehledu šedesátých až osmdesátých let, in Rok 1991, č. 1; R. Krumphanzl: Otevřen vlastní proměně, in V. V., Zříceninový mramor (1996); V. Novotný: K začátkům a koncům ve fantaskní historické próze, in Tvar 2000, č. 20; M. Jareš: Poezie střední Evropy, in V. V., Hercynský les (2000); E. Gilk: Neúprosnost dějin - bůh či ďábel?, in Česká próza 90. let 20. století (2002); A. Haman: Existence ve zhrouceném světě, in Transfer/Vertreibung (2004).
Recenze: Nápisy: -š- (=P. Šrut), LitN 1992, č. 34; P. Borkovec, Souvislosti 1992, č. 6; V. Novotný, MFD 21. 3. 1994 * Lov žen a jiné odložené slavnosti: J. Rulf, LidN 5. 8. 1993, příl. Národní 9, č. 31; V. Novotný, MFD 17. 8. 1993; R. Matys, NK 1993, č. 25; B. Balajka, Tvar 1993, č. 35/36; P. Rut, LitN 1993, č. 38; T. Kubíček, Rovnost 30. 10. 1993; D. Hájek, Iniciály 1994, č. 38; K. Plotová, Psí víno 2003, č. 26 * Triptych: ši (=J. Šimůnek), SvSl 7. 3. 1995; V. Novotný, Tvar 1995, č. 8; P. Janoušek, NK 1995, č. 9; P. Švanda, Rovnost 16. 3. 1995; A. Haman, LitN 1995, č. 22 * Pátým pádem: J. Chuchma, MFD 14. 3. 1996; P. Foglová, LidN 29. 4. 1996; J. Rulf, Reflex 1996, č. 22; V. Novotný, Týden 1996, č. 13; F. Kautman, NK 1996, č. 12; L. Sedláková, DT 16. 4. 1996 * Tanec bludných kořenů: (hn) (=J. Nejedlý), NK 1998, č. 24; E. Talpová, Rovnost 10. 7. 1998 * Zříceninový mramor: J. Janatka, LitN 1997, č. 41; M. Vajchr, KPRR 1998, č. 10 * Cesta do pekel: A. Haman, NK 2000, č. 9; Z. Smolka, Tvar 2000, č. 9; A. K. K. Kudláč, Aluze 2000, č. 2 * Hercynský les: J. Suk, NK 2001, č. 13; M. Trávníček, Tvar 2001, č. 8 * Okolím Bábelu: M. Hejduk, LidN 30. 3. 2001; M. Chocholatý, LitN 2001, č. 18; K. Franczyk, Tvar 2001, č. 12 * Krajiny vzpomínek: A. Haman, LidN 11. 5. 2001; M. Chocholatý, LitN 2001, č. 23; V. Papoušek, Tvar 2001, č. 12; M. Jareš, Tvar 2001, č. 12; V. Novotný, Dobrá adresa 2001, č. 6; J. Zizler, LitN 2001, č. 40 * Příliš pozdní léto: R. Fridrich, Tvar 2003, č. 11 * Exily a úkryty v české krajině: K. Kolařík, Tvar 2006, č. 13; B. Pražan, Týdeník Rozhlas 2006, č. 29; R. Fridrich, Weles 2006, č. 27/28; J. Bílek, Obrys-Kmen 2007, č. 2; J. Lukavec, A2 2007, č. 9.
Rozhovory: J. Rulf, Reflex 1994, č. 10; P. Hanuška, Aluze 1998, č. 1; M. Pilařová, Magazín AD 2001, č. 2; M. Jareš, Tvar 2002, č. 1; P. Štěpánek, Babylon 2003/2004, č. 5; M. Šimáček, Naše rodina 2004, č. 4; L. Dombrovská Slívová, Literární novinky 2005, č. 6; V. Daněk, Život 2007, č. 2.
Autor hesla: Vladimír Novotný (1998); Michal Jareš (2008)
Aktualizace hesla: 25. 8. 2008 (jar)
Aktualizace bibliografie: 25. 2. 2008 (jar)
 
zpět na hlavní stranu