Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945
 



S Halinou Pawlowskou v televizním pořadu Banánové rybičky







 Jiří  ŽÁČEK

* 6. 11. 1945, Chomutov  
 
 
Básník, překladatel, autor literatury pro děti
 Manžel výtvarnice Evy Žáčkové (roz. Čedíková, * 1942), která mj. ilustrovala některé jeho knihy. Syn Jakub Žáček je hercem brněnského HaDivadla. – Narodil se v Chomutově, od dětství však žil s rodiči (otec ekonom a matka dělnice) ve Strakonicích, kde také získal základní školní vzdělání. Od roku 1959 studoval na Průmyslové škole stavební ve Volyni (maturoval 1963), v letech 1963–1970 (s přerušením) na Stavební fakultě ČVUT v Praze obor vodní stavby (Ing.). Před jednoletou základní vojenskou službou v Kostelci nad Labem (1970–1971) pracoval několik měsíců v Povodí Vltavy a přestěhoval se do Vlašimi, po ní působil na Krajském středisku pro vodovody a kanalizace v Benešově u Prahy. V letech 1974–1991 byl redaktorem nakladatelství Československý spisovatel v Praze, kam se 1979 natrvalo přestěhoval (1977–1979 absolvoval postgraduální studium na pražské fakultě žurnalistiky); od roku 1988 zde byl vedoucím redakce poezie. V roce 1991 se stal jedním ze zakládajících členů Klubu českých spisovatelů. V roce 1992 byl krátce zaměstnán v nakladatelství Carmen, v letech 1992–1994 pracoval jako redaktor v týdeníku Vlasta. Poté ve svobodném povolání.
 Debutoval v roce 1965, první práce uveřejňoval pravidelně v Divokém vínu (mj. konkrétní poezie, básnické hříčky a lyrické prózy) a ve Studentu, dále publikoval (kromě lyriky i aforismy, řidčeji drobnější kulturní publicistiku a recenze) v Hostu do domu, Plameni, Československém vojáku, Rudém právu, Tvorbě Kmeni, Květech, O knihách a autorech (od 1974), Literárním měsíčníku, Nových knihách (od 1974), Svobodném slově, Zpravodaji Šrámkovy Sobotky (od 1988), Listech Klubu přátel poezie, Dikobrazu, Mateřídoušce, Sluníčku, Pionýru, Sedmičce pionýrů, Naší rodině aj., od 1990 v Občanských novinách, Tvorbě, Rudém právu, Právu, Lidových novinách, Literárních novinách, Iniciálách, Tvaru, Květech, v Haškových novinách (bulletin Společnosti Jaroslava Haška), soustavněji ve Vlastě (fejetony, publicistika, básně, překlady), dále v Loutkáři (1993 zde úryvek loutkové hry Kašpárek v pekle), Podvobrazu a Bumerangu (Veľký Šariš, česky, zde básně a epigramy) aj. Psal texty k písním, spolupracoval s Československou televizí, mj. jako autor pohádek Darmošlap z Nemanic a princezna Terezka (1983), Jamamba (1985, obě režie Svatava Simonová), Romance o vodníkovi (1987, režie Miroslava Valová) a Šípková Růženka (2006, r. Zdeněk Zelenka). Písněmi doprovodil dramatizaci Verneova Vynálezu zkázy, napsanou Dagmar Martinovou (rozmnoženo, 1986), a inscenaci hry Johanna Nepomuka Nestroye Zlý duch Lumpacivagabundus (premiéra 1995) aj. Psal i doslovy (mj. Karel Toman: Měsíce, 1976; Miroslav Florian: Rozsvěcování květů, 1978; Fráňa Šrámek: Curriculum vitae, 1983). Ojediněle používal šifer jž, JŽ, jk, -ek (zvl. Nové knihy, Literární měsíčník, Tvorba, Listy Klubu přátel poezie, O knihách a autorech) a pseudonymů Alexandra Malá (Divoké víno 1968) a Tomáš Fuk (básnická sbírka Kamera obskura, 1998).
 V prvních knížkách poezie nacházel Žáček prostředek záznamu prchavých dojmů a jejich ustalování do lehkého tvaru, byť zpočátku ještě se silnými názvuky halasovské písňové melodiky (Ráno modřejší večera, Napjatá struna). Poezie je v jeho verších vzývána a obdivována s posedlostí až erotickou, ale bez patosu, spíše s nostalgickou pochybností o jejích skutečných možnostech. V položertu bývá alegorizována v náhodnou přítelkyni, milenku ze sídliště (Anonymní múza) – s její institucionalizovanou podobou, „literárností“, ovšem vede Žáček stálý spor. Součástí pokusu zrušit „literární pózu“ a její vznešené atributy je i důsledná důvěrnost navazovaného kontaktu se čtenářem, zcivilnění lyriky v jednoduchý, tematicky úzký diář pocitů, dojmů a smyslových vjemů, až okázale odmítajících jakoukoli metafyziku (Mezi řečí). S vnímáním básně jako ženského živlu souvisí autorův zájem o milostnou poezii a jeho prožívání vztahu k ženě jako čirého estetického zážitku, jehož prchavostí a časností se vykupuje zázrak života. Básník vyznává improvizaci a hravost, lehce napodobuje cizí literární styly (přitahuje ho také překlad, či spíše „přebásnění“, jako možnost vstoupit do jiných literárních rolí) a s oblibou si pohrává s rozmanitými lyrickými žánry. Díky této až programové hravosti se nikoli okrajovou, ale přímo ústřední oblastí jeho literární tvorby stává poezie pro děti (Aprílová škola, Pro slepičí kvoč aneb Aprílová škola pro pokročilé, Dvakrát dvě je někdy pět), která jej později přivedla také k psaní osobitých učebnic pro první ročníky (Slabikář, Moje první čítanka, Malý čtenář) a k pohádkám. Improvizační lehkost Žáčkova lyrického naturelu se od počátku spojuje s humorem, později autor přímo komponoval celé cykly humoristických a satirických veršů, které mu zajistily značnou čtenářskou popularitu (Okurková sezona, Rýmy pro kočku, Rýmy pro kočku a pod psa). Stále přitom autor překračuje hranice „velké poezie“, ať již směrem k lyrické miniatuře, navazující na nezvalovskou tradici „básní na pohlednice“ (cyklus čtyřverší Maličkosti), k populární písni (Text-appeal), či k aforismu, epigramu a lyrizované anekdotě.
Od roku 1990 „vážnou poezii“ téměř opouští: vedle básní a próz pro děti píše fejetony, humoristickou drobnou prózu (Ať žije Pepan!, Bajky, Jak jsem potkal mořskou pannu), sloupky ke dni (Polibky a políčky aneb Zpropadené múzy), nadále se věnuje básnické satiře (Zákony schválnosti, Idioti mají přednost) a humoristické tvorbě (Kapesní opravník českých přísloví, sbírka limeriků 99 dědečků a 1 babička) – tato část Žáčkovy poezie se ovšem výrazně politizuje (Hurá zpátky do Evropy, Zbrusu nové jarmareční písně českotuzemské). Na principu vydavatelské fikce postavil sbírku Kamera obskura, kterou vydal pod jménem fiktivního autora Tomáše Fuka. Je také autorem divadelní parafráze Ptákoviny podle Aristofana.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Ráno modřejší večera (BB 1970); Napjatá struna (BB 1973); Anonymní múza (BB 1976); Mezi řečí (BB 1978); Aprílová škola (BB pro děti, 1978; rozšíř. 1983); Ahoj, moře (BB pro děti, 1980); Kdo si se mnou bude hrát? (BB pro děti, 1981); Okurková sezóna (BB humorist., epigramy a aforismy, 1981); Tři roky prázdnin (BB 1982); Rýmy pro kočku (BB a epigramy, 1984; rozšíř. s tit. Rýmy pro kočku a pod psa, 1987); Kolik má Praha věží (BB pro děti, 1984); 1+1 aneb Nesoustavný rozhovor o poezii (esej-dialog, 1986, s K. Sýsem); Text-appeal (písňové texty a BB, 1986); Pro slepičí kvoč aneb Aprílová škola pro pokročilé (BB pro děti, 1986); Máme rádi zvířata (BB pro děti k obrázkům J. Lady, 1987); Papírové růže (BB 1987); Maličkosti (BB 1988); Život je pes... (BB k fotografické publikaci F. Dostála, 1988); Cyrano de Bergerac (1988, soukromý bibliofilský tisk s jedním kupletem J. Ž.); Hovory s mým horším já (aforismy, 1989); Ptákoviny podle Aristofana (D, parafráze Aristofanových Ptáků, rozmnož., 1990; knižně 1991, prem. 1989); Ať žije Pepan! Večerníčky z doby kamenné (cyklus humorist. drobných PP s vlastními ilustracemi, 1992); Bajky a nebajky pro malé i velké děti (BB 1994, přeprac. s titulem Kapesní bestiář, 2006); Polibky a políčky aneb Zpropadené múzy (FF, BB, aforismy, 1994); Hurá zpátky do Evropy (epigramy, BB humorist. a satir., 1994); Zbrusu nové jarmareční písně českotuzemské (BB satir., München 1995, rozšíř. 2006); Počítání oveček. Knížka plná pohádek poskládaných do řádek (veršované pohádky, 1995); Kašpárek v pekle (P pro děti, 1995); Kašpárek a ježibaba (pohádka loutk., rozmnož., 1996, i prem.); Kdo nevěří, ať tam běží (BB pro děti 1996); Zpívání za školou (písně, 1996, hudba P. Jurkovič); Noční motýli. Text libris neboli metaforismy, minimaximy a bonmotta z let 1990–1996 (aforismy, 1996); Abeceda (BB pro děti 1998, obsahuje i autorský výbor české lidové poezie); Kamera obskura (BB 1998, pod jm. Tomáš Fuk); České moře (BB 1999); Vrabčí hnízdo (BB pro děti, 1999); Pohádky na dobrý večer (P pro děti, 2000); Kamarádi zvířátka (BB pro děti, 2000); Bajky (P 2000); Nemalujte čerta na zeď (BB pro děti, 2001); Kapesní opravník českých přísloví (aforismy, 2001); 99 dědečků a 1 babička (BB 2001); Idioti mají přednost (BB 2001); Zákony schválnosti (BB 2003); Krtek kamarád (BB pro děti, 2003); Pohádkový kolotoč (P pro děti, 2003); Hádanky a luštěniny (hádanky a rébusy, 2004); Kočkování (BB pro děti, 2005); Jak jsem potkal mořskou pannu (fejetony, 2006); Nikdy neříkám nikdy (anekdoty a aforismy, 2006); Život je boj (PP 2008); Panoptikum s.r.o. (aforismy, 2008); Kdo se směje naposled... (BB 2008); Haf! Kniha pro milovníky psů (text ve fotografické publikaci, 2008); leporela, omalovánky a jiné drobné tisky pro děti: Květiny (vystřihovánky, 1975); Barvy, věci, zvířátka z malířova zrcátka (omalovánky, 1975); Řemeslníci (omalovánky, 1976); Pojďte s námi do lesa (omalovánky, 1977); Malování podle přání (omalovánky a vystřihovánky, 1978); Kdopak by se množin bál? (omalovánky, 1980); Co všechno umím (omalovánky, 1981); Dobrý den, Praho (BB pro děti, 1981); 365 x dobrý den (BB pro děti k cyklu kreseb měsíců M. Jágra, 1982); Víš, kde bydlí zvířátka? (výukové karty, 1982); O květinách (omalovánky, 1982); Hopsa hejsa (leporelo, 1984); Proč a proč a proč (leporelo, 1984); Malujeme obrázky (omalovánky, 1986); Malujeme hračky (omalovánky, 1986); Malujeme, co kdo chceme (omalovánky, 1986); Pět minut v Africe (leporelo, 1986); Malujeme kolečka (omalovánky, 1987); Uspávanka pro medvídka (omalovánky, 1987); Lenka Podkolenka (omalovánky a vystřihovánky, 1987); Velryba a pruhované tričko (leporelo, 1990); Já mám doma zoologickou zahradu (omalovánky a vystřihovánky, 1991); Kulihráškova abeceda (BB 1992); Trpaslíček Kulihrášek mezi zvířátky (BB 1992, obojí k obrázkům A. Scheinera); Abeceda zvířátek (BB k obrázkům J. Lockerové, 1992); Staročeská pouť (leporelo, 1992); Kolik je v Praze koček (leporelo, 1992); Čím budu? (BB 1993); Hopsa hejsa u lesa (leporelo, 1994); Školní hrátky se zvířátky (leporelo, 1995); Hádanky a luštěniny. Knížka na hraní (1996); Hádanky a luštěniny na Vánoce (1996); Hádanky a luštěniny na prázdniny (1997); Čím jsou užitečná zvířátka (leporelo, 1997); Jak mluví zvířátka? (leporelo, 1997); Zvířátka ve městě (leporelo, 1998); Zvířátka v zoo (leporelo, 1998); Hádanky a luštěniny o zvířatech (1998); Zvířátka v lese (leporelo, 1998); Zvířátka na dvoře (leporelo, 1999); Zvířátka u nás doma (leporelo, 1999); Mláďata (leporelo, 2000); Jak šlo vejce na vandr (leporelo, 2000); Hádanky a luštěniny na každý den (2001); O perníkové chaloupce (leporelo, 2001); Veselý rok (leporelo, k obr. J. Lady, 2004); Veselé Vánoce (leporelo, 2004); Krtek a zvířátka (leporelo, 2006); Krtek a malí pomocníci (leporelo, 2006); Krtek hádá, jak to je (leporelo, 2007); Krtek a barvy (leporelo, 2007); Hrajeme si s pohádkou (2007); Krtek v ZOO (leporelo, 2008); Kolik tet má Agáta (leporelo, 2008); scénicky: Kašpárek v pekle (pohádka loutk., 1993); Bezhlavý rytíř a Bílá paní (1998).
Výbory: Milostné prstoklady (BB 1979); Blízkost (BB, bibliof., 1980); Legrando grando (BB humorist., epigramy, aforismy k výboru kreseb Z. Seydla, 1984; obsahuje i dosud netištěné texty); Chytím báseň do lasa (literární pásmo – metodický text z díla J. Ž., rozmnož., 1985, ed. J. Nejezchlebová); Domácí přítel (BB 1985, ed. V. Macura); Před usnutím (BB, bibliof., 1985); Dvakrát dvě je někdy pět (BB, říkadla, povídačky, epigramy a písně pro děti, 1987); Autostop (1988); Větrné spodky (BB, bibliof., 1994, obsahuje i nepublikované básně, graficky uprav. A. Born); Humoresky (BB 1995, obsahuje i nepublikované básně); Lyrická sezóna (BB 1995, obsahuje i nepublikované básně); Múza v podnájmu (BB 1998); Dobrý den, dobrou noc (BB pro děti, 1998); Vy mně taky! (BB humorist., 1999); Basta fidli trumpeta (BB pro děti, 2001); Nesedejte na ježka (BB pro děti, 2003); Kapesní básně (BB – čtyřverší, 2004); Praštěné sonety (BB humorist., 2004); Obejmi mě (BB 2004); Můj přítel Yeti (BB 2005); Na svatýho Dyndy (BB pro děti, 2005, obsahuje bibliografii).
Učebnice, čítanky, encyklopedie: Slabikář (1992); Moje první čítanka (1993); Malý čtenář (1994); Čítanky pro 2., 3., 4. a 5. ročník základní školy (1995–1998, s A. Měchurovou a K. Horáčkovou); Český jazyk pro 5. ročník základní školy (1996, s A. Měchurovou a K. Horáčkovou); Kouzelná píšťalka (učebnice hry na zobcovou flétnu, 1996, s L. Danielem); Čítanky pro 6., 7., 8. a 9. ročník základní školy, (1997–2000, s A. Měchurovou a M. Hanzovou); Žáčkova encyklopedie pro Žáčky (2002); Já a můj svět (encyklopedie, 2005).
Překlady: Mladý den (1975, s dalšími); Tvar větru (1975, s dalšími); Země se sněžnou čelenkou (1975, s A. Vrbovou a P. Šrutem); Dunajské strofy (1976, s dalšími); Zvony v jezerech (1977, s dalšími); Černý Orfeus (1977, s dalšími); Štafeta času (1978, s dalšími); Ľ. Feldek: Metafora (rozmnož., 1978) + Rýmy a šprýmy (1980) + Hudba před milováním (1983) + Metafory (1988, též ed.) + Hra pro tvoje modré oči (1989, též ed.) + Slovák na Venuši (2006, též ed.); Mladá řeka (1979, s dalšími); Čaj ve stepi (1979, s dalšími); Píseň o lese (Bratislava 1980, obsahuje překlady cyklu veršů M. Válka Z vody; poté in M. V. Opakování ohně, s dalšími); B. Alverová: Hrom je můj bratr (1980, s V. Macurou); Gaius Valerius Catullus: Zhořklé polibky (1980, s D. Svobodovou a Z. Hronem) + Miluji – proklínám (bibliof., 1992, s D. Svobodovou) + Veršíky a verše(2001, s D. Svobodovou a Z. Hronem); G. Apollinaire: Hudebník ze Saint-Merry (1981, s dalšími); Slunce v jantaru (1982, s dalšími); Bulharská poezie 20. století (1983, s dalšími); Marcus Valerius Martialis: Posměšky a jízlivosti (1983, překl. R. Krátký, verše v Kalendáriu J. Ž.); V souřadnicích umění (1983, s dalšími); J. Prévert: Jsem jaký jsem (1983, s dalšími) + Pro tebe, má lásko (1997, s dalšími, též ed.); M. Válek: Opakování ohně (1983, s L. Paterou a O. Vyhlídalem); Zasadil jsem telefon (slovenská poezie pro děti, 1984, též ed.); T. Janovic: Dřevěný táta a jiné básně (1984, též ed.); A. Rimbaud: Doušek jedu (1985, s dalšími); Velké trojhvězdí (= G. Apollinaire, P. Éluard, J. Prévert, 1986, s K. Maříkem, K. Sýsem a P. Skarlantem); J. Viiding: Klaunovo odpoledne (1986, s V. Macurou); D. Hevier: Nevyplazuj jazyk na lva (1986, též ed.); M. Rúfus: Oféliin pohřeb (1986, s M. Florianem, M. Červenkou /pod jm. J. Peterky/ a J. Štroblovou); V. Petrov: Bílá pohádka (rozmnož., 1987, s D. Hronkovou a H. Reinerovou); Z. Golob: Na srdci kámen (1987, s I. Wenigovou); Testament pana Tena (1987, s V. Sísem); J. Satinský: Mě z toho trefí šlak (1994); B.Y.Flamandová: Svědkové apokalypsy (1996, s J. Černou); P. Gregor: Oheň z hořícího domu (2005); překlady leporel: W. Krumbach: Vepřík Bořík (1976) + Ježek Jožka (1977) + Srneček Borek (1977) + Černé ouško (1978); M. Weise: Tulák Fousek (1978); D. Hevier: Kapsy plné rýmů (1982); J. Pavlovič: Hádanky z lesa a louky (1983); J. Štrasser: Troubí auto za námi (1986).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Zelené světlušky (1972, přispěl cyklem Mezi řečí netotožným s pozdější stejnojm. sbírkou); Slovník lásky (1980); Zrychlený tep (1980); Slovo a hlas 2 (1983); Trvalé bydliště Praha (1986); Stány světla (sb. máchovských ohlasů, bibliof., 1986); Pickanterie (1995); Zázrak nového společenství (1996); Kabinet smíchu (1997), Česká abeceda (1997), Lásky a nelásky (1998), Kostkovaný ideály (1999), 27 popravených českých pánů očima 27 (nepopravených) českých spisovatelů (2000), 27 obrazů očima 27 českých spisovatelů (2001).
Uspořádal a vydal: K. Biebl: Dej mi svůj prstýnek (1976); S. Jesenin: Za píseň život jsem vyměnil (1979); L. Stehlík: Básně (1980); Lyrické dopisy do Čech (antologie básnických bohemik, 1980); K. Sýs: Básně (1981); Kupte si štěstí v bazaru. Česká poezie 20. století ve znamení humoru (1983, s K. Sýsem, též přisp.); F. Šrámek: Curriculum vitae (1983) + Měsíc na náměstí (1994); Klíčení. Almanach mladé české poezie (1985, s dalšími); F. Halas: Milostí buď mi tělo tvé (1986); Smějeme se době i sobě (1994, s P. Vašákem, též přisp.); Moje nejmilejší verše (1998); Murphyho zákony pro zamilované (2004, též přisp.); Murphyho zákony pro řidiče (a řidičky) (2004, též přisp.); Nezabolí jazyk od dobrého slova (antologie českého aforismu, s M. Huptychem, též přisp., 2004); V Tramtárii, tam je hej (antologie poezie pro děti, též přisp., 2004); Murphyho zákony pro ženaté a vdané (2005).
Zvukové nosiče a CD-Romy: Pravěké večerníčky (MC 1994); Písničky ze slabikáře (CD a MC 1995); Písničky z čítanky (CD a MC 1996); Abeceda zvířátek (CD-Rom 1997); Čím budu (CD-Rom 1997); Pinokio (CD a MC 2000), Počítání oveček (MC 1996); Kompromisy (písničky skup. One Brain, CD 2003).

LITERATURA

Studie a články: M. Blahynka in Denní chléb (1978) + Čas básnických syntéz (1978); K. Sýs: Pokus o čítanku jedné básnické generace, LM 1979, č. 5, též in Básník a spol. (1981); V. Kolár in J. Adam – P. Bílek – V. K.: Sondy (1981); V. Nezkusil: Kdo si se mnou bude hrát?, ZM 1983, s. 214, též in Studie z poetiky literatury pro děti a mládež (1983); V. Macura: doslov, in Domácí přítel (1985); Z. Malý in Potkávání hudby (1986); J. a B. Hoffmannovi: Dialogická komunikace mezi dospělým a dětským subjektem v poezii Jiřího Žáčka, ČL 1987, s. 1; M. Pokorný: K některým aspektům moderní české a slovenské poezie pro děti, ZM 1987, s. 604; J. Pavelka: Rodokmen české poezie let 1970–1984. Pokus o identifikaci poetické orientace autorů střední a mladé básnické generace, Sborník prací FF brněnské univerzity 35, Řada literárněvědná (D), č. 33 (1986); R. Pytlík: Humor v lyrice, LM 1988, č. 2; F. Valouch: Ironické múzy Jiřího Žáčka, ČL 1989, s. 33, též in Čas v poezii, poezie v čase (2005); I. Najzarová: Pokus o typologii básnické tvorby Jiřího Žáčka, Sborník prací PF v Ostravě, sv. 109, Řada D 25, Jazyk, literatura, umění (1989); L. Verecký: doslov, in Text-appeal (2. vyd., 1990); A. Brousek: S Žáčkem po škole, LidN 16. 5. 1991, příloha LitN, č. 20; J. Šimůnek: Žáčkovo trio, SvSl 7. 6. 1994; R. Pytlík in Fenomenologie humoru aneb Jak filozofovat smíchem (2000); V. Vařejková: Nad hádankami Jiřího Žáčka, Ladění 2001, č. 4.
Recenze: Napjatá struna: J. Peterka, Tvorba 1974, č. 9; J. Šimon, LM 1975, č. 5 * Anonymní múza: M. Blahynka, Tvorba 1976, č. 52–53; (ra) (V. Macura), ZN 8. 6. 1976; J. Pavelka, LM 1976, č. 8 * Aprílová škola: V. Nezkusil, ZM 1979, s. 308 * Mezi řečí: M. Blahynka, Tvorba 1979, č. 37 * Milostné prstoklady: F. Valouch, LM 1980, č. 2 * Tři roky prázdnin: M. Pohorský, Tvorba, 1982, č. 47, příloha Kmen; P. Števček, Slovenské pohľady (Bratislava) 1983, č. 9 * Papírové růže: M. Blahynka, Kmen 1988, č. 23 * Slabikář: P. Janáček, LidN 17. 2. 1994, příloha Národní 9 * Ať žije Pepan!: I. Harák, ZM 1993, s. 148 * Zbrusu nové jarmareční písně českotuzemské: L. Brožek, RP 1. 8. 1995; (amk) (A. Mikulášek), Haló noviny 9. 8. 1995; V. Števa (Š. Vlašín), Naše pravda 1995, č. 30 * Kamera obskura: J. Slomek, LitN 1999, č. 10 * Vy mně taky!: F. Cinger, Právo 28. 5. 1999 * České moře: M. Kovářík, Tvar 2000, č. 3 * Bajky: R. Ditmar, NK 2000, č. 33 * 99 dědečků a 1 babička: R. Kopáč, MFD 4. 9. 2001 * Nemalujte čerta na zeď!: V. Vařejková, Ladění 2002, č. 1.
Rozhovory: K. Pojslová, Studentské listy 1991, č. 10; M. Černík in 33 životů (1994); P. Klevisová, NK 1994, č. 39; M. Dočkal, Host 1999, č. 9; M. Jareš – L. Kasal, Tvar 2006, č. 2.
Autor hesla: Vladimír Macura (1998); Karel Piorecký (2008)
Aktualizace hesla: 15. 12. 2008 (kp)
Aktualizace bibliografie: 15. 12. 2008 (kp)
 
zpět na hlavní stranu