Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Jana ČERVENKOVÁ

* 18. 1. 1939, Praha 
 
 
Prozaička
 Rozená Salačová. Studovala jedenáctiletou střední školu v Praze (1953–56) a od roku 1956 češtinu a dějepis na Vysoké škole pedagogické (diplomová práce o Marii Pujmanové, 1960). 1960–61 působila jako učitelka a vychovatelka v Plané u Mariánských Lázní, 1961–62 byla učitelkou v Praze. V dalších letech se věnovala péči o své děti a vystřídala řadu krátkodobých zaměstnání (vychovatelka v odborném učilišti, odborná asistentka v ústředí vědeckotechnických informací, prodavačka v kiosku, uklizečka a vrátná v pekárně). Po roce 1990 postupně pracovala jako redaktorka Literárních novin, Prostoru, Lidové demokracie a Nových knih a v letech 1993-2006 se věnovala práci předsedkyně Výboru pro vězněné spisovatele při českém PEN klubu.
 Od poloviny 60. let publikovala v Ohníčku, Sluníčku a ve Zlatém máji; od 1987 přispívala do samizdatového časopisu Obsah; po 1989 pak především do periodik, ve kterých pracovala, a dále do Svobodného slova, Lidových novin, TvaruMostů. Jejího jména užívali k dramatizacím zejména pro Čs. rozhlas František Pavlíček, Alena Břízová, Oldřich Kryštofek a Jaroslav Šedivý. – Za román Kurs potápění získala v roce 1998 Cenu Toma Stopparda. – Šifry: červ., j. č., -á, čr., -rv-.
 Ve svých prózách se Jana Červenková pokusila postihnout svět dívek a mladých žen, které v krizových situacích usilují o nalezení základních životních jistot: dospívající protagonistka románu románu Krok přes práh zjistí, že byla adoptována, a pokouší se vyřešit své problémy nalezením pravé matky; hrdinka Semestru života chce svůj konflikt s nivelizovanou a netolerantní maloměstskou komunitou řešit útěkem do mateřství. Hledané jistoty obou jsou však v závěru próz zpochybněny a rozpadají se. Relativně výstižná charakteristika jednání a psychologie hlavních hrdinek, jakož i v rámci dobových možností poměrně reálná evokace atmosféry doby, je tu přitom kombinována se složitými dramatickými zápletkami plnými náhod a překvapivých událostí, které často stojí na hranici pravděpodobnosti. V další próze Věno pro Yvettu Márovou, zobrazující dívku, jež se vědomě snaží profitovat z marasmu společnosti, se autorčin negativní postoj k soudobé sociální realitě vyhrocuje v odsouzení mravně zdevastované části mládeže 70. a 80. let. Do téže doby je situován také příběh krize manželství z pohledu svobodomyslné ženy v románu s autobiografickými motivy Jak vypadá nic. Ještě otevřeněji se k autobiografickým východiskům autorka hlásí v následujících prózách. V Kursu potápění se hořce kritickým i sebekrititickým pohledem vrací k válečném dětství a dospívání v padesátých letech, ovlivněnému nejen vládnoucí ideologií, ale především potřebou vymanit se z příliš těsného sevření rodinné výchovy a prosadit vlastní postoj, často nikoli z přesvědčení, ale z revolty vůči autoritativnímu postoji rodičů. Časový protipól a svým způsobem završení volné autobiografické tetralogie, do níž lze vedle dvou posledně jmenovaných próz zahrnout i Semestr života, představuje próza Pozdní láska, se značnou dávkou ironie a sarkasmu vyprávěný příběh mimomanželského milostného vztahu, neromanticky narážejícího na obtíže vyššího věku.

BIBLIOGRAFIE

Próza: Čtyřlístek pro štěstí (R pro ml., 1969); My dva doma (P pro děti, 1976); Krok přes práh (R pro ml., 1978); Semestr života (P 1981); Věno pro Yvettu Márovou (P 1989); Jak vypadá nic (P 1993); Kurs potápění (P autobiogr., 1998); Pozdní láska (P, 2004).
Uspořádala a vydala: Dřív než vyšel... (sb., 1963, s J. Červenkou ).
Práce ve sbornících: Živáčkové (soubor pohádek, 2001).

LITERATURA

Recenze: Semestr života: J. Lukeš, Práce 13. 1. 1982; J. Polák + Z. Heřman, ZM 1982, s. 397 * Jak vypadá nic: M. Petříček, LitN 1994, č. 29; P. Švanda, LD 27. 6. 1994 * Kurs potápění: A. Haman, Tvar 1998, č. 20; J. Lukeš, Týden 1998, č. 43; P. Švanda, Rovnost 2. 10. 1998 * Pozdní láska: J. Šiklová, Mosty 2004, č. 17; A. Šporková, Tvar 2004, č. 13; A. Haman, LidN 27. 5. 2004.
Rozhovory: P. Nový, MF 20. 9. 1983; I. Zítková, NK 1998, č. 45; O. Vašková, Knižní novinky 2005, č. 17.
Autor hesla: Michaela Nondková (1995)
Aktualizace hesla: 30. 9. 2007 (ap)
 
zpět na hlavní stranu