Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Achille GREGOR

* 3. 12. 1910, Praha 
† 30. 1. 1998, Praha 
 
Autor fejetonů a humoristických próz
 Syn advokátního úředníka (později úředníka ministerstva zahraničního obchodu) a členky baletního sboru Národního divadla (roz. Hladíkové); křestní jméno dostal po kmotrovi, italském tanečníku a choreografu Achillovi Viscusim, tehdejším hostujícím šéfovi baletu. Dvouletou obchodní školu v Praze nedokončil. Krátce se učil automechanikem, byl úředníkem v účtárně, statistou u filmu, v inzertní kanceláři psal texty inzerátů a v sezoně 1933–34 vykonával s titulem šéf reklamy různé práce v divadle E. F. Buriana D 34. 1934–35 vydával studentský satirický časopis H2SO4 (jehož spoluzakladatelem byl malíř a karikaturista Zdeněk Tůma); pro uveřejnění karikatury zesměšňující styky Lídy Baarové s nacisty byla na něj podána žaloba, soudem byl však osvobozen. Po úředním zastavení časopisu (na jaře 1935) se stal zaměstnancem tiskového koncernu Melantrich; v redakci deníku Telegraf kromě běžné redakční práce psal kurzivy a 1937–40 vedl filmovou rubriku. Na začátku okupace odešel z novin a stal se spisovatelem z povolání (1944–45 totálně nasazen v továrně v Praze-Holešovicích). Byl vyšetřován gestapem kvůli své první manželce, Židovce polského původu a komunistické funkcionářce, které se podařilo uprchnout do Anglie, a pro styky s Karlem Poláčkem, bratrancem svého otce. Od května do července 1945 byl dobrovolným ošetřovatelem v Terezíně, poté spolupracovníkem Dikobrazu. 1946 pobyl čtyři měsíce v Anglii u přítele Štěpána Rotha, který se za války stal pod pseudonymem Stephen významným anglickým karikaturistou.
 Publikovat začal 1929 v časopisech Hlasy z Jericha, TrampTrn, poté psal do Trampského zpravodaje, Práva lidu, Haló novin, Rudého práva, brněnské Houpačky a Komára, H2SO4, v druhé polovině 30. let přispíval do Přestávky Burianova divadla, Českého slova, Telegrafu (1940 zde na pokračování cyklus Návštěvou u Saši Rašilova, jehož úpravou vznikla knížka Zbraslavský Rabelais), A-Zet. Po válce publikoval v časopisech Dikobraz (1979–80 zde cestopis o Anglii Tři robinzoni aneb Podivuhodně zvrtnutý výlet), Nedělní noviny, Haló-revue, Práce, Svět v obrazech, Kino, Květy, Literární noviny, Svět sovětů (1964 zde na pokračování jako samostatná příloha novela Odnikud nikam), Svobodné slovo, Lidová demokracie, Čs. voják aj. Redigoval časopisy Trampský zpravodaj (1932–33), Telegraf (filmovou rubriku 1937–40) a Kvítko, sobotní humoristickou přílohu Svobodného slova (1969–79). Mnoho povídek napsal pro Čs. rozhlas. Používal pseudonymů Elliach G. Roger (Květy), Ellicha-bej (Dikobraz) a šifer A. G., -ego- (Telegraf a jinde u reportáží), -grg- (H2SO4), lord (v Trnu).
 S výjimkou některých reportáží (zvláště z Terezína) a časopisecky publikované fantastické novely Odnikud nikam (mozaikovité vize zániku lidstva na následky atomové války) má celé Gregorovo dílo ráz humoristický a satirický. Jeho próza vyrůstala ze žurnalistické činnosti. Platí to jak o nenáročných zábavných životopisech amerických filmových hvězd (Pěšinky do filmového nebe) a fejetonech o různých věcech života i umění (Kolem horké kaše, Povídky s ručením omezeným), tak o humoristických a satirických povídkách, které byly aktuální službou potřebám dne nebo měly čtenáře jen pobavit. V prózách, vysmívajících se maloměšťáctví (i v jeho socialistické podobě) a brojících proti drobným (tzv. komunální satira) i důsažnějším nešvarům v lidských povahách a ve společenských poměrech, našel Gregor v 50. letech svou tvůrčí doménu; k nejsvěžejšímu odhalení nesmyslnosti různých společenských ustanovení a jevů dospěl postupně v textech přecházejících do sféry absurdní grotesky (některá čísla ve výboru Rozhořčený mladý muž). Svůj humoristický styl, založený na situační i slovní komice, na někdy až ztřeštěném vtipu, nečekaných přirovnáních a spojeních, fabulační fantazii i výrazné, až přebujelé nadsázce, uplatnil Gregor naplno v rozmarných cestopisech, líčících putování několika přátel po Sovětském svazu (Čtyři jedou za obzory), Maďarsku (Patálie v Panonii) a Anglii se Skotskem (Tři blázniví robinzoni). Nejúspěšnější Gregorovou knihou se stal Muž v zástěře, pestrá směsice fejetonů a povídek i labužnických kuchařských předpisů. Cyklická zpracování anekdotických příběhů představují knížky Zbraslavský Rabelais (o herci Sašovi Rašilovovi) a Karavana do Maidán el Hasá. Výběr z Gregorových drobných próz od poloviny 60. let přinesl svazek Humoresky. Značně hořkého vyznění nabývá Gregorův ironický až sarkastický tón v knize memoárů Život je pes, a já mám psy rád, postihující autorův osobní i profesní život od dětství zhruba do konce 2. sv. války, tedy z existenčního hlediska velmi obtížné období hospodářské krize a protektorátu. Okrajový význam měla jeho scénická pásma a revue.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Pěšinky do filmového nebe (ironické životopisy slavných hvězd z Hollywoodu, 1940); Kolem horké kaše (FF 1942); Povídky s ručením omezeným (FF 1945); Přijede patron (P 1950); My, spotřebitelé (PP 1954); Muž v podnájmu a jeho historie (PP 1954); Nepříjemné maličkosti (FF, PP 1955); Čtyři jedou za obzory (P 1960); Zázrak v Těpicích (R 1961); Muž v zástěře aneb Literární kuchtění aneb Faire sa cuisine littéraire (FF, PP, kuchařské předpisy, 1969; v 2. vyd. 1983 tit. zkrácen na Muž v zástěře; uprav. 1988; ve 4. vyd 1999 tit. Muž v zástěře aneb Jak vařil Achille Gregor); Patálie v Panonii (P 1972); Zbraslavský Rabelais (PP, vzpomínky na S. Rašilova, 1974); Tři blázniví robinzoni (P 1992); Karavana do Maidán el Hasá (PP 1992); Humoresky (PP 1993); Život je pes, a já mám psy rád (vzpomínky, Liberec 1996); scénicky (pásma a revue): Šestkrát do zobáku (literárněsatirické pásmo, 1955); Dva muži v povětří (1956); Ostrov krále Leopolda (estrádní komedie, 1957); Město vzhůru nohama (artistická revue, 1961).
Výbor: Rozhořčený mladý muž (PP, i knižně dříve nepublikované, 1964).

LITERATURA

Studie a články: M. Schulz: doslov, in Rozhořčený mladý muž (1964).
Recenze: Pěšinky do filmového nebe: če (A. Černík), LidN 25. 11. 1940 * Povídky s ručením omezeným: F. H. (F. Hampl), Práce 16. 1. 1946 * My, spotřebitelé: A. Kusák, Květy 1954, č. 49 * Muž v podnájmu a jeho historie: J. Hrabák, HD 1955, s. 170 * Šestkrát do zobáku: M. Doležel, Nová svoboda 25. 8. 1955 * Nepříjemné maličkosti: J. Lederer, ZN 28. 1. 1956; A. Jelínek, LitN 1956, č. 9 * Ostrov krále Leopolda: -ff- (F. Faltys), Obrana lidu 11. 12. 1957 * Čtyři jedou za obzory: O. Sus, Kultura 1961, č. 4 * Město vzhůru nohama: J. Brabec, VP 2. 3. 1961 * Zázrak v Těpicích: š. (J. Šimůnek), VP 16. 1. 1962; A. Linke, LitN 1962, č. 15 * Rozhořčený mladý muž: gs (O. Sus), Kulturní tvorba 1964, č. 26; Z. Kožmín, Plamen 1964, č. 8 * Patálie v Panonii: -jn (B. Jelen), Pochodeň 11. 8. 1972 * Zbraslavský Rabelais: P. Pešta, Romboid (Bratislava) 1976, č. 1 * Tři blázniví robinzoni: (vl) (Š. Vlašín), Naše pravda 15. 1. 1993 * Karavana do Maidán el Hasá: -stein- (K. Steinhauserová), LitN 1993, č. 22.
Rozhovor: I. Zítková, MF 2. 12. 1970.
K životním jubileím: A. Jist, SvSl 3. 12. 1970; pk, SvSl 3. 12. 1980.
Nekrolog: (jch) (Josef Chuchma), MFD 4. 2. 1998.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Lexikon české literatury
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945-1963
Autor hesla: Pavel Pešta (1995)
Aktualizace hesla: 31. 12. 2006 (ap)
Aktualizace bibliografie: 31. 12. 2006 (ap)
 
zpět na hlavní stranu