Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Marek HOFMAN

* 8. 10. 1927, Trutnov 
 
Prozaik a půdní fyzik
 Vlastním jménem Miroslav Kutílek. Po maturitě na Reálném gymnáziu v Nymburce (1946) vystudoval vodní hospodářství na ČVUT v Praze (1946–1951). Po celý život pracoval na Stavební fakultě ČVUT (v letech 1951–1952 jako asistent ústavu meliorací, 1952–1955 vědecký aspirant, 1955–1962 odborný asistent katedry hydromeliorací, později tamtéž jako docent a profesor). Postupně získal vědecké hodnosti a tituly kandidát věd (CSc., 1957), docent (1962), doktor technických věd (DrSc., 1966) a profesor pro obor pedologie (1973). Do důchodu odešel v roce 1993. Dlouhodobě přednášel na zahraničních univerzitách: Bagdád (Irák, 1960), Chartúm (Súdán, 1965–1968), Grenoble (Francie, 1979–1980), Sri Lanka (1982), Davis (Kalifornie, USA 1982–1983), Bayreuth (Německo, 1990–1992). Zabývá se především pedologií, je členem Českého klubu skeptiků Sisyfos a čestným členem Mezinárodní pedologické společnosti.
 Příložitostně publikoval v Lidových novinách. Odborné články uveřejňoval v periodikách Vesmír, Vodní hospodářství, Vodohospodářský časopis a ve vědeckých žurnálech Soil Science, Geoderma, Water Resources Research aj. Beletrii časopisecky nepublikoval. Prostřednictvím svých přátel Lumíra Čivrného, Zdeňka Jičínského a Pavla Rychetského vydal v samizdatu romány Hra na divergenci (1987) a Sedm dní (1989).
 

Sugestivní představení pojmu pravdy jako proměnné entity, odhalení existence různých pravd v systému panující ideologie stejně jako často variovaný motiv žertu, jenž fatálně zasáhne do osudů postav, řadí Marka Hofmana k těm prozaikům, kteří příběhy svých současníků obohacují o reflexi společenského systému a hodnotových řádů člověka. Hofmanovy texty, nejčastěji z autorovi dobře známého vysokoškolského prostředí, mnohdy kriticky reflektují pokusy postav vyhnout se mravní volbě. Hrdina románu Sedm dní během jediného týdne podstoupí zásadní proměnu svého života. Vnitřní převaha nad panujícími poměry, projevující se nadsázkou a ironizováním režimních postupů v prostředí vysoké školy, se na základě jediného gesta vzdoru transformuje ve strach a v boj o všechno. Dosud vysmívaná moc se ukazuje jako silnější a zákeřnější, stává se hlavním hybatelem událostí bez ohledu na vůli hlavního hrdiny, jehož osud postupně utvrzuje v nemožnosti nezávazné koketerie s panující ideologií. Ve volném pokračování Pět po sedmi, formálně složitějším příběhu s využitím postmoderních prvků, sledujeme téhož hrdinu v porevoluční době. Avšak ani zde nenachází své místo a po neúspěšném pokusu uplatnit se v polistopadové politice navzdory kariérnímu vzestupu na vysoké škole opět podléhá obecným vnějším systémům stejně jako neurovnaným partnerským vztahům. Prostředí vysokých škol či vědeckých ústavů se i v další Hofmanově tvorbě stává modelovým prostorem, v němž autor rozehrává příběhy hrdinů různého společenského postavení, kteří se pokoušejí najít pevný bod v proměnlivých podmínkách panujícího režimu. Mimo politické pozadí je v těchto textech věnován výrazný prostor erotickým scénám a konkrétním vztahům muže a ženy (Víry živé vody, Hra na divergenci). Z akademického prostředí se vymyká román Kávový voko, etuda o lásce a hře na nežárlení ústící v destrukci manželství.
Hofman je též tvůrcem specifického žánru tzv. bajkýdek (název vznikl kombinací pojmů bajky a povídky), které doplňují ilustrace autorova přítele, japonského grafika U. S. Gato. Příběhy zvířat z knih Bajkýdky o stromodě (bajky a povídky o stromech a svobodě), Nové bajkýdky, Alternativní bajkýdky parodují absurdní svět vědy (kongresy, přednášky), zdravotnictví, školství či politiky.

BIBLIOGRAFIE

Próza: Sedm dní (R Kolín n. R. 1989, 1990); Víry živé vody (R 1993); Hra na divergenci (R 1995); Bajkýdky o stromodě (PP, soukromý tisk 1997 + U. G. Sato); Pět po sedmi (R, soukromý tisk 1998); Nové bajkýdky (PP, soukromý tisk 2001 + U. G. Sato); Alternativní bajkýdky (PP 2003, pod vl. jm. Miroslav Kutílek + U. G. Sato); Kávový voko (R 2006); Bajkýdky (PP 2015, pod vl. jm. Miroslav Kutílek).
Odborné a popularizační práce (pod vl. jm. Miroslav Kutílek): O vodě a pouštích (1954, ilustroval M. Vinař); Laboratorní praktikum z pedologie (1957, skripta + J. Drbal, J. Semotán); Pedologie tropů a subtropů (1963, skripta); Praktikum vodohospodářské pedologie (1967, skripta + J. Semotán, J. Císler); Vodohospodářská pedologie (1963 skripta, knižní vydání 1966, 2. přeprac. vyd. 1978); Aplikovaná hydropedologie (1975, skripta); Direct methods of soil moisture estimation for water balance purposes (1971, Geneva); Water in heavy soils (1976, Bratislava + J. Šútor); Půdní hospodářství (1979, skripta), Vlhkost pórovitých materiálů (1984), Pedologie a paleopedologie (1990 + J. Němeček, L. Smolíková); Hydropedologie (1993, skripta + V. Kuráž, M. Císlerová, 2. přeprac. vyd. 2000), Soil Hydrology (1994, Catena Verlag, Cremlingen-Destedt, + D. R. Nielsen); Physical Methods in Agriculture (2002, Kluver Academic/Plenum Publishers, New York, + J. Blahovec); Racionálně o globálním oteplování (2008); Půda planety Země (2012); Homo adaptabilis (2013, s R. Landgráfovou a H. Navrátilovou).

LITERATURA

Recenze: Sedm dní: V. Sůva, NK 1990, č. 33/34; M. Petříček, Tvar 1990, č. 41; N. Klevisová, Tvorba 1990, č. 45; V. Novotný, SvSl 13. 11. 1990; M. Exner, Tvar 1991, č. 19 * Víry živé vody: V. Novotný, MFD 13. 7. 1993 * Hra na divergenci: J. Nejedlý, NK 1995, č. 34 * Kávový voko: L. Kyša, Právo 18. 12. 2006.
Autor hesla: Zuzana Malá (2010)
Aktualizace hesla: 30. 12. 2016 (mlp)
Aktualizace bibliografie: 30. 12. 2016 (mlp)
 
zpět na hlavní stranu