Slovník české literatury po roce 1945

Jarmila GLAZAROVÁ

* 7. 9. 1901, Malá Skála (u Turnova)

† 20. 2. 1977, Praha

Prozaička

Publikovala pod svým dívčím jménem. – Rané dětství prožila v rodišti, kde byl její otec účetním v pivovaru. V roce 1909 byl ze zdravotních důvodů penzionován a rodina se odstěhovala do Vršovic (dnes část Prahy) a posléze na Královské Vinohrady, kde Glazarová navštěvovala postupně obecnou školu, III. měšťanskou školu pro dívky a Německou soukromou měšťanskou školu (od září 1916). Po matčině smrti (únor 1916) se otec rozhodl přestěhovat s oběma dcerami do rodných Hořic (na podzim 1917), kde však již v říjnu 1917 zemřel. Sestry pak nalezly útočiště v internátní hospodářské a hospodyňské škole v Klimkovicích ve Slezsku, která se po válce, kdy sloužila jako záložní lazaret, vrátila svému původnímu účelu (obě abs. 1919). Po krátkém nevydařeném manželství s Ludvíkem Vaňkem, správcem malotřídní školy v Josefovicích (sňatek 1923), žila Glazarová od roku 1926 v harmonickém manželství se svým o devětadvacet let starším mužem MUDr. Josefem Podivínským. Po jeho náhlé smrti (1934) odešla do Prahy k sestře Ireně a začala pracovat jako telefonistka a písařka. Záhy však podlehla duševní krizi; úlevu nacházela v psaní, jehož výsledkem je její první literární pokus Roky v kruhu. Po úspěchu knihy v soutěži Družstevní práce a Evropského literárního klubu (ELK) žila Glazarová jako spisovatelka z povolání. Mezi léty 1938–1944 příležitostně pobývala v Horní Bečvě na Valašsku, kde sbírala materiál pro další literární práci. Při posledním pobytu zde v roce 1944 rozepsala generační regionální román Navlékač korálů s autobiografickým jádrem, který však nikdy nedokončila (úryvek byl publikován z pozůstalosti ve Tvaru 14/2001). Po válce byla politicky činná, mj. působila ve funkci velvyslaneckého rady v Moskvě (1946–1948) a byla poslankyní Národního shromáždění (1954–1956); v srpnu 1968 se však v Rudém právu vyslovila proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa a z veřejného života se stáhla.

Přispívala do časopisů Čteme, Kultura doby, Lidové noviny (od roku 1939), Lumír; po roce 1945 hojně publikovala zvláště v periodikách: Rudé právo, Tvorba, Nový život, Obrana lidu, Zemědělské noviny, Rada žen, Slovanský přehled, Svět sovětů, Čs. voják, Květy, Literární noviny, Plamen aj.; jako příloha časopisu Roj vyšla pod názvem Děti na Valašsku ukázka z povídkového souboru Chudá přadlena (povídka Děti přicházejí na svět; Knihovnička Roje, č. 4, pravděpodobně 1936). V Literárním měsíčníku č. 2/1987 byly publikovány ukázky z autorčiny autobiografie, uložené v Literárním archivu Památníku národního písemnictví (eds. Dobrava Moldanová a Karol Bílek); ve Tvaru č. 14/2001 pak ukázky z nedokončeného románu Navlékač korálů (připr. Jana Bártová a Jan Bílek). Ve čtyřicátých a padesátých letech četně spolupracovala s Československým rozhlasem, který uváděl její přednášky (Nad knihou, která byla zakázána; Cesta žen k literatuře, obě 1945), fejetony (V zemi mírového úsilí, 1954) a též rozhlasovou hru pro mládež Pro tebe, Leningrade (1954, dramatizace Libuše Blažejová, r. Miloslav Disman); později vznikla rozhlasová adaptace prózy Vlčí jáma (1976, dramatizace Helena Polachová, r. Josef Hajdučík). Podle autorčiných románů byly natočeny stejnojmenné filmy Advent (1956, r. Vladimír Vlček, sc. J. Glazarová) a Vlčí jáma (1957, r. Jiří Weiss, sc.+ Jiří Brdečka). Pro divadlo byly adaptovány romány Advent (první uvedení v ochotnickém Divadle v Lidovém domě Vsetín, sc. a r. Marcel Sladkowski, prem. 2013; Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích, sc. a r. Martin Františák, prem. 2013) a Vlčí jáma (Divadlo v Dlouhé, Praha, prem. 2014, sc. a r. Martin Františák). – V roce 2017 vydali Jan Bílek a Lukáš Prokop pod autorčiným jménem fiktivní básnický deník Deštný prales, Kongo, Pygmejové a jiné práce.

Beletristická část díla Jarmily Glazarové je laděna komorně, příběhy jejích próz (situovaných do prostředí slezské či beskydské vesnice, respektive maloměsta) se vždy odehrávají v úzkém okruhu postav, mezi nimiž dominuje postava ženy usilující o naplnění lásky. V prvotině Roky v kruhu evokovala Glazarová (na pozadí dokumentárně popisovaného ročního cyklu přírody a zvykového života severomoravského maloměsta) každodennost nenávratně ztraceného manželství. V následné tvorbě se projevila jako prozaička s výraznou lyrickou a dramatickou vlohou i se smyslem pro psychologickou, sociální a etnickou charakteristiku postav a prostředí. Příběhy románů Vlčí jáma a Advent založila na syžetu nerovného manželství a bolestné deziluze ženské hrdinky. Až k tragickému konfliktu v nich vyhrotila dramatismus mezilidských vztahů, vyvěrající z pokřivenosti charakterů, z falešných hodnot, ze zaslepenosti a zloby. Pozornost k předmětnému detailu, každodenním rituálům, proměnám přírody i specifikům řečovým se tu pojí s úsilím stylizačním. V baladickém Adventu se realistické zobrazení prostupuje s podobenstvím, evokujícím křesťanský mýtus i přírodní náboženství. Národopisný materiál shromážděný na Horní Bečvě beletrizovala Glazarová v knize Chudá přadlena, komponované analogicky k běhu lidského života od narození k smrti a kombinující autorské vyprávění s parafrází nebo citací autentického lidového podání. – V poválečném období se Glazarová omezila na publicistiku, která dnes svým nadšeným přitakáním politickému vývoji dokládá některé dobově příznačné emoce, názory a iluze. Dokumentární hodnotu mají její reportáže z cest do východního okupačního pásma Německa (Výmarský deníček) a SSSR (Leningrad). Časem své aktuální fejetony, a především cestopisné, portrétní, příležitostné a oslavné reportáže publikovala v několika souborech: Dnes a zítra, Ani dálka, ani cizina, Píseň o rodné zemi. Texty tematicky svázané s literaturou jsou soustředěny v souboru Místopis srdce, který vypovídá o autorčině čtenářské zkušenosti, vztahu k tradici a tvůrčí inspiraci.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a práce o literatuře: Roky v kruhu (P 1936); Vlčí jáma (R 1938); Advent (R 1939); Chudá přadlena (PP 1940); Zahradník Hejduk (P pro ml., 1944; přeprac. s tit. Zahradník Hejduk a O Lidušce, malířce pokojů, 1960); Výmarský deníček (Rp 1950; poté in Ani dálka, ani cizina); Leningrad (Rp 1950); Dnes a zítra (RpRp, FF 1952, část in Píseň o rodné zemi); Klimkovice Jarmily Glazarové (1957, bibliofilie, výňatek z románu Roky v kruhu); Ani dálka, ani cizina (RpRp, FF 1959, obsahuje též Výmarský deníček); Píseň o rodné zemi (RpRp, FF 1960, obsahuje též Dnes a zítra); Básník domova (proslov k 150. výročí narození K. J. Erbena, PNP 1962); O kráse české řeči (dvě přednášky proslovené na festivalech Šrámkova Sobotka, 1964); A přece klasikové (úvodní slovo k 10. Šrámkově Sobotce, 1967); Místopis srdce (projevy o literatuře, 1973); Milý a milostný český jazyk (projevy a proslovy při festivalech Šrámkova Sobotka, ed. Jan Bílek 2001).
Souborná vydání: Dílo J. G. (Čs. spisovatel, 1953–60, 7 sv.); Vybrané spisy (Čs. spisovatel, 1986-89, obs. Vlčí jáma, Roky v kruhu a Advent).
Ostatní práce: Jaro Číny (informace o zemi pro ml., 1954).

LITERATURA

Knižně: sb. Jarmila Glazarová (ed. Z. Černá; obs. bibliografii knižního díla a cizojazyčných překladů, sestavila S. Mouchová, 1971); F. Buriánek: Jarmila Glazarová (1979); M. Mravcová: Umělecké dokumenty a romány (1987); J. Bílek: Jarmila Glazarová a Sobotka (2001); sb. Jarmila Glazarová 1901–2001 (ed. Karol Bílek, 2002); K. Vůjtek, Domovy Jarmily Glazarové (Klimkovice 2021).
Studie a články: D. Šajtar: Poznámka k dílu J. G. [Vlčí jáma], Slezský sborník 1955, č. 2; V. Karfík: doslov in Advent (1956); M. Petříček: Malé zamyšlení nad významným dílem, NŽ 1956, č. 10; S. Machonin: Krátké psaní J. Glazarové [též o nedok. románu Navlékač korálů], Čs. voják 1956, č. 18; M. Petříček: Nad poválečnou tvorbou Jarmily Glazarové, Plamen 1960, č. 10; J. Hájek: Jarmila Glazarová, Plamen 1961, č. 9, též in Osudy a cíle (1961); M. Novák: Socialistický humanismus J. G., Host do domu 1961, č. 9; V. Karfík: Dílo lásky k životu, ČJL 12, 1961/62, č. 4; A. M. Píša: Vypravěčka ženina údělu, in Stopami prózy (1964); M. Petříček: doslov in Advent (1966); J. Hájek: doslov in Roky v kruhu (1967); F. Buriánek in O české literatuře našeho věku (1972); J. Hájek in Letorosty (1974); J. Nejedlá in Balada a moderní epika (1975); V. Šmilauer: Jazykové umění Jarmily Glazarové, Zpravodaj Šrámkovy Sobotky 1977, březen–duben; Š. Vlašín: Krajiny J. G., Tvorba 1977, č. 11; J. Strnadel, doslov in Advent (1979); F. Buriánek: Advent J. G., in Z moderní české literatury (1980); J. Rodr: Domov a svět J. G., Krkonoše 1981, č. 9; F. Všetička: Tektonika Adventu Jarmily Glazarové, Literárněvědný sborník Památníku národního písemnictví 1982, též in Tektonika textu (2001); M. Mravcová: Dokument a fikce v beskydských prózách J.Glazarové, ČL 1985, č. 2; M. Mravcová, Básnické kouzlo každodennosti v díle Jarmily Glazarové, LM 1986, č. 7; F. Buriánek: Návrat J. G. do rodného kraje, in Inspirace domova (1988); M. Mravcová: doslov in Chudá přadlena (1989); S. Urbanová: Trojí reflexe ženy a krajiny, Sborník prací FF Ostravské univerzity. Literární věda 1997, č. 3, též in Souřadnice míst (2003); V. Novotný: Veliký skok Jarmily Glazarové, in Problémy a příběhy (2001); R. B. Pynsent: Jarmilo! Jarmilo!! Jarmilo!!! Literární archiv 2001, sv. 32/33, též in Ďáblové, ženy a národ (2008); J. Pernes: Národní umělkyně, in Komunistky s fanatismem v srdci (2006); H. Mikulová: Cesty inspirující Múzy Klió, Literární archiv: Múzy na cestách 2007, sv. 39; M. Mravcová: Ritualita v nefikčních a fikčních narativech J. G., Slovo a smysl 2008, č. 9–10; K. Vůjtek in To byl Rudolf Resner/Robert Rýdl (Klimkovice 2016).
Recenze: Roky v kruhu: K. J. Beneš, Panoráma 1936, č. 8; B. Polan, LitN 9, 1936/37, č. 12; ju (= M. Jungmann), LitN 1956, č. 44 * Vlčí jáma: B. Jedlička, LidN 9. 5. 1938; J. Blažková, Kultúrny život 1954, č. 45; kd, O knihách a autorech 1968, jaro * Advent: K. Polák, KM 1940, s. 131; K. Lacina, Lumír 1938/39, č. 2; A. M. Píša, PL 14. 8. 1938, též in Stopami prózy 1964; K. Sezima, Naše řeč 1940, č. 5–6; F. Buriánek, RP 9. 12. 1948; F. Buriánek, O knihách a autorech 1966, podzim * Chudá přadlena: B. Jedlička, LidN 3. 3. 1941; B. F. (= B. Fučík), Akord 9, 1941/42, s. 26, též in Dílo B. F. – Kritické příležitosti II (2002); J. Novotný, KM 1946, s. 249; K. Sezima, Čteme 1941, s. 126; V. Justl, Krásná literatura 1961, květen/červen; -nau- (= M. Naušová), ZN 11. 2. 1972 * Výmarský deníček: VN, LidN 8. 9. 1950; M. Filip, NŽ 1950, č. 11/12; vbc (= V. Vrabec), SvSl 16. 7. 1950 * Leningrad: J. Hájek, NŽ 1951, č. 9; M. Jungmann, Květy 1951, č. 6; V. Vrabec, SvSl 31. 10. 1950; B. Slavík, LD 4. 1. 1951; V. Běhounek, Práce 21. 1. 1951; M. Stuchl, LidN 4. 3. 1951, příl. Kulturní neděle; J. Marek, LidN 18. 3. 1951, příl. Kulturní neděle * Dnes a zítra: M. Pohorský, LitN 1953, č. 22; V. Vrabec, SvSl 6. 2. 1953 * Zahradník Hejduk: F. Tenčík, Plamen 1960, č. 12 * Píseň o rodné zemi: Z. Heřman, LitN 1961, č.3; J. Polák, Tvorba 1961, č. 3; A. Hájková, HD 1960, č. 12 * Ani dálka, ani cizina: J. Kopecký, LitN 1960, č. 12; I. L. (= I. Lifková), Kultúrny život 1960, č. 19; vbk (= V. Běhounek), Práce 2. 3. 1960.
Rozhovory: J. K. Kotalík, Z. Urban, Tvorba 1961, č. 38; J. Lederer, Svět v obrazech 1962, č. 42; M. Šimáková, Magazín Co vás zajímá 1968, č. 1; V. Hellová, Svět v obrazech 1971, č. 36.
K životním jubileím: cl (= G. Francl), LD 6. 9. 1951; J. Marek, LidN 7. 9. 1951; K. Konrád, Panorama 1951, č. 7/8, též in Perokresby (1953) a Nevzpomínky (1963); J. Hájek, Plamen 1961, č. 9, též in sb. Pro a proti 61 (1962); J. V. Pleva, HD 1961, č. 8; V. Karfík, Kultura 1961, č. 36; K. Nový, Tvorba 1961, č. 36; M. Suchomel, ZM 1961, č. 9; L. Štoll, LitN 1961, č. 35; J. Hájek, Plamen 1966, č. 9; J. Hájek, Tvorba 1971, č. 36; V. Karfíková, Zpravodaj Šrámkovy Sobotky 1971, č. 10; V. Rzounek, RP 7. 9. 1976; H. (= M. Hejnová), Zpravodaj Šrámkovy Sobotky 1976, č. 5/6; J. Svoboda, LD 19. 9. 1991.; jzk (= J. Zlomek), Naše pravda 2001, č. 34; L. Hašková, Naše pravda 2001, č. 35; V. Hnízdo, Obrys-Kmen 2001, č. 36; L. Vykoupil, Host 2011, č. 7.
Nekrology: F. Buriánek, LM 1977, č. 4; I. Skála, LM 1977, č. 4; V. Dobiáš, Zpravodaj Šrámkovy Sobotky 1977, č. 3/4.
Vzpomínky: Z. Stavinohová, Středisko 1984, sv. 8; J. Šimůnek, Zpravodaj Šrámkovy Sobotky 2011, č. 5; J. Suchl, Literární měsíčník 1978, č. 3.
Archiv: LA PNP: Osobní fond ve zpracování. – Další část fondu uložena ve Slezském zemském muzeu v Opavě.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Literární archiv Památníku národního písemnictví
Lexikon české literatury
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945-1963

Autor hesla: Marie Mravcová (1994)

Aktualizace hesla: 6. 10. 2019 (ap)

Aktualizace bibliografie: 6. 10. 2019 (ap)

zpět na hlavní stranu