Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Stanislav MAREŠ

* 25. 3. 1934, Praha 
† 15. 3. 2005, Bathurst (Austrálie) 
 
Básník, prozaik, překladatel
 Pochází z rodiny vlastnící do 1950 statek v Roztokách u Prahy. Po maturitě na gymnáziu v Praze (1952) nebyl přijat na FF UK. Pracoval jako skladník a úředník v ústředním skladu náhradních dílů (Autorenova, později Mototechna). 1954 byl na doporučení pracoviště přijat na Vysokou školu ekonomickou, 1958 po prověrkách vyloučen. Absolvoval dvouletou vojenskou službu a 1961–63 pracoval opět v Mototechně, při zaměstnání dostudoval Vysokou školu ekonomickou (abs. 1964). 1963–65 byl referentem v Dilii, poté se stal překladatelem z povolání, od 1967 pak byl zástupcem šéfredaktora časopisu Sešity pro mladou literaturu, respektive Sešity pro literaturu a diskusi. 1968 odešel do exilu. Žil v Austrálii, kde působil nejprve jako středoškolský učitel na Revesby Bulli High School v Bulli (1969–70), později jako odborný asistent v oboru ekonomie na univerzitě ve Wollongongu (1971–80) a jako odborný asistent a docent na Univerzitě Charlese Stuarta v Bathurstu.
 Přispíval do periodik Světová literatura (zde překlady americké a anglické prózy), Host do domu, Sešity pro mladou literaturu aj. Divadelní hru Letní semestr (1968) přijalo Národní divadlo, ale z cenzurních důvodů ji už nemohlo uvést. Překlad Eastlakeova románu Hájili jsme hrad, který Mareš před emigrací nedokončil, uzavřel Radoslav Nenadál. Kniha vyšla v Odeonu v roce 1972 (s uvedením smyšleného překladatele Michala Zrzavého), pro další vydání však již Nenadál pořídil nový překlad.
 Marešovy úvahové, intelektuální prózy z 60. let, soustředěné do knihy Čas milosti, zachycují psychické stavy mladých lidí v okamžicích jejich střetů s láskou, smrtí či stereotypem všedního života. Vybudovány jsou na významovém napětí mezi lyrizující subjektivitou vyprávění v první osobě a četnými intertextuálními prvky, které výpověď naopak objektivizují. Odkazy na jiná literární díla, citace a literární asociace autorovi slouží nejen jako motivace pro reflexe hrdinů, ale vyjadřují i „jistý typ prožívání kultury“, jsou projevem programové snahy o prolínání života a umění. – V intelektuální, analytické a intertextuální poloze se pohybuje i Marešova exilová poezie ze sbírky Báje z Nového světa. Protipólem básníkových pocitů odloučenosti od domova se stává zejména Vergiliova poezie. Reminiscence a citace z Vergiliových Zpěvů pastýřských (Bucolica) se tu propojují se zkušeností moderního exulanta a slouží nejen jako ironizující paralela, ale také jako autorovo přihlášení se k tradici evropské literatury – i navzdory nucenému odchodu.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Čas milosti (PP 1965); Báje z Nového světa (B, Toronto 1975, 1996).
Překlady: V. Lindsay: Kongo (1961); D. Stivens: Kamenáč Bill (1963); J. Stuart: Nebožtík Tussie (1964); Moderní americká poezie (1964, s J. Zábranou); K. Fearing: Manhattan (1965); G. Greene: Vědomí skutečnosti (1965); E. Hemingway: Pohyblivý svátek (1966); S. Lewis: Bethel Merridayová (1967); Obeznámeni s nocí (americká poezie, 1967, s J. Zábranou, oba též ed.); T. Capote: Chladnokrevně (1968); R. Duncan: Potrava pro požár (1969, též ed.); J. M. Allegro: Rukopisy od Mrtvého moře (1969, s M. Žilinou); W. Eastlake: Hájili jsme hrad (1972, pseud. Michal Zrzavý, překlad dokončil R. Nenadál).
Další překlady v antologiích: Černošská poezie (1958); Americká lidová poezie (1961); Ročenka zahraničních literatur 1956-1965 (1966); Jazzová inspirace (1966); Sto moderních básníků (1967); Sto tváří lásky (1968).
Zvukové nosiče: SP Báje z Nového světa (úryvek čte J. Voskovec, Toronto 1974).

LITERATURA

Recenze: Čas milosti: J. Opelík, Kulturní tvorba 1965, č. 22, též in Nenáviděné řemeslo (1969); M. Suchomel, HD 1965, č. 7; J. Lopatka, Tvář 1965, č. 9; K. Dostál, LitN 1965, č. 20 * Báje z Nového světa: -jed (= J. Jedlička), Svědectví (Paříž) 1975, č. 50; J. Suk, NK 1997, č. 44 * Letní semestr: L. Jungmanová, LitN 2005, č. 15.
Nekrology: J. Škvorecký, Host 2005, č. 5, týž + L. Dorůžka, Právo 28. 7. 2005, příl. Salon.
Autor hesla: Blanka Hemelíková (1998)
Aktualizace hesla: 18. 1. 2010 (mlp)
Aktualizace bibliografie: 18. 1. 2010 (mlp)
 
zpět na hlavní stranu