Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Radoslav NENADÁL

* 30. 10. 1929, Šumperk 
 
 
Prozaik a překladatel
 Syn důstojníka Čs. armády. Do školy chodil v Hranicích na Moravě, ve Valašském Meziříčí, Hradci Králové a v Praze, kde žije od roku 1939. Vystudoval reálné gymnázium v Truhlářské ulici (mat. 1948) a angličtinu a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (1948–52, PhDr. 1953 prací Kritický realismus W. M. Thackerayho). Poté byl krátce asistentem na katedře neslovanských jazyků Vysoké školy politických a hospodářských věd a poté asistentem a odborným asistentem na téže katedře Vysoké školy ekonomické. V roce 1964 přešel na Filozofickou fakultu UK; na katedře anglistiky, germanistiky a nordistiky vyučoval anglický jazyk a anglickou literaturu, posléze se specializoval na literaturu americkou (CSc. 1984 prací K pojetí hrdiny v současném americkém románu, docentem jmenován 1990). Na dlouhodobých studijních stážích v USA byl v letech 1966–67 a 1981–82 (University of Columbia, New York). Od 60. let se podílel na edičních plánech pražských nakladatelství, zejména Odeonu a Albatrosu. Do důchodu odešel roku 1990, nadále se však věnuje psaní a překládání.
 Literárněvědné a kritické stati publikoval zejména v časopisech Prague Studies in English a Světová literatura, dále mj. v Literárních novinách, Literárním měsíčníku, Čtenáři a v periodikách Cizí jazyky ve škole, Nové knihy, Výběr z nejzajímavějších knih a Tvar (po roce 1989). Prózy začal psát až na sklonku 70. let, časopisecky je tiskl od 90. let v Labyrintu, Cosmopolitanu a Soho; rozsáhlá povídka Kam s ní byla vydána v Tvaru (příloha Tvary 1994, č. 7; později zařazena do souboru Zahrada). Dramatizaci prózy Sešitky chrámové pěvkyně uvedlo Východočeské divadlo Pardubice (1999, dramatizace a režie Gustav Skála). Povídku Lázňařky ze souboru Berany, berany pro Český rozhlas zdramatizovala Šárka Kosková (2005, r. Otakar Kosek). Česká televize věnovala Nenadálovi pořad z cyklu medailonů Zblízka (2000, r. Gustav Skála). – Překlad románu Williama Eastlakea Hájili jsme hrad, který Nenadál dokončil po emigrovavším Stanislavu Marešovi, byl podepsán smyšleným jménem Michal Zrzavý; pro další vydání pořídil Nenadál vlastní původní překlad.
 Nenadál započal svou literární činnost jako anglista, jazykovědec a literární historik, orientující se – v knižně publikovaných pracích, doslovech, předmluvách, kritických komentářích a časopisecky publikovaných statích – zvláště na prózu a tvárné postupy moderního románu. Od 60. let se pak osou Nenadálovy práce staly překlady z anglické literatury 19. a 20. století, a především objevné překlady ze soudobé literatury americké (H. S. Lewis, James Thurber, Truman Capote, James Irving, Elia Kazan aj.); některé z nich se dočkaly opakovaných vydání (román Williama Styrona Sophiina volba vyšel v Nenadálově překladu osmkrát). K Nenadálovým významným činům patří i edice Spisů W. M. Thackerayho. – Jako prozaik vstoupil Nenadál do české literatury až v polovině 80. let knižním souborem Rakvářova dcera a jiné prózy. Jednotlivé povídky sbírky, prostoupené zanikající atmosférou staré Prahy, evokují pitoreskní, tragikomické příběhy „lidí na okraji“ během okupace i později, až po normalizační současnost. Při jejich líčení autor přechází od groteskní nadsázky (často ústící ve vyhrocenou pointu) ke shovívavému, soucitnému humoru i k poetizaci lidských slabostí a abnormalit. Na prvotinu stylově i tematicky navazují další povídkové soubory (Dušinky, Přijď zpět /anebo radši ne/, Škorpion, Ovčáci čtveráci, Hynku, Viléme, Kubelková...), které již čerpají zejména ze současnosti a v groteskním světle zobrazují sobeckou a osudovou závislost lidí sobě nejbližších, deformovaný svět inteligence či traumata osamělého jedince vydaného tlaku mocenského aparátu; v polistopadových povídkách pak přibývají postavy dravých a křupanských restituentů a novodobých zbohatlíků. V Nenadálových prózách stále více převládá satirický tón, směřující k zesměšnění předstírané společenské a kulturní vybranosti a zejména kvaziintelektuálství a kvazivědeckosti. Egocentrismem a kariérismem přerůstají Nenadálovy postavy v antihrdiny, zaštiťující prostřednost a lhostejnost a destruující morální hodnoty („polistopadový“ román z vysokoškolského prostředí Gaudeamus či líčení poměrů na soukromé vysoké škole v povídce V pelerinkách do Evropy ze souboru Hynku, Viléme, Kubelková... aj.). Jindy je naopak Nenadálův hrdina obětí politických poměrů (kafkovsky laděná novela Tudy chodil K. o bizarních situacích americké badatelky v Praze a o zmařeném profesním životě českého vědce). Výrazem Nenadálova směřování k vážným a naléhavým společenským tématům, v nichž usiluje někdy až proklamativně diagnostikovat současnost, jsou i prózy Sešitky chrámové pěvkyně. V řadě próz se vyslovil k tabuizovanému tématu homosexuality (My tě zazdíme, Aido, povídka Šaplin ze souboru Berany, berany, či Pouť na horu Říp ze sbírky Hynku, Viléme, Kubelková...), přičemž toto téma u něj souvisí s obecnějším tématem vydělení z většinové společnosti a neschopnosti najít, případně obhájit vlastní identitu – povídka Dům u zlatého jablka (Hynku, Viléme, Kubelková...), Máme, ale– (Ovčáci čtveráci) nebo titulní povídka souboru Zahrada; v tragikomické rovině nacházíme téma hledání vlastní osobnosti i v příběhu identických dvojčat z povídky Vezmeme si háčko (Ovčáci čtveráci). Spolu s texty zachycujícími niterná traumata a zklamání osamělých stárnoucích lidí (titulní povídka souboru Dušinky; povídka Sluneční hodiny ze souboru Přijď zpět - anebo radši ne) představují povídky o outsiderech, marně hledajících důstojný způsob existence, svým hořkým vyzněním protipól k Nenadálovým satiricky výsměšným textům.

BIBLIOGRAFIE

Próza a práce o literatuře: A Brief Outline of English and American History and Literature (skripta, 1958); Moderní americká literatura (skripta, 1977); Rakvářova dcera a jiné prózy (PP 1985, rozš. vyd. 1998); Dušinky (PP 1989); Přijď zpět (anebo radši ne) (PP 1989); Škorpion (PP 1990); My tě zazdíme, Aido (P 1991); Sešitky chrámové pěvkyně (P 1991); Tudy chodil K. (P 1992); Gaudeamus. Výjevy z jednoho života (R 1994); Ovčáci čtveráci (PP 1995); Berany, berany (P 1997); Zahrada (PP 1998); Ó, jak jsme jiné (P 2001); Nebaví (P 2003); Hynku, Viléme, Kubelková... (PP 2003); Vzhůru ke dnu (P 2004).
Učebnice (jazykové): Učebnice angličtiny pro začátečníky (1953, s dalšími); Angličtina pro vysoké školy 1/ l, 1/2 (skripta, 1954, 1955, s dalšími); Angličtina pro vysoké školy. Pro pokročilé 2 (1961, s dalšími).
Překlady: Sovětské hodnocení britské a americké literatury (stati, 1954, s dalšími, též ed.); W. M. Thackeray: Hoggartyovský diamant, Kniha o snobech a jiné prózy (1957, s dalšími) + Yellowplushovy paměti (1959, in Yellowplushovy paměti a jiné povídky) + Vánoční knížky (1996); E. C. Gaskellová: Marie Bartonová (1960); H. S. Lewis: Elmer Gantry (1963); S. D. Hammett: Maltézský sokol, Hubený muž (1965, in S. D. H., Tři krvavé historie); E. Hemingway: Za našich dnů (1965, in E. H., Povídky; samostatně s tit. Za našich časů, 1965) + Mít a nemít (1968 in Zelené pahorky africké/Mít a nemít/Pátá kolona, samostatně 1979); W. S. Maugham: Síla okolností a jiné povídky (1969, též ed.); J. Thurber: Karneval (1970, též ed.) + Třináctery hodiny (1974; rozšíř. s tit. Třináctery hodiny a dvě další pohádky, 1994) + Filozof a ústřice (1979, též ed.); W. Eastlake: Hájili jsme hrad (1972 dokončení překl. S. Mareše /pseud. Michal Zrzavý/; 1980 a v dalších vydáních přel. pod svým jménem celou knihu); W. Styron: Zapal tento dům (1973) + Sophiina volba (1984) + Dlouhý pochod (1991); W. Morey: Sever, můj domov (1973) + Zima v kaňonu (1978); F. W. Crofts: Protijed (1975, in F. W. C., 3 x inspektor French); D. E. Westlake: Jak nevyloupit banku (1977) + Jak neuloupit smaragd (1984); J. H. Chase: Tvrdá lekce (1977, in J. H. Ch., Třikrát ve slepé uličce); T. Capote: Strom noci (1978, in T. C., Luční harfa, Strom noci) + Jiné hlasy, jiné pokoje (1989) + Povídky (2006, s H. Ulmannovou a M. Joujovou); J. Wain: Pospíchej dolů (1978); B. Harte: V údolí Sacramenta (1980, s A. J. Šťastným) + Jak jsem se stal zlatokopem (1986, s J. A. Šťastným, M. Maixnerem a M. Rejlem, též ed.); I. Southall: Požár v buši (1981); R. Stone: Žoldáci (1982); O. Wilde: Šťastný princ a jiné pohádky (1985) + Slavík a růže (bibliof., 1993); E. Kazan: Tichá dohoda (1983); J. Irving: Svět podle Garpa (1987); J. Steinbeck: Hrozny hněvu (1987); H. Melville: Písař Bartleby (1990); J. Cheever: Věznice Falconer (1990); T. Williams: Osm smrtelnic posedlých (1994); H. James: Utažení šroubu (1994); E. M. Forster: Maurice (2005); scénicky: E. O’Neill: Milionový Marco (ND 1988).
Účast v týmových pracích: Slovník spisovatelů. Spojené státy americké (1979); Od Poea k postmodernismu. Proměny americké prózy (1993).
Příspěvky ve sbornících a antologiích: Město v české kultuře 19. století (1983); Strašidelné příběhy města pražského (1990).
Uspořádal, vydal a redigoval: The English Speaking World Today and Yesterday. A Reader (1953, s F. Pušem); Reader in Contemporary American Prose (1970, s E. Hornátovou a J. Emmerovou); Antologie americké literatury (1985, s J. Jařabem a E. Masnerovou); J. C. Oatsová: Bohyně a jiné ženy (1988); I. Shaw: Kruh světla a jiné povídky (s K. Brabcovou); spisy: W. M. Thackeray: Spisy (1957–81, 9 sv.).

LITERATURA

Studie a články: B. Svadbová: R. N. (medailon), Čtenář 1991, č. 8–9; V. Jamek: doslov, in My tě zazdíme, Aido (1991); D. Vlašínová: Karikatury učitelek v prózách Radoslava Nenadála, in Dvojí průhled do světa literatury (sb. ze dvou konferencí katedry české literatury PF MU v Brně, in Sborník prací PF MU, sv. 148. Řada jazyková a literární, č. 30; 1999); V. Jamek (o románu My tě zazdíme, Aido), in O prašivém houfci (2001).
Recenze: Rakvářova dcera a jiné prózy: V. Novotný, ZN 15. 5. 1986; P. A. Bílek, Tvorba 1986, č. 9, příloha Kmen; J. Slomek, LM 1986, č. 6 * Dušinky: bs (B. Svadbová), Kulturní rozvoj 1989, č. 12; A. Jedličková, Kmen 1989, č. 37; P. A. Bílek, Literární revue 1990, č. 4 * Přijď zpět (anebo radši ne): J. Schneider, Tvar 1990, č. 2 * Škorpion: V. Novotný, NK 1990, č. 28; V. Píša, Tvar 1990, č. 29; M. Železná, LitN 1990, č. 8 * Sešitky chrámové pěvkyně: P. Kosatík, Tvar 1992, č. 19; (pek) (M. Petříček), LitN 1992, č. 8 * My tě zazdíme, Aido: M. Kovářík, Tvar 1992, č. 7 * Tudy chodil K.: B. Balajka, Tvar 1993, č. 4; M. Petříček, LitN 1993, č. 14 * Kam s ní: V. Novotný, Tvar 1994, č. 14 * Gaudeamus: V. Novotný, Tvar 1995, č. 5 * Ovčáci čtveráci: V. Falada, NK 1995, č. 44; M. Petříček, LitN 1996, č. 7 * Berany, berany: iz (I. Zítková), NK 1997, č. 30; Š. Vlašín, Haló noviny 10. 1. 1998, příloha Čtení pro volné chvíle, č. 2 * Zahrada: A. Haman, NK 1999, č. 6 * Ó, jak jsme jiné: V. Novotný, Tvar 2001, č. 15; M. Jungmann, NK 2001, č. 41 * Hynku, Viléme, Kubelková...: R. Hrdinová, Právo 11. 8. 2003 * Nebaví: J. Prokeš, Host 2004, č. 8 * Vzhůru ke dnu: M. Hejduk, LidN 28. 7. 2004.
Rozhovory: R. Skálová, Výběr z nejzajímavějších knih 1989, č. 2; J. Peňás, Prostor 22. 4. 1992, č. 18; D. Novotná, Labyrint 1994, č. 1; V. Falada, NK 1994, č. 43; K. Procházková: Týdeník Rozhlas 2002, č. 32; V. Vašák, Xantypa 2008 (listopad).
Autor hesla: Blanka Svadbová (1998); Alena Přibáňová (2009)
Aktualizace hesla: 1. 5. 2009 (ap)
 
zpět na hlavní stranu