Slovník české literatury po roce 1945

Radoslav NENADÁL

* 30. 10. 1929, Šumperk

† 17. 7. 2018, Praha

Prozaik a překladatel

Syn důstojníka Čs. armády. Do školy chodil v Hranicích na Moravě, ve Valašském Meziříčí, Hradci Králové a v Praze, kde žil od roku 1939. Vystudoval reálné gymnázium v Truhlářské ulici (mat. 1948) a angličtinu a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (1948–1952, PhDr. 1953 prací Kritický realismus W. M. Thackerayho). Krátce působil jako asistent na katedře neslovanských jazyků Vysoké školy politických a hospodářských věd, poté se stal asistentem a odborným asistentem na téže katedře Vysoké školy ekonomické. V roce 1964 přešel na Filozofickou fakultu UK; na katedře anglistiky, germanistiky a nordistiky vyučoval anglický jazyk a anglickou literaturu, posléze se specializoval na literaturu americkou (CSc. 1984 prací K pojetí hrdiny v současném americkém románu, docentem jmenován roku 1990). Na dlouhodobých studijních stážích v USA byl v letech 1966–1967 a 1981–1982 (University of Columbia, New York). Od šedesátých let se podílel na edičních plánech pražských nakladatelství, zejména Odeonu a Albatrosu. V roce 1990 odešel do důchodu, nadále se věnoval psaní a překládání.

Literárněvědné a kritické stati publikoval zejména v časopisech Prague Studies in English a Světová literatura, dále mj. v Literárních novinách, Literárním měsíčníku, Čtenáři a v periodikách Cizí jazyky ve škole, Nové knihy, Výběr z nejzajímavějších knih a Tvar (po roce 1989). Prózy začal psát až na sklonku sedmdesátých let, časopisecky je tiskl po roce 1989 v Labyrintu, Cosmopolitanu a Soho; rozsáhlá povídka Kam s ní byla vydána ve Tvaru (příloha Tvary 1994, č. 7; později zařazena do souboru Zahrada). Dramatizaci prózy Sešitky chrámové pěvkyně uvedlo Východočeské divadlo Pardubice (1999, sc. a r. Gustav Skála). Povídku Lázňařky ze souboru Berany, berany pro Český rozhlas zdramatizovala Šárka Kosková (2005, r. Otakar Kosek). Česká televize věnovala Nenadálovi pořad z cyklu medailonů Zblízka (2000, r. Gustav Skála). V roce 2017 byl za celoživotní dílo uveden do Síně slávy Obce překladatelů.– Překlad románu Williama Eastlakea Hájili jsme hrad, který Nenadál dokončil po emigrovavším Stanislavu Marešovi, byl podepsán smyšleným jménem Michal Zrzavý; pro další vydání pořídil Nenadál vlastní původní překlad.

Nenadál započal svou literární činnost jako anglista, jazykovědec a literární historik, orientující se – v knižně publikovaných pracích, doslovech, předmluvách, kritických komentářích a časopisecky publikovaných statích – zvláště na prózu a tvárné postupy moderního románu. Od šedesátých let se pak osou Nenadálovy práce staly překlady z anglické literatury 19. a 20. století, a především objevné překlady ze soudobé literatury americké (Sinclair Lewis, James Thurber, Truman Capote, James Irving, Elia Kazan aj.); některé z nich se dočkaly opakovaných vydání. K Nenadálovým významným činům patří i edice Spisů W. M. Thackerayho. – Jako prozaik vstoupil Nenadál do české literatury až v polovině osmdesátých let knižním souborem Rakvářova dcera a jiné prózy. Jednotlivé povídky sbírky, prostoupené zanikající atmosférou staré Prahy, evokují pitoreskní, tragikomické příběhy „lidí na okraji“ během okupace i později, až po normalizační současnost. Při jejich líčení autor přechází od groteskní nadsázky (často ústící ve vyhrocenou pointu) ke shovívavému, soucitnému humoru i k poetizaci lidských slabostí a abnormalit. Na prvotinu stylově i tematicky navazují další povídkové soubory (Dušinky, Přijď zpět /anebo radši ne/, Škorpion, Ovčáci čtveráci, Hynku, Viléme, Kubelková...), které již čerpají především ze současnosti a v groteskním světle zobrazují sobeckou a osudovou závislost lidí sobě nejbližších, deformovaný svět inteligence či traumata osamělého jedince vydaného tlaku mocenského aparátu; v polistopadových povídkách pak přibývají postavy dravých a křupanských restituentů a novodobých zbohatlíků. V Nenadálových prózách stále více převládá satirický tón, směřující k zesměšnění kulturního snobství, kariérismu, kvaziintelektuálství a kvazivědeckosti. Postavy přerůstají v egocentrické antihrdiny, zaštiťující průměrnost a destruující morální hodnoty („polistopadový“ román z vysokoškolského prostředí Gaudeamus či líčení poměrů na soukromé vysoké škole v povídce V pelerinkách do Evropy ze souboru Hynku, Viléme, Kubelková... aj.), jindy se naopak hrdina stává obětí politických poměrů (kafkovsky laděná novela Tudy chodil K. o bizarních situacích americké badatelky v Praze a o zmařeném profesním životě českého vědce). V řadě próz se autor vyslovil k dříve tabuizovanému tématu homosexuality (My tě zazdíme, Aido, povídka Šaplin ze souboru Berany, berany, či Pouť na horu Říp ze sbírky Hynku, Viléme, Kubelková...), přičemž toto téma u něj souvisí s obecnějším tématem vydělení z většinové společnosti a neschopnosti najít, případně obhájit vlastní identitu – povídka Dům u zlatého jablka (Hynku, Viléme, Kubelková...), Máme, ale– (Ovčáci čtveráci) nebo titulní povídka souboru Zahrada; v tragikomické rovině nacházíme téma hledání vlastní osobnosti i v příběhu identických dvojčat z povídky Vezmeme si háčko (Ovčáci čtveráci). Svým hořkým vyzněním představují prózy zachycující niterná traumata a zklamání osamělých stárnoucích lidí (titulní povídka souboru Dušinky; povídka Sluneční hodiny ze souboru Přijď zpět - anebo radši ne) nebo prózy o outsiderech hledajících důstojný způsob existence, převládající především v pozdních povídkových souborech (O lidech a slepicích, Tutka), protipól k Nenadálovým satiricky výsměšným textům.

BIBLIOGRAFIE

Próza a práce o literatuře: A Brief Outline of English and American History and Literature (skripta, 1958); Moderní americká literatura (skripta, 1977); Rakvářova dcera a jiné prózy (PP 1985, rozš. vyd. 1998); Dušinky (PP 1989); Přijď zpět (anebo radši ne) (PP 1989); Škorpion (PP 1990); My tě zazdíme, Aido (P 1991); Sešitky chrámové pěvkyně (P 1991); Tudy chodil K. (P 1992); Gaudeamus. Výjevy z jednoho života (R 1994); Ovčáci čtveráci (PP 1995); Berany, berany (P 1997); Zahrada (PP 1998); Ó, jak jsme jiné (P 2001); Nebaví (P 2003); Hynku, Viléme, Kubelková... (PP 2003); Vzhůru ke dnu (P 2004); O lidech a slepicích (PP 2013); Tutka (PP 2014).
Učebnice (jazykové): Učebnice angličtiny pro začátečníky (1953, s dalšími); Angličtina pro vysoké školy 1/ l, 1/2 (skripta, 1954, 1955, s dalšími); Angličtina pro vysoké školy. Pro pokročilé 2 (1961, s dalšími).
Překlady: Sovětské hodnocení britské a americké literatury (stati, 1954, s dalšími, též ed.); W. M. Thackeray: Hoggartyovský diamant, Kniha o snobech a jiné prózy (1957, s dalšími) + Yellowplushovy paměti (1959, in Yellowplushovy paměti a jiné povídky) + Vánoční knížky (1996); E. C. Gaskellová: Marie Bartonová (1960); S. Lewis: Elmer Gantry (1963); D. Hammett: Maltézský sokol, Hubený muž (1965, in D. H., Tři krvavé historie; Maltézský sokol samostatně 2007); E. Hemingway: Za našich dnů (1965, in E. H., Povídky; samostatně s tit. Za našich časů, 1965) + Mít a nemít (1968 in Zelené pahorky africké/Mít a nemít/Pátá kolona, samostatně 1979); W. S. Maugham: Síla okolností a jiné povídky (1969, též ed.); J. Thurber: Karneval (1970, též ed.) + Třináctery hodiny (1974; rozšíř. s tit. Třináctery hodiny a dvě další pohádky, 1994) + Filozof a ústřice (1979, též ed.); W. Eastlake: Hájili jsme hrad (1972 dokončení překl. S. Mareše /pseud. Michal Zrzavý/; 1980 a v dalších vydáních přel. pod svým jménem celou knihu); W. Styron: Zapal tento dům (1973) + Sophiina volba (1984) + Dlouhý pochod (1991); W. Morey: Sever, můj domov (1973) + Zima v kaňonu (1978); F. W. Crofts: Protijed (1975, in F. W. C., 3 x inspektor French); D. E. Westlake: Jak nevyloupit banku (1977) + Jak neuloupit smaragd (1984); J. H. Chase: Tvrdá lekce (1977, in J. H. Ch., Třikrát ve slepé uličce); T. Capote: Strom noci (1978, in T. C., Luční harfa, Strom noci; 2012 in A Tree of Night and Other Stories /bilingvní vydání/) + Jiné hlasy, jiné pokoje (1989) + Povídky (2006, s H. Ulmannovou a M. Joujovou); J. Wain: Pospíchej dolů (1978); B. Harte: V údolí Sacramenta (1980, s A. J. Šťastným) + Jak jsem se stal zlatokopem (1986, s J. A. Šťastným, M. Maixnerem a M. Rejlem, též ed.); I. Southall: Požár v buši (1981); R. Stone: Žoldáci (1982); O. Wilde: Šťastný princ a jiné pohádky (1985) + Slavík a růže (bibliof., 1993) + Šťastný princ, Slavík a růže, Sobecký obr (bibliof. 2000); E. Kazan: Tichá dohoda (1983); J. Irving: Svět podle Garpa (1987); J. Steinbeck: Hrozny hněvu (1987); H. Melville: Písař Bartleby (1990); J. Cheever: Věznice Falconer (1990); T. Williams: Osm smrtelnic posedlých (1994); H. James: Utažení šroubu (1994); E. M. Forster: Maurice (2005); scénicky: E. O’Neill: Milionový Marco (ND 1988).
Účast v týmových pracích: Slovník spisovatelů. Spojené státy americké (1979); Od Poea k postmodernismu. Proměny americké prózy (1993).
Příspěvky ve sbornících a antologiích: Město v české kultuře 19. století (1983); Strašidelné příběhy města pražského (1990).
Uspořádal, vydal a redigoval: The English Speaking World Today and Yesterday. A Reader (1953, s F. Pušem); Reader in Contemporary American Prose (1970, s E. Hornátovou a J. Emmerovou); Antologie americké literatury (1985, s J. Jařabem a E. Masnerovou); J. C. Oatsová: Bohyně a jiné ženy (1988); I. Shaw: Kruh světla a jiné povídky (s K. Brabcovou); spisy: W. M. Thackeray: Spisy (1957–81, 9 sv.).

LITERATURA

Studie a články: B. Svadbová: R. N. (medailon), Čtenář 1991, č. 8–9; V. Jamek: doslov, in My tě zazdíme, Aido (1991); D. Vlašínová: Karikatury učitelek v prózách Radoslava Nenadála, in Dvojí průhled do světa literatury (sb. ze dvou konferencí katedry české literatury PF MU v Brně, in Sborník prací PF MU, sv. 148. Řada jazyková a literární, č. 30; 1999); V. Jamek (o románu My tě zazdíme, Aido), in O prašivém houfci (2001).
Recenze: Rakvářova dcera a jiné prózy: V. Novotný, ZN 15. 5. 1986; P. A. Bílek, Tvorba 1986, č. 9, příloha Kmen; J. Slomek, LM 1986, č. 6 * Dušinky: bs (B. Svadbová), Kulturní rozvoj 1989, č. 12; A. Jedličková, Kmen 1989, č. 37; P. A. Bílek, Literární revue 1990, č. 4 * Přijď zpět (anebo radši ne): J. Schneider, Tvar 1990, č. 2 * Škorpion: V. Novotný, NK 1990, č. 28; V. Píša, Tvar 1990, č. 29; M. Železná, LitN 1990, č. 8 * Sešitky chrámové pěvkyně: P. Kosatík, Tvar 1992, č. 19; (pek) (M. Petříček), LitN 1992, č. 8 * My tě zazdíme, Aido: M. Kovářík, Tvar 1992, č. 7 * Tudy chodil K.: B. Balajka, Tvar 1993, č. 4; M. Petříček, LitN 1993, č. 14 * Kam s ní: V. Novotný, Tvar 1994, č. 14 * Gaudeamus: V. Novotný, Tvar 1995, č. 5 * Ovčáci čtveráci: V. Falada, NK 1995, č. 44; M. Petříček, LitN 1996, č. 7 * Berany, berany: iz (I. Zítková), NK 1997, č. 30; Š. Vlašín, Haló noviny 10. 1. 1998, příloha Čtení pro volné chvíle, č. 2 * Zahrada: A. Haman, NK 1999, č. 6 * Ó, jak jsme jiné: V. Novotný, Tvar 2001, č. 15; M. Jungmann, NK 2001, č. 41 * Hynku, Viléme, Kubelková...: R. Hrdinová, Právo 11. 8. 2003 * Nebaví: J. Prokeš, Host 2004, č. 8 * Vzhůru ke dnu: M. Hejduk, LidN 28. 7. 2004 * O lidech a slepicích: R. Hrdinová, Právo 27. 7. 2013.
Rozhovory: R. Skálová, Výběr z nejzajímavějších knih 1989, č. 2; J. Peňás, Prostor 22. 4. 1992, č. 18; D. Novotná, Labyrint 1994, č. 1; V. Falada, NK 1994, č. 43; K. Procházková: Týdeník Rozhlas 2002, č. 32; V. Vašák, Xantypa 2008 (listopad); L. Seibertová in Slovo za slovem (2012).
Nekrology: H. Ulmanová, LidN 28. 7. 2018 (příl. Orientace); J. Jařab, LitN 2018, č. 9.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Databáze českého uměleckého překladu po roce 1945

Autor hesla: Blanka Svadbová (1998); Alena Přibáňová (2009)

Aktualizace hesla: 21. 9. 2018 (ap)

Aktualizace bibliografie: 21. 9. 2018 (ap)

zpět na hlavní stranu