Slovník české literatury po roce 1945
Josef VELEK
* 30. 11. 1939, Klinec (dnes Praha-západ)
† 30. 4. 1990, Egypt
Novinář, autor cestopisných a populárně naučných knih
Narodil se v rodině drobného obchodníka s koloniálním zbožím. Vystudoval jedenáctiletou střední školu v Praze (mat. 1956) a elektrotechnickou fakultu ČVUT (1956–61, obor měřící a řídící technika, Ing.). Poté byl zaměstnán ve Výzkumném ústavu sklářské techniky v Praze (do 1974). Jako publicista spolupracující zejména s týdeníkem Mladý svět se věnoval ochraně životního prostředí. 1974 v něm dal podnět k založení ekologického hnutí
Brontosaurus. Od 1975 se stal redaktorem stejnojmenného časopisu. 1990 se jako ekolog a novinář zúčastnil čs. potápěčské expedice do Egypta Blue World 90; utonul při potápění v Rudém moři u městečka Safaga, asi 800 km jižně od Káhiry.
Do Mladého světa přispíval od začátku 60. let, na přelomu 80. let pak dále do periodik
Kmen a Svobodné slovo. Spolupracoval s
Čs. rozhlasem a od 70. let i s
Čs. televizí (Ostrava a Praha). Vystupoval v Televizním klubu mladých, moderoval ekologické pořady a psal k nim i scénáře. Mj. se podílel na seriálu Jak se do lesa volá (1978, r.
Ján Roháč, se
Zbyňkem Vavřínem, nevysíláno) a desetidílném cyklu Setkání s Brontosaurem (1988–89, r.
Pavel Herold, sc. +
Jiří Švec). Podle jeho textů vznikaly televizní inscenace Neklidná zimní sezona (1986, r. Anna Procházková, sc.
Miloš Smetana, podle povídky Bílý dům), Jak chytit krokodýla (1990, r.
Zdeněk Kubeček, sc.
Miloš Smetana, podle stejnojmenné reportáže) a Havárie v zámeckém parku (1986, r.
Vladimír Karlík, sc.
Jaroslav Dietl, na motivy povídky Zapírači). V
pražské
Malostranské besedě pořádal pořady o přírodě, v divadle
Semafor vystupoval v pořadu Zavěste prosím, volá Semafor. – Za svou novinářskou činnost byl v roce 1989 vyznamenán cenou GLOBAL 500, udílenou Organizací spojených národů. – Užíval šifry JVel.
Velek byl především novinář věnující se ekologické problematice a z této profese a specializace vyrůstaly i jeho knižní publikace. Východiskem Velkova přístupu bylo přivést čtenáře k uvědomění si přírody jako nepostradatelné hodnoty, snaha upozornit na její ohrožení a na potřebu ochrany, poukázat na individuální nezodpovědnost, na nedůslednosti a chyby v zákonech a nařízeních (největší pozornost věnoval ochraně vod a problematice stromů a lesů). Od první (Jak jsem bránil přírodu) až po poslední knížku (Muž přes plot) přitom v jeho reportážích, formou se často blížících soudničce, zesilovala míra beletrizace. Současně se autor postupně dobíral k filozofičtějšímu pohledu na vztah člověka a přírody. Ekologická tematika je rovněž součástí V. cestopisů, inspirovaných pobyty na Kubě (Perla Antil), Holandsku (Od polderů k Ardenám) a Sovětském svazu (Dva tisíce verst s Lenou). Napsal také několik populárně naučných prací pro mládež.
BIBLIOGRAFIE
Reportáže, cestopisy a populárně naučná literatura: Perla Antil (RpRp cestopis., 1975, s J. Ševčíkem); A zvoní ocel (populárně nauč. pro ml., 1978); Jak jsem bránil přírodu (RpRp 1980); Mistři zkumavek (populárně nauč. pro ml., 1980); Za vůní dřeva, bavlny a kůže (populárně nauč. pro ml., 1982); Od polderů k Ardenám (RpRp cestopis., 1985); Dva tisíce verst s Lenou (RpRp cestopis, 1987); Příběhy pro dvě nohy (RpRp 1988); Muž přes plot (RpRp 1989).Ostatní práce: Ochránce přírody (příručka, 1978); Řídící a měřící technika ve výrobě skla a jemné keramiky (1978, s J. Blažejovským a dalšími); Odznak odbornosti Rybář (příručka, 1984).
Příspěvky ve sbornících: Čtyři o čtyřech (1984); Kavárny a spol. (1990).
Uspořádal a vydal: Životní prostředí a národní výbory (sb., 1985, s dalšími).
LITERATURA
Články: P. Kovář: Josef Velek, Reflex 2005, č. 32.Recenze: Od polderů k Ardenám: P. Frýbort, Květy 1985, č. 24 * Jak jsem bránil přírodu: Sch (= M. Schulz), Svědectví (Paříž) 1986, č. 79 * Dva tisíce verst s Lenou: jim, Květy 1988, č. 30 * Příběhy pro dvě nohy: vs, NK 1988, č. 48 * Muž přes plot: I. Harák, Brněnský večerník 2. 2. 1990.
Rozhovory: D. Skupová, AZ–magazín 1985, č. 12; P. Frýbort, Tvorba 1986, č. 19, příloha Kmen; J. Chuchma, MS 1987, č. 13; M. Bobek, Občanský deník 11. 5. 1990 (se zprávou o úmrtí).
Nekrolog: jol (= J. Holoubek), Tvar 1990, č. 10.
Autor hesla: Blanka Hemelíková (1998)
Aktualizace hesla: 31. 10. 2006
(mlp)
Aktualizace bibliografie: 31. 10. 2006
(mlp)