Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Josef  KOENIGSMARK

* 1. 1. 1916, Plzeň  
† 16. 1. 1993, Plzeň 
 
Kabaretiér, dramatik, prozaik, básník a překladatel
 Josef Koenigsmark byl synem úředníka. Vystudoval reálné gymnázium v Plzni (1935) a Právnickou fakultu UK v Praze (abs. 1939, JUDr. 1945), poté byl zaměstnán v Ústředním svazu čs. průmyslu v Plzni. V letech 1944–1945 vězněn pro ilegální činnost. Po válce pracoval u původního zaměstnavatele v Karlových Varech (do 1949) a v letech 1950–1951 v Kovoslužbě Plzeň, n. p., jako ředitel a 1951–54 jako montér. Poté působil jako vedoucí umělecké výroby v družstvu plzeňského Díla. V letech 1956–1958 byl dramaturgem Krajského domu osvěty v Plzni, 1960–1963 uměleckým vedoucím plzeňského Divadla Alfa, 1963–1967 šéfdramaturgem a režisérem Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého v Praze a do roku 1970 šéfredaktorem Západočeského nakladatelství v Plzni. Odtud musel odejít na počátku normalizace, zůstal ve svobodném povolání a v roce 1976 odešel do důchodu. – Manželka Alena Koenigsmarková (1919–2010) byla malířka, syn Alex Koenigsmark spisovatel, dramatik a scenárista a dcera Helena Koenigsmarková (*1947) je historička umění.
 

Redigoval plzeňské studentské časopisy: Kruh (1934–35), S 35/36 (1935–36), Čas (1936–37). Publikoval v časopisech, které redigoval, a dále v periodikách: Český deník (Plzeň), Ochotnické divadlo, Ahoj, Večerní Plzeň, Pravda (1967–68 zde reportáže Pán do Chrta dán aneb Amerika z autobusu) a Nová Pravda (obojí Plzeň) aj. Do Čs. rozhlasu přispíval za války (pod pseudonymem Josef Schovanec) a od roku 1960 napsal množství rozhlasových skečů, her a reportáží (v sedmdesátých a osmdesátých letech pod jménem Jana Kříže). V Čs. televizi spolupracoval na zábavném pásmu Lyonský kat (dvě části, 1991). – V samizdatové edici Petlice vyšla 1978 jeho sbírka Sny nesny: verše 1967–1975. – Zpočátku publikoval pod jménem Joe Koenigsmark. Užíval pseudonymů Jan Kornel, Josef Leden, Josef Schovanec, šifer -jk-, §§. Některé časopisecky publikované překlady a jeden knižní podepsala Koenigsmarkova dcera jako Helena Kryštofová. – V některých pramenech bývá mylně zaměňován za svého jmenovce, rokycanského regionálního autora Josefa Königsmarka (1881–1960).

 Koenigsmarkova veršová obratnost z mladistvých básnických sbírek, zaměřených k věcnému postižení ideje, se po více než dvacetiletém odmlčení uplatnila v písňových textech kabaretů, psaných pro Divadlo Alfa. Největší ohlas vzbudil hned první z nich, BA PO PO (s J. R. Pickem), který parodicky, s využitím četných slovních hříček aktualizuje klasické pohádky. Spíše než intelektuálnímu humoru mladé generace však byly jeho scénické práce blízké humoru lidovému, jak ho produkoval např. Jára Kohout. Postupně se těžiště Koenigsmarkovy tvorby přesouvalo do operet a muzikálů, i když Koenigsmark nadále psal skeče a scény pro estrády a kabarety a řadu humoresek publikoval časopisecky. Po sbírce povídek Motýlí kvas, vyrovnávající se s osudem německého národa za druhé světové války, se Koenigsmark vrátil v rámci knižních publikací k hravě parodickým a ironizujícím postupům ve sci-fi povídkách Nekonečné konečno. Jako sci-fi je pojat také román o proroku Eliášovi (Prorok se vrací). Poslední Koenigsmarkovu knihu Strašidla tvoří realistické novely z poválečného pohraničí, fantaskně až mysticky pointované. Pro divadlo Koenigsmark také upravoval cizí předlohy (muzikály Cirkus Humberto, Limonádový Joe, Otec Kondelík a ženich Vejvara) a překládal, a to nejen dramata, ale (převážně z němčiny) i operní a operetní libreta.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a práce o divadle: Láska a sklo (BB 1934, pod jm. Joe Koenigsmark); Kainovo znamení (BB 1935, pod jm. Joe Koenigsmark); Písně snů (BB 1936); BA PO PO (kabaret, rozmnož., 1960, prem. 1959, s Jiřím Supem = J. Žáčkem ad.); Dědeček v oleji (kabaret, 1961, s J. R. Pickem, i prem.); Základy dramaturgickej a režíjnej práce (slov., Bratislava 1964, s J. Votrubou); Amerika z autobusu (Rp 1969); Motýlí kvas (PP 1969); Nekonečné konečno (PP sci-fi, 1969); Sny a nesny (BB 1990); Prorok se vrací (R sci-fi, 1992); Tajné rozkoše mocných (PP 1992, pod pseud. Josef Leden); Strašidla (PP 1992); scénicky: Cirkus Humberto (libreto k operetě, 1956, podle E. Basse, hudba J. Křička); Malý čtenář (kabaret, 1956); Žichovičtí půlpáni (libreto k operetě, 1956, hudba K. Polata); Čert jde do finále (libreto k muzikálu, 1960, hudba J. O. Karel); Město Obráceno (kabaret, 1960, s J. R. Pickem); Strýček gramofon a já (revue, 1960); Plzeň je krásná (revue, 1962); Věčně štěkají kolty (kabaret, 1962); Kdo to udělal (kabaret, 1962, s J. Rehákem); Co tomu řeknou lidé (libreto k muzikálu, 1963, s E. Reinwaldovou, hudba J. O. Karel); Rukavičky pana Tartuffa (kabaret, 1963, J. Rehákem); DĚ PO PO (kabaret, 1963); Staré pověsti vojanské (kabaret, 1963); VO PO PO (kabaret, 1964); Limonádový Joe (muzikálová úprava hry J. Brdečky, 1964, hudba J. Rychlík a V. Hála); Kouzelné rukavice (libreto k muzikálu, 1965, hudba Z. Cón); Divoká řeka (libreto k muzikálu, 1967, hudba A. Fried) aj.
Překlady: M. Kukučín: Neprobuzený (rozmnož., 1956); M. Bałucki: Když ptáčka lapají... (rozmnož., 1957, + úprava); V. V. Hurban: Závěje (rozmnož., 1956, prem. 1958) + Vesnické drama (rozmnož., 1958) + Zem (1958); C. Walzel – R. Genée: Donna Juanita (rozmnož., 1958, s K. Bermanem, též uprav.); H. Keller: Setkání 1957 (rozmnož, 1959); T. J. Brandon: Charleyova teta (b. d., rozmnož., též uprav.); S. Gilbert: Krysařův deník (1980, pod jm. H. Kryštofová).
Úpravy: H. Meilhac – L. Halévy – J. Offenbach: Velkovévodkyně z Gerolsteinu (rozmnož., 1957, s K. Bermanem); Otec Kondelík a ženich Vejvara (libreto k muzikálu, 1968, podle I. Herrmanna, hudba V. Hála, J. Malásek a J. Bažant, rozmnož. 1970) aj.
Redigoval: Sborník Jiráskova Hronova ÚDLT (1956).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Estrádní divadlo (1960, ed. J. Martinec); Na jednom okrese (rozmnož. 1960, ed. J. Bílý); Začalo to Redutou (1964); Mezi Radbuzou a Řeznou (1993, edd. F. Fabian, J. Hrubý a B. Setzwein).

LITERATURA

Knižně: J. Müller a P. Prajzler in Divadlo v Alfě 1960–1966 aneb Nenaplněný sen o pražském Semaforu (2015).
Studie a články: L. Chládková – J. Jarošová – M. Kryl: Literární tvorba vězňů v Malé pevnosti Terezín, Terezínské listy 1978, č. 8; V. Novotný: Josef Koenigsmark, in Plzeňská literární vlasti(ne)věda (2012).
Recenze: BA PO PO: L. Veselý, LitN 1959, č. 26 * Dědeček v oleji: P. Wiesner, LD 4. 2. 1962 * Motýlí kvas: B. Polan, Večerní Plzeň 13. 2. 1970 * Sny a nesny: P. A. Bílek, Nová Pravda 15. 3. 1991; Z. Heřman, Tvar 1991, č. 9 * Prorok se vrací: J. Sováková, Deník Nová Pravda 20. 8. 1992; P. Kosatík, Ikarie 1992, č. 10; V. Pekárek, LitN 1992, č. 38; J. Zizler, Tvar 1992, č. 42 * Strašidla: M. Petříček, LitN 1993, č. 15; I. Zítková, NK 1993, č. 8.
Rozhovor: red., Pravda 18. 10. 1968 + 30. 10. 1968 + 5. 11. 1968.
K životním jubileím: J. Hrubý, Nová Pravda 28. 12. 1990; B. Jirásek, Plzeňský deník 4. 1. 1996.
Nekrology: F. Fabian, Plzeňský deník 21. 1. 1993; J. Hrubý, LitN 1993, č. 4.
Archiv: LA PNP: Osobní fond (uspořádáno v 1. stupni evidence).

Autor hesla: Přemysl Blažíček (1995)
Aktualizace hesla: 16. 12. 2015 (mlp)
Aktualizace bibliografie: 16. 12. 2015 (mlp)
 
zpět na hlavní stranu