Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Jiří  MORAVA

* 24. 3. 1932, Brno 
† 4. 6. 2012, Innsbruck (Rakousko) 
 
Literární historik, básník a prozaik
 Vlastním jménem Jiří Vlk. Narodil se v rodině brněnského továrníka, spolumajitele firmy Alpa. Po maturitě na královopolském gymnáziu (1951) studoval na brněnské FF literární vědu, češtinu a ruštinu. Absolvoval v roce 1956 diplomovou prací František Jan Mošner a vztah jeho Pěstounky k Babičce Boženy Němcové. Vzhledem ke svému rodinnému původu však musel začít pracovat manuálně. Od roku 1958 působil jako okresní archivář v Trhových Svinech a Třeboni, od roku 1960 v Pelhřimově (pracoviště Červená Řečice). V roce 1962 byl za urážku KSČ a českého národa odsouzen k 12 měsícům nápravného opatření (srážce 10% ze mzdy) a opět začal pracovat manuálně, jako dělník a dřevorubec. Jen v roce 1964 byl krátce dramaturgem Čs. televize Brno, poté opět kopáčem a horníkem. Od roku 1967 zaměstnán u Vodohospodářských staveb Brno jako úředník. V lednu 1968 byl obžalován za urážku prezidenta republiky Antonína Novotného, po dvou měsících amnestován. V říjnu téhož roku emigroval do Rakouska. V letech 1968–1969 obdržel stipendium v Institutu slovanské filologie na vídeňské univerzitě, po jeho skončení se živil jako uklízeč. V roce 1971 se usadil v Innsbrucku. Pracoval jako umývač nádobí, hotelový sluha a noční recepční. V roce 1974 získal rakouské státní občanství a po vykonání univerzitní zkoušky z němčiny mu byla uznána maturita. V letech 1976–1977 byl prodejním zástupcem nakladatelství Konfrontace, poté propagačním úředníkem Universitätsverlag Wagner v Innsbrucku (do roku 1992). Souběžně si od roku 1974 rozšiřoval vzdělání studiem slavistiky na innsbrucké univerzitě. V roce 1975 získal uznáním čs. akademického vzdělání titul magistra filozofie, v roce 1983 obhajobou práce Der k. k. Dissident Karel Havlíček (1821–1856). Sein Leben, Werk und Exil in Tirol titul PhDr. Na téže univerzitě působil v letech 1987–1997 jako lektor češtiny, v roce 1990 byl jmenován profesorem honoris causa. Od roku 1992 se věnoval výhradně výuce a literární tvorbě. V roce 1976 založil v Innsbrucku spolek Tschechische Gesellschaft für Literatur, Wissenschaft und Kunst Comenius (do 1983), jehož prostřednictvím vydalo nakladatelství Konfrontace díla Bohumila Hrabala, Vladimíra Škutiny, Miloslava Švandrlíka a Marie Janků-Sandtnerové.
 Debutoval básněmi v almanachu Dokořán (1957). Přispíval do deníku Tiroler Tageszeitung, časopisů Prässent, Fenster, InN (všechny Innsbruck), Vídeňské svobodné listy, Klub (oba Vídeň) a do mnichovských periodik Bohemia, Obrys, České slovo, Národní politika a Demokracie v exilu. Je autorem kulturněpolitických pořadů ve Svobodné Evropě, rakouském rozhlase (např. seriál o dějinách české a slovenské literatury) a v rozhlase italském. Je spoluautorem televizních dokumentárních pořadů C. k. disident (1992, režie Pavel Jančárek) a Karel Havlíček Borovský (1995, režie Milan Macák). Je autorem doslovu ke knižní edici novinových polemik Karla Havlíčka Borovského Polemische Schriften (2001). – Jako rakouský spisovatel užíval jméno Georg J. Morava.
 Morava v exilu knižně debutoval česky i německy psanými verši a básněmi v próze (Elegie na Jeana Gabina, Das Fremde), prosadil se však teprve pracemi literárněhistorickými. Jeho orientace badatele, žijícího v Rakousku a zabývajícího se „rakouskými“ osudy českých spisovatelů v 19. století, v dobách společné monarchie, vyrůstala z možnosti přístupu k dokumentům, které byly pro autory z Čech nedostupné nebo jimi opomíjené. Nálezem dosud neznámé rakouské úřední korespondence byl iniciován také jeho dominantní zájem o osobnost Karla Havlíčka, jenž kromě řady článků přinesl také několik na sebe textově velmi úzce navazujících monografií. Knihy Exilová léta Karla Havlíčka BorovskéhoC. k. disident Karel Havlíček (v pražském vydání byly obě knihy spojeny pod titulem druhé z nich) a také výpravná obrazová publikace Havlíček v Brixenu se vyznačují poutavým žurnalistickým stylem užívajícím až hovorové výrazy, ironickými charakteristikami i dramatickým podáním a domýšlením scén. Jsou určeny širšímu okruhu čtenářů. Cílem jejich německé verze byla politická rehabilitace osobnosti Karla Havlíčka, v české verzi pak autor usiloval o přehodnocení tradičního mýtu o „brixenském mučedníkovi“. Podrobným popisem Havlíčkova exilu v Brixenu, opírajícím se o průzkum dochovaných dokumentů, autor konfrontuje historickou skutečnost s národní legendou. V Havlíčkově portrétu vyzdvihuje jeho racionální způsob myšlení a morální vlastnosti, všechny monografie současně vyznívají jako kritika národního charakteru, zejména zbabělosti a přizpůsobivosti českého člověka. Morava však podává i širší obraz českého politického života a podrobný exkurz do dějin české žurnalistiky. Orientace na významné české kulturní osobnosti minulého století a jejich vztahy k Rakousku jej přivedla rovněž k životopisným knihám o Františku Palackém a Boženě Němcové. Těžištěm jeho zájmu v knize Palacký – Čech – Rakušan – Evropan jsou historikovy, a především politikovy názory. Práce Někdejší Betty pak kriticky zkoumá mýty o Boženě Němcové a klade důraz na těžký osud první emancipující se ženy v Čechách, na srážku autorčina literárního talentu s bachovským absolutismem. Vztahy výrazných českých osobností (Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, Karla Hynka Máchy, Jána Kollára, Ladislava Klímy) k Tyrolím jsou tématem i řady dalších autorových česky a německy psaných studií; v této souvislosti se věnoval rovněž okolnostem smrti Miroslava Tyrše. Poslední Moravovou prací je česko-německé vydání krátkých autobiografických povídek Promovaný sluha – Der promovierte Lohndiener, které zachycují těžké začátky autora, uprchlíka z Československa ve Vídní, a jeho první pracovní zkušenosti jako nočního recepčního horského hotelu v Innsbrucku.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a práce o literatuře: Elegie na Jeana Gabina (B, Mnichov 1979); Das Fremde (něm., BB, PP, St. Michael 1979); Karel Havlíček in Zeugnis der Süd- und Nordtiroler Archivquellen 1851–1855 (něm., edice pramenů, Bohemia 21/2, Mnichov 1980); Exilová léta Karla Havlíčka Borovského (monografie, Curych 1981); Der k. k. Dissident Karel Havlíček (1821–1856). Eine Frage nach dem humanitären Fortschritt in der heutigen CSSR (něm., polit. brožura, Mnichov 1982); C. k. disident Karel Havlíček. První velký životopis po sto letech (monografie, něm. s tit Der k. k. Dissident Karel Havlíček /1821–1856/. Sein Leben, Werk und Exil in Tirol, Wien, 1985, 1. část České trilogie; česky: Toronto 1986; 1991); C. k. disident Karel Havlíček (monografie, 1991, spojení obou výše uvedených knih); Palacký: Čech – Rakušan – Evropan (studie, něm. s tit. Franz Palacký, Vídeň 1990; 1994, 2. část České trilogie); Po stopách Havlíčkových v Brixenu (průvodce, Brixen 1991, souběžný český, něm. a ital. text); Někdejší Betty (monografie, něm. s tit. Sehnsucht in meiner Seele. Božena Němcová, Dichterin. Ein Frauenschicksal in Alt-Österreich, Innsbruck 1995; 1996, 3. část České trilogie); Havlíček v Brixenu (obrazová monografie, 1997); Promovaný sluha – Der promovierte Lohndiener (česko-německé vydání autobiografických textů, 2010).
Příspěvky ve sbornících a almanaších: Dokořán. Almanach mladé literatury (1957); Almanach české zahraniční poezie (Mnichov 1979); Bohemia-Jahrbuch (Mnichov 1980); ...a když se řekne Voskovec (Kolín n. R. 1983; poté in Když se řekne Werich a když se řekne Voskovec, 1990); Havlíčkobrodsko (1992).
Uspořádal a vydal: Karel Havlíček: Tiroler Elegien (překlad F. W. Nielsena z 1936, Innsbruck 1982); Altböhmische Kochkunst (výběr z receptů M. D. Rettigové, Vídeň 1987); Pražský labužník (výběr z receptů české restaurace Goldene Stadt v Mnichově, 1991); K. Vaněk: Schwejk in russischer Gefangenschaft 1, 2 (překlad G. Reinerové z 1926, Vídeň–Praha 1992).

LITERATURA

Studie a články: J. Dresler: Pád Havlíčkovy legendy, Národní politika (Mnichov) 1979, č. 6 (120), příloha Zvon.
Recenze: Exilová léta Karla Havlíčka Borovského: V. Škutina, Magazín (Curych) 1981, č. 2; Dominik Černý (= D. Strož), Obrys (Mnichov) 1981, č. 4; J. K. (J. Kovtun), Svědectví (Paříž) 1982, č. 67; V. Hejl, České slovo (Mnichov) 1982, č. 3; M. Uhde, Obrys (Mnichov) 1984, č. 3; M. Š., Slovanský přehled 1990, č. 4 * Der k. k. Dissident Karel Havlíček: -P. L.-, Reportér (Curych) 1985, č. 5; V. Hejl, Obrys (Mnichov) 1985, č. 4; B. Kubešová, Reportér (Curych) 1986, č. 2; J. Skalička, Tvar 1990, č. 4 * Franz Palacký: O. Filip, NK 1990, č. 27; J. Kořalka, LidN 13. 9. 1990; J. N. (J. Novotný), Český časopis historický 1991, č. 3 * C. k. disident Karel Havlíček: M. Borovička, LitN 1992, č. 2 (k tomu polemika: J. Morava, Český deník 25. 4. 1992); B. Svadbová, Čtenář 1992, č. 3; J. Bílek, Muzejní a vlastivědná práce 1993, č. 2; P. Jančárek, Minulostí Západočeského kraje, 1993, sv. 28 * Palacký: Čech – Rakušan – Evropan: F. Cinger, RP 11. 3. 1995; M. Řepa, Rovnost 18. 3. 1995; A. Haman, LitN 1995, č. 8; J. Koř. (J. Kořalka), Český časopis historický 1995, č. 3; L. J. Beran, Polygon (Curych) 1996, č. 5; L. Kněžek, Hlasy muzea a archivu ve Frenštátě pod Radhoštěm 1998, č. 1/2 * Někdejší Betty: A. Haman, LitN 1996, č. 6; J. Malura, Tvar 1996, č. 9; M. Ř. (M. Řepa), Český časopis historický 1996, č. 1; I. Zítková, NK 1997, č. 10; B. Kostřicová, LidN 31. 5. 1997, příl. Národní; F. Všetička, Alternativa nova 1997/1998, č. 3 * Havlíček v Brixenu: L. Koubská, LidN 29. 11. 1997; V. Macura, Tvar 1997, č. 18.
Rozhovory: F. Cinger, RP 1. 2. 1992; V. Bělovský, Mosty 1995, č. 18; M. Borovička, Slovo 19. 12. 1997; B. Kovaříková, Večerní Praha 2. 1. 1998; L. Petr, Rovnost 17. 1. 1998.
Autor hesla: Blanka Hemelíková (1998)
Aktualizace hesla: 18. 3. 2015 (kb, eb)
Aktualizace bibliografie: 18. 3. 2015 (kb, eb)
 
zpět na hlavní stranu