Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Bohumil ŘÍHA

* 22. 2. 1907, Vyšetice (u Votic) 
 
Prozaik, autor literatury pro děti
 Vyrůstal v rodině kováře a strojníka. Mládí prožil na různých velkostatcích v jižních a východních Čechách, mj. v Oltyni na Táborsku (od 1912) a Klukách u Čáslavi (od 1919). Měšťanskou školu začal navštěvovat v Bernarticích; dokončil ji v Čáslavi, kde také 1925 absolvoval učitelský ústav. Krátce pracoval na velkostatku; od roku 1926 působil jako výpomocný učitel na národních školách na Čáslavsku, po absolvování vojenské služby (1929–31) jako odborný učitel na měšťanských školách mj. v Habrech na Vysočině (1934–38) a Poděbradech. 1945 nastoupil na místo okresního školního inspektora ve Vysokém Mýtě, 1949–52 zastával tuto funkci v Poděbradech. 1952–56 pracoval jako tajemník Svazu československých spisovatelů. Od roku 1953 byl členem ediční rady Státního nakladatelství dětské knihy, od roku 1956 zde působil jako ředitel. 1963 se stal předsedou české Společnosti přátel knihy pro mládež a 1964 po jejím přijetí do IBBY (International Board on Books for Young People – Mezinárodní sdružení pro dětskou knihu při UNESCO) také předsedou československé sekce a pravidelným účastníkem jejích mezinárodních kongresů a konferencí. Hojně cestoval, kromě evropských zemí a republik SSSR navštívil také Čínu, jihovýchodní Asii a Mexiko. 1967 odešel do důchodu a zcela se věnoval literární práci. 1971 se přihlásil k nově zakládanému Svazu českých spisovatelů, od 1972 byl členem jeho předsednictva a výboru.
 Od 30. let přispíval fejetony a povídkami do Lidových novin, Úhoru aj., po roce 1945 publikoval v periodikách Nový život, Rudé právo, Literární noviny, Kultura, Kulturní tvorba, Plamen, Učitelské noviny, Zlatý máj, Život strany, Tvorba, Rodina a škola, Literární měsíčník aj.
Říhova tvorba pro děti byla několikrát oceněna doma i v zahraničí. Roku 1972 mu byla udělena Cena Marie Majerové, 1979 obdržel za knihu Nový Gulliver od polské sekce IBBY Cenu Janusze Korczaka (1979), roku 1980 mu byla udělena mezinárodní Medaile Hanse Christiana Andersena. Roku 1975 získal Říha titul národní umělec, 1977 byl vyznamenán Řádem práce, 1980 se stal laureátem Státní ceny Klementa Gottwalda, 1982 Řádu republiky. – V roce 1989 se česká sekce IBBY rozhodla za počiny v oblasti literatury pro děti a mládež udělovat Medaili Bohumila Říhy.
Podle Říhovy prózy pro děti Adam a Otka napsal stejnojmennou divadelní dramatizaci Karel Makonj (prem 1972). Řada Říhových próz byla zfilmována; autorsky se s režiséry podílel na scénářích filmů Honzíkova cesta (1956, r. Milan Vošmik, sc. + Ota Hofman), Divoký koník Ryn (1981) a Dva kluci v palbě (1983, oba r. Václav Gajer). Na námět prózy O letadélku Káněti byl natočen film Prázdniny v oblacích (1959, r. Jan Valášek, sc. Ota Hofman), stejnojmenný film byl natočen podle prózy Adam a Otka (1973, r. Jaromír Dvořáček, sc. Milan Pavlík). Román Doktor Meluzin byl zfilmován pod názvem Dým bramborové natě (1976, r. František Vláčil, sc. František Vláčil a Václav Nývlt), podle románu Venkovan byla natočena stejnojmenná televizní hra (1984, r. Evžen Sokolovský, sc. Jaroslav Dietl).
 Bohumil Říha debutoval za okupace pohádkami a pohádkovými prózami pro děti, ovlivněnými vančurovskou poetikou, ve kterých na pozadí putování hlavních hrdinů formuloval smysl lidského života jako štěstí, dosahované neokázalou službou bližním a věrností mravním zásadám (O lékaři Pingovi, O třech penízích, Kmotříček Blažej). Později, po prózách s válečnou tematikou (Na útěku, Povstání na horách a jiné povídky), se inspiroval sovětskými autory (Valentina Osejevová, Jevgenij Švarc) a soustředil se na didaktizující záběry každodenního dobového života, jimiž dítě mělo být vychovávano ke kolektivismu a účasti na budování nového, komunistického společenského řádu (Na znamení zvonku). Od poloviny 50. let se jeho tvorba pro mladší děti vyznačuje dalším posílením výchovně poznávacích tendencí. Znalost psychologických zvláštností mladšího věku v ní dává vyniknout autorovu smyslu pro detail při charakteristice postav i prostředí. V próze Honzíkova cesta tak předškolák poznává život a práci v kolektivizované vesnici; rozdíly mezi velkoměstem a venkovem sledují i protagonisté dalších Říhových knížek s motivem cesty (Adam a Otka, cyklus Vítek). Přímá poučení o různých prostředích a správném chování obsahuje autorova práce z konce 80. let Hra na kluka. Spontánnějšího vyjádření nutnosti poznávat různorodost světa dosahuje Říha v impresionisticky laděných prózách, které oslavují romantiku přírody, dětskou soudržnost (Divoký koník Ryn, pohádkový příběh Chlapec Smítko) i víru ve spravedlnost a pomoc slabšímu (Indiánská knížka). Zakladatelský význam pro českou naučnou literaturu určenou mladším věkovým kategoriím má i přes zjednodušující politickou tezovitost Dětská encyklopedie. V pozdějších encyklopedických pracích Velká obrázková knížka pro malé dětiVelká knížka o zvířátkách jsou Říhovy racionální a moralizující výklady odlehčovány poetickým vnímáním světa spoluautorky Mileny Lukešové. Obecná mravní poučení, korespondující s politickou situací, vystupují i z alegorických bajek z konce 60. let a z 80. let (O rezavém rváči a huňatém pánovi, Kouzelná píšťala). – Téma socializace vesnice a konfrontace města a venkova prostupuje rovněž Říhovu tvorbu pro dospělé čtenáře. V 50. letech z budovatelské perspektivy zachytil osidlování pohraničí (Země dokořán) a jako jeden z prvních také kolektivizaci vesnice (Dvě jara). Psychologicky propracovanější portrét člověka, vymaňujícího se v novém společenském řádu z pout sociální determinace a rozvíjejícího své schopnosti v souladu s mravními tradicemi vztahu k půdě, se pokusil ztvárnit v rozsáhle koncipovaném dvoudílném románu Venkovan. Tento román – znovu přepracovaný v první polovině 70. let – stojí na počátku řady Říhových příběhů o lidech, kteří po svém příchodu do prostředí socialistické vesnice oceňují kvality zdejších mezilidských vztahů a nacházejí zde své životní jistoty. Do kolektivu vesnice se začleňuje podivínský poštmistr v próze z 60. let Divný člověk (později přepracované s tit. Poštmistr Znamínko), intelektuál odcházející po roce 1968 z odcizeného města (Doktor Meluzin, jeho předobraz autor nastínil již v próze Pět bohů táhne přes moře) i venkovský učitel, beroucí na sebe odpovědnost za své spoluobčany (Učitel Viktor Pelc). – Do doby Jiřího z Poděbrad zasadil autor románovou trilogii, v níž se spíše než na historickou věrohodnost soustředil k líčení barvitých osudů hlavního hrdiny na pozadí ideologicky pojímaných historických událostí (Přede mnou poklekni, Čekání na krále, A zbyl jen meč).

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a práce o literatuře: O lékaři Pingovi (pohádka, 1941; uprav. bez udání původce s tit. O lékaři Pingovi a jeho svízelné cestě za spravedlností, 1998); O třech penízích (pohádka, 1941); Kmotříček Blažej (P pro děti, 1946); O čertíkovi vykopnutém z pekla (pohádka, 1947); Na útěku (P pro děti, 1947; s tit. Stázka 1961); Povstání na horách a jiné povídky (PP pro děti, 1949); Země dokořán (R 1950); Dvě jara (R 1952); Setkání pod lesem (PP 1953); Na znamení zvonku (P pro děti, 1953; přeprac. 1954); Cesta do Maďarska (Rp 1953); Honzíkova cesta (P pro děti, 1954; přeprac. bez uvedení původce 1994); Venkovan 1, 2 (R, 1. díl 1955, 2. díl 1958; přeprac. společně 1974); O letadélku Káněti (P pro děti, 1957); O třech penízích a jiné povídky (1957, obsahuje: O třech penízích, Povstání v horách, O lékaři Pingovi); Dětská encyklopedie (1959; 1. přeprac. 1978; 2. přeprac. 1985; 3. úprava 1998 E. Janovská); Kdo bude žít? (P 1960); Náš Vítek (P pro děti, 1961; rozšíř. 1970); Řeka (leporelo, 1962, s K. Fridrichem, il. R. Mader); Střídá se kapitán (P pro děti, 1963); Veselé povídky – a co ještě? (PP pro děti, 1964, dodatky J. Tichý); Divný člověk (P 1964; přeprac. s tit. Poštmistr Znamínko, 1988); Divoký koník Ryn (P pro děti, 1966); Pět bohů táhne přes moře (P pro ml., 1968); Vedla mě náhoda (cestopis. črty, 1969); Adam a Otka (P pro děti, 1970); O rezavém rváči a huňatém pánovi (P pro děti, 1971); Přede mnou poklekni (R 1971, 1. díl trilogie); Moje domovy (memoáry, bibliof., 1972); Nový Gulliver (P pro ml., 1973); Zatvrzelý sen (stati, příležitostný tisk, 1973); Doktor Meluzin (R 1973); Jak jel Vítek do Prahy (P pro děti, 1973); Vítek je zase doma (P pro děti, 1974); Klouček Smítko (P pro děti, 1974); Jak vodníci udobřili sumce (pohádka, 1974); Dva kluci v palbě (P pro děti, 1975); Vítek na výletě (P pro děti, 1975); Velká obrázková knížka pro malé děti (encyklopedie, 1976, s M. Lukešovou); Naše Praha (průvodce pro ml., 1976; rozšíř. 1982, s M. Kholem); Chvála spisovatelství (stať, příležitostný tisk, 1976, ed. J. Hilčr); Čekání na krále (R 1977, 2. díl trilogie); A zbyl jen meč (R 1978, 3. díl trilogie); Velká obrázková knížka o zvířatech (encyklopedie pro děti, 1981, s M. Lukešovou); Indiánská romance (P pro děti, 1981); Svatba v rybníce (P pro děti, 1982); Vítek (PP pro děti, 1982, obsahuje: Jak jel Vítek do Prahy, Vítek je zase doma, Vítek na výletě); Stromy mé vlasti (P, bibliof., 1982, ed. V. Nejtek); Učitel Viktor Pelc (P 1984); Já ho vypátrám sám (P pro děti, 1987); Cesta k lidskému srdci (článek B. Ř. s ukázkami z histor. trilogie, příležitostný tisk, b.d. /1987/, ed. V. Nejtek); Jak jsme šli do světa s dětskou knihou (memoáry, bibliof., 1987); Hra na kluka (P pro děti, 1989); Tajemná píšťala (P pro děti, 1990); převyprávění: J. Spyriová: Heidi, děvčátko z hor (P pro děti, 1971, s přihlédnutím k českému překl. v nakl. A. Hynek, 1934, překl. B. Čížková-Fringilla).
Výbory: Ve slunci i v dešti (črty cestopis., 1983, ed. J. Čeňková); Chvála spisovatelství (EE 1988, ed. J. Víšková).
Souborné vydání: Vybrané spisy B. Ř. (Čs. spisovatel, 1984–88, 6 sv.).
Příspěvky ve sbornících: Ustavující sjezd Svazu českých spisovatelů ve dnech 31. 5. - 1. 6. 1972. Sborník referátů (1972); Pole a lesy (PP pro ml., 1978, ed. F. Havlová, L. Janský); Kniha v životě malého dítěte.17. kongras IBBY (1980, též slovensky a anglicky); II. sjezd Svazu československých spisovatelů (1982); Protokol III. sjezdu Svazu českých spisovatelů (1982); Budoucnost dětské knihy (1983); F. Holešovskému k 80. narozeninám (1984, ed. Z. Heřman); Vesmír básníka. Sborník k 75. výročí narození národníhio umělce Františka Hrubína (1985, ed. Z. Heřman); Hodnoty tvořivé spolupráce (1985); Protokol III. sjezdu Svazu československých spisovatelů (1987, ed. české části M. Kožnarová); Spisovatel a současnost, sv. 2 (1987); Malá knížka o Malém Bobši. K 90. výročí narození J. V. Plevy (1989, ed. J. Hilčr); Podblanická čítanka (1990).
Ostatní práce: Slohové přípravy pro školy 1. a 2. stupně (1947); Český jazyk. Učebnice mluvnice, pravopisu a slohu pro 2,. 3., 4. postupný ročník národních škol (vše 1951, s H. Kohoutkem, O. Horákem, J. Běličem, F. Svěrákem); Vlastivěda pro 4. ročník základní devítileté školy (1962; též polsky, přeprac. 1973); Vlastivěda pro 5. ročník základní devítileté školy (1963; též slovensky, přeprac. 1973); Jindra Husáriková: Obrazy (úvodní text katalogu výstavy, 1972); Naše Praha (text fotogr, publikace, 1976, s. J. Heroutem); Krkonoše: národní park České socialistické republiky (1983, úvod fotografické publikace, ed. J. Cheben, J. Štursa); Československo. Obrazy země a dějin (E v obrazové publikaci D. Kusáka, 1989)
Uspořádal, vydal a redigoval: Recitace ve škole 1, 2 (Třebechovice 1947); Čítanka pro 4. postupný ročník národních škol (1949, s J. Šlajerem a J. Ryskou); Čítanka pro 2. postupný ročník národních škol (1953, J. Šlajer, B. Koubková za spolupráce B. Ř.); Nejlepší dětem. Sborník z mezinárodního setkání spisovatelů a teoretiků literatury pro děti a mládež na Dobříši (1975, s B. Nohejlem).

LITERATURA

Knižně: Z. Heřman: Bohumil Říha (1968, zde též bibliografie); Bohumil Říha (propag. tisk nakl. Čs. spisovatel (b. d., 1975); H. Hrzalová: Bohumil Říha (1981).
Studie a články: J. Hrbáček: O jazyce Bohumila Říhy, SaS, 1956, s. 139; V. Stejskal: doslov, in B. Ř., Honzíkova cesta (1970); J. Glazarová in Místopis srdce (1973); V. Rzounek in Řád socialistické tvorby (1977); V. Pekárek in Díla a osobnosti (1977); O. Rafaj in Zápas o současnost (1978); P. Poslední: Kompoziční pojetí antropomorfizace v Říhově Divokém koníku Rynovi, Sborník pedagogické fakulty v Hradci Králové, 1978, sv. 27, s. 67; H. Hrzalová: Umělecké dílo vždy zůstává hlavní, LM 1979, č. 9; L. Soldán: Cesty životem a za zkušeností v Ř. knihách pro děti, ZM 1980, s. 75; B. Dokoupil: Člověk v zrcadle dějin, ČL 1980, s. 378; P. Heerenová: Nepospíchejte, abyste byli dospělí (metodický text pro práci s knihami B. Ř. pro děti, rozmnož., Brno 1987); H. Hrzalová: doslov, in A zbyl jen meč (1987); M. Zelenka: K Říhovu pojetí historismu, ZM 1990, s. 188; J. Toman: Jak Bohumil Říha o družstvo přišel aneb Honzíkova cesta do demokracie, Ladění 1996, č. 3.
Recenze: Kmotříček Blažej: F. Holešovský, Komenský 76, 1946/47, s. 328 * Na útěku: O. Audy, Štěpnice 4, 1949/1950, s. 302 * Země dokořán: J. Glazarová, Květy 1951, č. 16; J. Petrmichl (též ref. Dvě jara), NŽ 1953, s. 859 * Na znamení zvonku: V. Kovářík, LitN 1953, č. 26 * Venkovan: J. Hájek, LitN 1956, č. 7; V. Forst, Tvorba 1959, č. 2; H. Hrzalová, LM 1975, č. 3 * Honzíkova cesta: V. Dostálová, ZM 1957, s. 114; J. Poláček, Respekt 1996, č. 22; J. Toman, Tvar 1996, č. 15 * O třech penízích a jiné povídky + O letadélku Káněti: Z. Vavřík, LitN 1958, č. 26 * Dětská encyklopedie: F. Holešovský, ZM 1960, s. 80 * Kdo bude žít: A. Linke, Plamen 1961, č. 3 * Divný člověk: Z. Kožmín, LitN 1964, č. 30 * Divoký koník Ryn: V. Menclová, ZM 1967, s. 502 * Doktor Meluzin: O. Rafaj, LM 1974, č. 2 * Jak jel Vítek do Prahy: O. Ch. (O. Chaloupka, ZM 1974, s. 630 * Nový Gulliver: J. Voráček, ZM 1974, s. $)* * Velká obrázková knížka pro malé děti: B. Stehlíková, ZM 1977, s. 502 * A zbyl jen meč: O. Rafaj: LM 1980, č. 1 * Indiánská romance: J. Klokočníková, NK 1982, č. 13 * Ve slunci i v dešti: J. Červenka, SvSl 4. 2. 1984 * Učitel Viktor Pelc: H. Hrzalová, RP 28. 9. 1984 * Hry na kluka: J. Červenka, ZM 1990, s. 236 * Tajemná píšťala: Z. Zapletal, ZM 1991, s. 113.
Rozhovory: M. Filip, Kulturní tvorba 1968, č. 13; Z. K. Slabý, ZM 1970, s. 529; E. Vondrášková, LM 1976, č. 10.
K životním jubileím: F. Benhart, Plamen 1967, s. 148; Z. Heřman, ZM 1972, s. 77; V. Stejskal, ZM 1982, s. 72; V. Gebhartová, MF 21. 2. 1987; Z. Zapletal, LM 1987, č. 2; N. Sieglová: Vzpomínka na B. Ř., Ladění 1997, č. 4.
Nekrology: F. Cinger, RP 16. 12. 1987; H. Hrzalová, LM 1988, č. 4; O. Hofman, ZM 1988, s. 265.
Vzpomínky: V. Stejskal: B. Ř. a kniha pro děti, ZM 1982, s. 72; Z. K. Slabý, ZM 1989, s. 367, 432.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963
Bibliografická databáze ÚČL AV ČR

Autor hesla: Věra Brožová (1998)
Aktualizace hesla: 16. 1. 2007 (vbr)
Aktualizace bibliografie: 16. 1. 2007 (vbr)
 
zpět na hlavní stranu