Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Oldřich ŠULEŘ

* 1. 6. 1924, Ostrava 
† 26. 1. 2015, Ostrava 
 
Prozaik, autor rozhlasových, televizních a divadelních her, publicista
 Jeho otec byl železničář, rodina se proto často stěhovala po východní Moravě a Slezsku. Studoval na reálném gymnáziu v Opavě a ve Valašském Meziříčí (mat. 1943), poté byl nasazen na šachtě v Ostravě a ve zbrojovce ve Valašském Meziříčí. Absolvoval Právnickou fakultu UK (1945–1949, JUDr. 1950). Po vítězství v celostátní rozhlasové soutěži hrou Stanice Sousedov (1948) se stal roku 1949 redaktorem dětského vysílání Čs. rozhlasu v Ostravě, od roku 1951 zde byl šéfredaktorem literárně-dramatického vysílání. V roce 1956 působil jako metodik ostravské Krajské lidové knihovny, v letech 1957–1961 jako ředitel Krajského nakladatelství v Ostravě (1959–1960 souběžně vedoucí redaktor měsíčníku Červený květ). V letech 1961–1970 byl tajemníkem ostravské pobočky Svazu československých spisovatelů, v letech 1971–1972 strojníkem v elektrárně, poté právníkem u Okresní správy silnic v Novém Jičíně. Roku 1984 odešel do důchodu. Na jaře 1990 byl zvolen předsedou ostravské pobočky Sdružení českých spisovatelů, po jejím vplynutí do Obce spisovatelů pracoval v radě Obce moravskoslezských spisovatelů (1995–2000 jako její předseda) a později i v radě Obce spisovatelů v Praze (též do 2000).
 Časopisecky debutoval roku 1945. Postupně přispíval do periodik Nová svoboda, Červený květ (oba Ostrava), Rudé právo, Kulturní měsíčník, Květen, Plamen, Kmen, Slezský sborník (Opava), Radostná země (Opava), Za krásami domova, Umění a řemesla, Valašsko, Nové Valašsko (oba Valašské Meziříčí), Slezsko (Opava), Literární noviny (1952–1967), Literární listy, Tvorba, Kmen, Silniční obzor, Svoboda, Rovnost, Květy, Zlatý máj, Naše rodina, Vlasta, Lidové noviny, Moravskoslezský den, Moravskoslezský večerník, Nové knihy, Dokořán, Literární noviny (od r. 1990), Sezóna (Ostrava), Alternativa Nova (Opava), Zvuk (Zlín). Napsal přes 800 rozhlasových pořadů: pásem, scénářů rozhlasových suit, pohádek aj. Uvedeny byly původní rozhlasové hry Stanice Sousedov (1948), Miskova parta (1951), Mírová hranice (1952), Hodina, kdy zvoní mlékař (1956), Inkognito (1967) aj.; zdramatizoval díla Jana Misárka-Slavičínského (Vlk Krampotů, 1949) a Rustama Agiševa (Chlapec a tygr, 1951). Pro televizi napsal hry Živá šachovnice (1964, režie Zdeněk Havlíček), Ve dne v noci (1965, režie Milan Vilím) a Kruté proměny (1992, režie Zdeněk Kaloč). – Byl trojnásobným nositelem Ceny Egona Erwina Kishe (1992, 2005, 2008). – Používal šifer oř, OŠ, Š a pseudonymů Ján Obraz, Jiří Pelíšek, Jura Machýček, Cyril Krútílek, Libuše Markovičová, J. Chabala aj.
 Šuleř debutoval ve druhé polovině padesátých let široce založenou románovou kronikou Letopisy v žule, věnovanou problematice vzniku a rozvoje kamenictví na severomoravském Jesenicku. Na realisticky pojatém, faktograficky i příběhově bohatém materiálu životních osudů dělníků a velkopodnikatelů vykreslil především dobové třídní a sociální zápasy. V šedesátých letech se k tomuto žánru vrátil prózou o partyzánském odboji (Na srnčích nohách) a v následujícím desetiletí trojdílnou rodinnou kronikou Měsíční krajina, Dlouhé stíny, Horký provoz, která časově zasahuje od počátku století až do současnosti a ze socialistické perspektivy tematizuje všechna klíčová období a historické události, od sociálních zápasů před první světovou válkou a po ní přes protinacistický odboj až po budování komunistické společnosti a vyrovnávání se s jeho důsledky. Později se prozaik k tematice Jesenicka vrátil románem Severní svahy, časově ohraničeným dobou vypjatého německého nacionalismu a komunistickou perzekucí padesátých let. Retrospektivní charakter má román Hořela lípa, hořela..., sledující formou předsmrtných vzpomínek osudy dělníka v severomoravských dolech od jeho pracovních začátků až po výkon ředitelské funkce v padesátých letech. Šuleř tu navazuje na tradici románů z pracovního prostředí z přelomu čtyřicátých a padesátých let; oproti budovatelskému románu nezdůrazňuje tak silně ideologickou stránku, ovšem zachovává jeho schematické pojetí hlavního kladného hrdiny i prostředí (oddanost práci, čestnost, splývání pracovního a osobního života) a rezignuje na hlubší psychologickou charakteristiku i kritickou reflexi a analýzu dějinné situace, konfliktu jedince a politické moci.
Do druhé klíčové oblasti autorova života, na Valašsko, je situována próza Sláva a pád Valašského pánbíčka. Osu románu s mnoha místopisnými a životopisnými reáliemi utváří životní příběh historické postavy, právníka Aloise Mikulce, jeho politické a ekonomické působení, milostné vzplanutí a tragický konec. – Druhou linii Šuleřovy tvorby tvoří komornější prozaické útvary. V lyricky laděných portrétech Němci zabitých železničářů z malé stanice oslavil samozřejmé hrdinství odbojářů (Stanice Sousedov). Na motivy ze života Petra Bezruče a jeho vztahu ke třem ženám vznikla novela Inkognito. Ke společensky aktuální problematice se autor obrátil krátkým románem Vášnivé povahy, příběhem politického sporu promítnutého do dvou lidských osudů a nabízejícího dvojí řešení. Povídkovým souborem z konce šedesátých let Marné návraty prostupuje téma neoddělitelnosti přítomnosti a minulosti a jejich neustálého střetávání v jedinečném lidském životě. Román z prostředí silničářů Valentýnská zima je konfrontací lidských charakterů a profesních přístupů v kalamitní situaci.
Z převažujícího zaměření Šuleřovy tvorby se vymyká román Úhlavní přítel, baladický příběh situovaný do blíže nekonkretizovaného rytířského dávnověku, do imaginární země jménem Kotlina. Šuleř se tu inspiroval poetikou Vančurových historizujících próz, což je zřetelné především ve snaze o květnatý a archaizovaný jazyk, v rozsáhlých popisných pasážích a romantizujícím patosu vyprávění, gradujícím do tragického konce.
Specifickou část Šuleřova díla tvoří beletrizované národopisné studie a eseje o Valašsku a Slezsku. Valašskému každodennímu životu a lidové kultuře je věnována kniha Je to chůze po kotárech!; vztahem prvního českého prezidenta a Valašska se Šuleř zabýval v eseji Valašský poslanec T. G. M. Značný prostor věnoval Šuleř také výtvarným, hudebním a literárním tvůrcům valašského regionu (Paměť domova, korespondence s malířem Janem Kobzáněm, shrnutá do knihy Nech sa búček zeleňá). Osobitou literární mapu Severní Moravy a Slezska, Valašska i Hané vytvořil v trojdílném cyklu knižních medailonů (Laskavé podobizny, Laskavé medailony, Laskavá setkání), jejichž první dva díly přinášejí více než stovku profilů autorů významnějších i opomíjených, a to včetně polsky píšících spisovatelů; oba svazky navíc plní funkci antologie textů regionálního písemníctví. V posledním díle (Laskavá setkání) se Šuleř neomezil pouze na literáty a připomněl i osobnosti z oblasti hudby a výtvarného umění. Beletrizované ztvárnění dějin Ostravy (od 13. století do konce druhé světové války) představuje kniha Bílý kůň ve znaku. Historií Ostravy jsou inspirovány také příběhy ze souboru próz Třetí strana mince.
K nejmladší věkové kategorii čtenářů se Šuleř obrátil vlastními pohádkami i adaptacemi textů pocházejících především z Valašska (mj. O Janíčkovi malérečkovi na motivy životních osudů malíře Jana Kobzáně, pohádkové soubory Ovčák a drak, Poklad pod jalovcem, Nic nalhaného, máloco pravda). Do valašských reálií je zasazen i původní pohádkový cyklus É trli-frli aneb Kdy nastane konec světa. Z jesenických pověstí čerpá Modrá štola. Starší mládež autor oslovuje vážnějšími příběhy především z partyzánské historie Beskyd a Valašska (Bylina od černé žluny, Cyrilek, román Ve dne v noci, vzniklý přepracováním kroniky Na srnčích nohách). Světem dětí je inspirována také próza Krásné nesmysly.
Své zkušenosti z vlastního psaní i četby jiných českých i světových autorů Šuleř zúročil v knize Třináctá komnata, jež představuje rekapitulaci vlastní tvorby a zároveň možnou pomůcku pro začínající autory.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Letopisy v žule (R 1957); Stanice Sousedov (PP 1958); Valašská balada o Jastřábíkovi, Vlkovi Krampotovi a jejich chlapcích (D, rozmnož., 1958, prem. 1957, podle J. Misárka-Slavičínského); O Janíčkovi malérečkovi (P pro ml., 1960); Zpěvník léta (PP 1960); Návratníček (PP pro ml., 1963); Cyrilek (P pro ml., 1964); Bylina od černé žluny (PP pro ml., 1964); Na srnčích nohách (R 1966; přeprac. 1969); Inkognito (P 1967; upr. vyd. 2013); Vášnivé povahy (P 1969); Marné návraty (PP 1969); Měsíční krajina (R 1979; rozšíř. 2009 s tit. Sága rodu Chabalů. Kniha první, Měsíční krajina); Dlouhé stíny (R 1984); Modrá štola a jiné pověsti z hor na severu (1985); Ovčák a drak (pohádky, 1986); Ve dne v noci (R pro ml., 1986); Valentýnská zima (R 1987); Nic nalhaného, máloco pravda. Pověsti z Valašska (1990); Návrat na stadion (PP 1992); Poklad pod jalovcem. Pohádky a pověsti z Valašska (pro ml., 1993); Zbojnické pohádky a pověsti z Valašska (pro ml., 1993); Horký provoz (R 1994); Neodeslané dopisy (P 1994); Cesty do polí, Letní řeka. Dvě poetická vyznání (PP 1995); Severní svahy (R 1997); Sláva a pád Valašského pánbíčka (R 1998); Valašský poslanec T. G. M. (esej, 1999); Krásné nesmysly (P 2000); Důvěrné dialogy (výbor z fejetonů, 2000); Šálivý šepot vzpomínek (vzpomínky, 2001); Hořela lípa, hořela... (R 2002); Úhlavní přítel (R 2002); Třetí strana mince (PP 2008); É trli-frli aneb, Kdy nastane konec světa (PP pro ml., 2011); scénicky: Kruté proměny (1992).
Práce národopisné a ostatní: Kraj žuly a mramoru (brožura o dějinách slezského průmyslu kamene, 1957); Bratrství v boji (stati o odboji na Valašsku, 1960, s H. Jasiczkem); Je to chůze po kotárech! (národopisná studie, 1989); Paměť domova (národopisná studie, 1994); Bílý kůň ve znaku (beletrizované dějiny Ostravy, 2001); Nech sa búček zeleňá. Dopisování se zbojníkem Jankem Kobzáňem, božím člověkem (korespondence, 2004); Laskavé podobizny (medailony, 2005); Laskavé medailony (medailony, 2007); Třináctá komnata: povídání o literatuře a tvůrčím psaní (příručka, 2007); Laskavá setkání (vzpomínky, 2008); Vitajte ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm (text v obrazové publikaci, 2010).
Příspěvky ve sbornících, souborech a antologiích: Literatura a region (1995); Čítanka o Valašském Meziříčí (1997); Svědectví o roce 1968 v Ostravě (1998); Městopis: 50 autorů, povídek, měst (2002); O dracích (2002); Pohádky z Moravy (2005).

LITERATURA

Studie a články: D. Šajtar: Skica k portrétu Oldřicha Šuleře, Slezský sborník 1961, č. 2; J. Skutil: Nad společenskými romány Oldřicha Šuleře, Vlastivědný věstník moravský 1994, č. 4; F. Všetička: Román Oldřicha Šuleře, Časopis Slezského muzea (série B, vědy historické) 2004, č. 3; J. Urbanec: Nad Šuleřovou regionální čítankou, in Laskavé podobizny (2005); J. Urbanec: Vzpomínky i poznání, in Laskavé medailony (2007).
Recenze: Letopisy v žule: M. Jungmann, RP 24. 8. 1957; F. Buriánek, LitN 1957, č. 39; Z. K. Slabý, Tvorba 1958, č. 1; J. Skalička, ČK 1967, č. 12 * Stanice Sousedov: Z. Vavřík, LitN 1959, č. 12; A. Sivek, Nová svoboda (Ostrava) 3. 2. 1959 * Cyrilek: O. Rafaj: LitN 1965, č. 9 * Bylina od černé žluny: J. Červenka, LitN 1965, č. 4 * Na srnčích nohách: Š. Vlašín, RP 29. 9. 1967; L. Petr, HD 1967, č. 3 * Inkognito: F. B. (= F. Buriánek), Impuls 1968, č. 1 * Vášnivé povahy: J. Skalička, Nová svoboda 25. 4. 1969; M. Blahynka, ČK 1969, č. 6 * Marné návraty: Š. Vlašín, RP 12. 9. 1969; M. Nyklová, VP 20. 10. 1969 * Měsíční krajina: val (= J. Valouch), NK 1979, č. 42; L. Soldán, Tvorba 1979, č. 50 * Dlouhé stíny: L. Soldán, Tvorba 1985, příl. Kmen č. 23; I. Zítková, Práce 29. 8. 1985 * Modrá štola: O. Kovář, Komenský 1986/87, říjen 1986 * Ovčák a drak: V. Vařejková, BV 7. 7. 1987 * Valentýnská zima: A. Mikulášek, Kmen 1988, č. 6 * Poklad pod jalovcem: zh (= Z. Heřman), NK 1993, č. 44 * Horký provoz: pek (= M. Petříček), LitN 1994, č. 45; R. Steinová, Tvar 1995, č. 9 * Severní svahy: A. Haman, NK 17. 9. 1997 * Sláva a pád Valašského pánbíčka: J. Urbanec, MSD 23. 3. 1998; F. Všetička, LitN 1998, č. 41 * Krásné nesmysly: J. Urbanec, MSD 17. 5. 2000 * Hořela lípa, hořela...: Š. Vlašin, Haló noviny 8. 11. 2002, příl. Obrys-Kmen * Úhlavní přítel: A. Burda, Tvar 2003, č. 5; T. Kauer, Texty 2003, č. 29 * Nech sa búček zeleňá: A. Chrobáková-Lněničková, Texty 2004, č. 34 * Laskavé medailony: M. Blahynka, Haló noviny 11. 8. 2007, příl. Obrys-Kmen; L. Knězek, Hlasy Muzea ve Frenštátě pod Radhoštěm 2008, č. 1–4 (též o: Laskavé podobizny) * Třináctá komnata: J. Urbanec, LitN 2008, č. 13 * Laskavá setkání: L. Knězek, Hlasy Muzea ve Frenštátě pod Radhoštěm 2009, č. 1–4 * É trli-frli, aneb, Kdy nastane konec světa: L. Romanská, LitN 2012, č. 36.
K životním jubileím: R. Sobotka, Dokořán 2009, č. 50; J. Urbanec, Vlastivědné listy Slezska a severní Moravy 2009, č. 2.
Nekrology: L. Romanská, LitN 2015, č. 2; F. Všetička, Host 2015, č. 2.
Archiv: Osobní fond, Slezské zemské muzeum. Zpracováno, bez soupisu.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945-1963
Autor hesla: Miroslav Zelinský (1998); Veronika Košnarová (2009)
Aktualizace hesla: 18. 3. 2015 (vk)
 
zpět na hlavní stranu