Michal VIEWEGH
Začátkem 80. let uveřejnil několik povídek ve víkendové příloze Mladé fronty, později přispíval i do Mladého světa; po roce 1990 publikoval rovněž v časopisech Playboy, Literární noviny (zejména 1992–1994), Tvar, Neon, Mladá fronta Dnes (fejetony 1994–1995), Lidové noviny (fejetony 2002–2003) aj. V roce 2009 se stal tvůrčím garantem projektu „blogového románu“ Srdce domova, který uspořádal internetový server iDnes: Viewegh vytvořil výchozí kapitolu literárního díla (krátce nato publikována i knižně v souboru Povídky o lásce) a poté vybíral a upravoval práce čtenářů, kteří postupně připojili dalších deset kapitol. – Podle autorových předloh byly natočeny filmy Výchova dívek v Čechách (1996, r. Petr Koliha, sc. Václav Šašek), Báječná léta pod psa (1997, r. Petr Nikolaev, sc. Jan Novák); v italsko-české koprodukci vznikl podle stejnojmenné prózy snímek Případ nevěrné Kláry (2009, r. Roberto Faenza). Jako scenárista se Viewegh podílel na filmech Román pro ženy (2005, r. Filip Renč, sc. + Alice Nellis), Účastníci zájezdu (2006, r. Jiří Vejdělek, sc. + Jiří Vejdělek) a Nestyda (2008, podle Povídek o manželství a sexu, r. Jan Hřebejk, sc. + Jan Hřebejk a Jiří Macháček) a napsal scénáře k filmům Román pro muže (2010, r. Tomáš Bařina), Svatá čtveřice (2012, r. Jan Hřebejk) a k televiznímu filmu Definice lásky (2013, r. Ján Sebechlebský). Román Báječná léta pod psa byl zdramatizován v brněnském divadle Husa na provázku (1996, r. Ivo Krobot, dramatizace Ivo Krobot a Petr Oslzlý, táž dramatizace uvedena v Klicperově divadle v Hradci Králové, 2005). Anděly všedního dne v dramatizaci Dodo Gombára uvedlo Slovenské komorné divadlo Martin a Městské divadlo Zlín (2008). Vieweghovy prózy uvedla také řada amatérských divadel – román Účastníci zájezdu inscenovaly brněnské soubory In flagranti (1998, dramatizace Jiří M. Richter) a Absolutní divadlo (2006, Jiří S. Richter) a pražské divadlo Bez zábran (2006, Jiří S. Richter); divadelní spolek Kolár v Polici nad Metují uvedl dramatizaci románu Báječná léta pod psa (2008, r. Jaroslav Souček). Český rozhlas Olomouc uvedl osmidílnou dramatizaci románu Zapisovatelé otcovský lásky (1998, pro rozhlas upravili Jan Sulovský a Michal Bureš, r. Jaromír Ostrý).
Viewegh debutoval prózou s detektivní zápletkou, která v retrospektivních zápiscích mladého muže na malém městě rekonstruovala vraždu učitelky, jeho nenaplněné lásky (Názory na vraždu). Již v této knize se objevily základní rysy autorovy tvorby, zejména snaha o propojení psychologické introspekce silně subjektivizovaného vypravěče se sebereflexí vzniku a utváření literární výpovědi. Působivě se tato autorská poetika projevila v románu Báječná léta pod psa, jenž na počátku 90. let dosáhl mimořádného čtenářského i kritického ohlasu a z autora učinil jednoho z nejvýraznějších českých prozaiků mladší generace. Na obrazu vlastního dětství a dospívání v běžné rodině, pokoušející se marně čelit politickému diktátu, zachycuje vypravěč českou historii a sociální atmosféru od 60. let přes tzv. normalizaci až po pád komunismu. V kontextu opožděného vydávání disidentské literatury přitom Vieweghova tematizace morální a společenské problematiky „života ve lži“, „státu bez práva“ a „literatury beze smyslu“ zaujala humorným pohledem člověka, který se morálně nedistancuje od všeobecného podílu na normalizaci, a přesto prokazuje ironický, až sarkastický odstup a smysl pro tragikomiku jevů.
Autobiografický podtext a postmoderní literární hravost určují také Vieweghovy následné pokusy o společenskou prózu (Výchova dívek v Čechách, Účastníci zájezdu). V těchto textech kulminuje kompoziční hra odhalující stvořenost postav a dějů v literárním textu, založená u Viewegha především na kontrastu zdůrazňované „realističnosti“, uvěřitelnosti líčených událostí a charakterů na jedné straně a demonstraci všemohoucnosti autobiografického vypravěče-autora, který čtenáři odhaluje své tvůrčí kalkulace, na straně druhé. Komunikativnost textu přitom zvyšuje bezprostřední interakce s mimoliterární skutečností (autor prostřednictvím vypravěče reaguje na kritiku svých předchozích děl, oslovuje autory recenzí a umisťuje je jako postavy do příběhu apod.).
V dalších textech podobná otevřená hra se čtenářem ustupuje a objevuje se jako vedlejší linie textu (rámující příběh v prózách Případ nevěrné Kláry a Lekce tvůrčího psaní, dále autorovy vstupy v románu Vybíjená nebo linie příběhu spisovatele v Románu pro muže) či v podobě epizodních narážek. Autor se postupně přiklání ke spíše tradičním kompozičním postupům. Kompoziční hravost a stylistická invence se projevuje ve variacích na typické rysy určitého žánru – „románu pro ženy“ (Román pro ženy), detektivky (Případ nevěrné Kláry), moderní pohádky (Krátké pohádky pro unavené rodiče) či deníku „na objednávku“ (Báječný rok – deník 2005), v němž autor deklaruje vskutku deníkovou upřímnost, současně si však uvědomuje účel textu, jímž je bezprostřední knižní publikace.
Nepominutelným rysem autorova stylu zůstává autobiografické východisko textů, transformované do životních osudů i hodnotových kriterií postav, stylistická lehkost a ironický humor, jímž postavy kompenzují svůj smířlivě skeptický a víceméně rezignovaný postoj ke světu. O zachycení milieu společenské transformace v devadesátých letech se Viewegh pokusil v románu Báječná léta s Klausem, volně navazujícím na autorovu nejúspěšnější knihu; vypravěč, z něhož se stal etablovaný, současně však životem poněkud unavený spisovatel, zprostředkovává a komentuje polistopadové osudy členů rodiny, v nichž se velmi kritickou optikou zrcadlí společenské změny. Primárním tématem dalších Vieweghových textů jsou především partnerské, případně přátelské vztahy a mezigenerační rodinné vazby, zasazené do konkrétních kulis čtenářům blízkých politicko-kulturních reálií (Povídky o manželství a sexu, Povídky o lásce, Lekce tvůrčího psaní, Román pro muže).
Širší, ale i hlubší pohled na problematiku milostných i přátelských vztahů a současně sociologickou sondu do životního stylu a hodnotového systému generace autorových vrstevníků, v čase vyprávění čerstvých čtyřicátníků, představuje román Vybíjená. Podobně jako v Účastnících zájezdu autor volí kontrastní typy postav a na modelu pravidelných pomaturitních srazů konfrontuje jejich mladistvé iluze a nezkušenost s nastupujícím vědomím pomíjivosti a promarněných možností, které vesměs přijímají se smířenou rezignací; samotný název románu je metaforou nevypočitatelnosti, ale současně nevyhnutelnosti životních zvratů a pohrom. V novele Andělé všedního dne je autorův spíše deziluzivní pohled na soužití lidí nejbližších netypicky demonstrován na motivu andělů, kteří se pokoušejí potěšit ty, jejichž životy zdevastované každodenní rutinou mají záhy skončit, a přimět jejich okolí alespoň k okamžiku pochopení a laskavosti.
Čistá hravost a stylistická zdatnost daly vzniknout svazkům literárních parodií cizích a českých spisovatelů a literárních vědců přítomnosti i nedávné minulosti (Nápady laskavého čtenáře, Nové nápady laskavého čtenáře). Z pravidelných deníkových fejetonů vznikly svazky Švédské stoly aneb Jací jsme a Na dvou židlích. Jediná autorova divadelní hra Růže pro Markétu aneb Večírky revolucionářů (dokončená počátkem devadesátých let, publikovaná 2004 a poprvé uvedená 2009) tematicky těží z prostředí pražské literární bohemistiky v období listopadové revoluce.
BIBLIOGRAFIE
Beletrie: Názory na vraždu (P 1990); Báječná léta pod psa (R 1992); Nápady laskavého čtenáře (PP, parodie, 1993); Výchova dívek v Čechách (P 1994); Účastníci zájezdu (R 1996); Zapisovatelé otcovský lásky (R 1998); Povídky o manželství a sexu (PP 1999); Švédské stoly aneb Jací jsme (FF 2000); Nové nápady laskavého čtenáře (PP, parodie, 2000); Román pro ženy (P 2001); Báječná léta s Klausem (P 2002); Případ nevěrné Kláry (P 2003); Na dvou židlích (FF 2003); Vybíjená (P 2004); Tři v háji (P 2004, s I. Hercíkovou a H. Pawlowskou); Růže pro Markétu aneb Večírky revolucionářů (D 2004, prem. ND Brno 2009); Lekce tvůrčího psaní (P 2005); Báječný rok – deník 2005 (P 2006); Krátké pohádky pro unavené rodiče (PP 2007); Andělé všedního dne (P 2007); Román pro muže (R 2008); Povídky o lásce (PP 2009); Tři tatínci a maminka (PP pro děti 2010, s M. Reinerem a P. Šrutem); Biomanželka (P 2010); Mafie v Praze (R 2011); Další báječný rok (deník, 2011); Mráz přichází z Hradu (R 2012).Příspěvky ve sbornících: Daylight in Nightclub Inferno (North Haven 1997); Miluj mě víc (2003); Schůzky s tajemstvím (2003); Možná mi porozumíš (2004); Šťastné a veselé (2006); Povídky o ženách (2007); Povídkový sborník knihovnicka.cz (2007); Tos přehnal, miláčku... (2009); Povídky o mužích (2010); Ach, ty matky (2011); A celý život budem šťastný... (2012).
Zvukové nosiče: Zvuková čítanka: Autorské čtení (různí autoři; M. V. čte úryvek z románu Výchova dívek v Čechách, MC 1995); Účastníci zájezdu (CD, zvukový záznam z filmu, 2006); Povídky o manželství a sexu (2 CD, 2007); Andělé všedního dne 3 CD, mp3, 2007); Krátké pohádky pro unavené rodiče (2 CD, 2008); Báječná léta pod psa (7 CD, 2009).
LITERATURA
Studie a články: P. Minár: Tri knihy Michala Viewegha, Romboid 1994, č. 9; J. Dědeček: Veselé přehozy, Respekt 1995, č. 10; P. Fidelius: K jednomu případu autoreflexe v umělecké próze, Kritický sborník 1995, č. 1/2; P. Minár, Poznámky k čitaniu textov M. V. Názory na vraždu a Báječná léta pod psa, ČL 1996, s. 294; M. Křístek: Narativní způsoby a typ vypravěče v románech M. Viewegha. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada jazykovědná (A), 1997, č. 45; P. Hanuška: Postmoderní hledání Michala Viewegha. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas paedagogica. Philologica. Studia philologica. - Sv.17, sv.7. - 1996, též in Tvar 1997, č. 3; R. Porter: Daniela Hodrová, Michal Viewegh, Jáchym Topol: New voices? In An Introduction to Twentith-Century Czech Fiction: Comedies of Defiance (Brighton 2001); M. Pilař: Fenoméni úspěchu. Host 2001, č. 9, též in Vrabec v hrsti aneb Klišé v literatuře (2005); A. Catalano: Viewegh, Urban a politika. Souvislosti 2002, č. 2; P. Hanuška: K soudobé reflexi (jednoho) autora a díla. Dokořán 2002, č. 22; A. Přibáňová: Od románu o psaní k románu v přímém přenosu. ČL 2007, č. 4; J. Čulík: Hakl a Viewegh: jak se vyrovnat s banalitou života. ČL 2007, č. 5.Recenze: Názory na vraždu: M. Petříček, Tvar 1991, č. 9; P. Janáček, LidN 6. 3. 1991; J. Peňás, LidN 27. 5. 1995, příl. Nedělní LN - Národní 9; * Báječná léta pod psa: E. Lukeš, Tvar 1992, č. 51–52; V. Karfík, LitN 1993, č. 10; J. Tyl, Iniciály 1993, č. 36; M. Špirit, Kritický sborník 1994, č. 1; P. Janáček, NK 1992, č. 44; J. Chuchma, MS 1993, č. 4; J. Peňás, Prostor 24. 11. 1992 * Nápady laskavého čtenáře: P. A. Bílek, Iniciály 1993, č. 35; J. Chuchma, MS 1993, č. 25; E. Lukeš, Tvar 1993, č. 27–28; J. Peňás, LD 11. 6. 1993 * Výchova dívek v Čechách: P. Bílek, Reflex 1994, č. 41; M. Jungmann, NK 1994, č. 37; J. Vohryzek, LitN 1995, č. 1; P. Matoušek, LidN 24. 9. 1994, příl. Národní 9; J. Peňás, MFD 24. 9. 1994; J. Chuchma, MS 1994, č. 42; * Účastníci zájezdu: J. Kratochvil, Respekt 1996, č. 27; P. Bílek, Reflex 1996, č. 25; J. Lukeš, LitN 1996, č. 33; M. Hybler, Kritická Příloha Revolver Revue 1996, č. 6; E. Lukeš, Tvar 1996, č. 16; J. Chuchma, MFD 18. 5. 1996 * Zapisovatelé otcovský lásky: J. Lukeš, Týden 1998, č. 17; J. Slomek, LitN 1998, č. 19; A. Haman, NK 1998, č. 20; E. Lukeš, Tvar 1998, č. 13 * Povídky o manželství a sexu: A. Burda (P. Janoušek), Tvar 1999, č. 12; E. Lukeš, Tvar 1999, č. 13; V. Stanzel, Host 1999, č. 9, příl. Recenzní příloha * Švédské stoly aneb Jací jsme: A. Haman, NK 2000, č. 46; J. Vrajová, Tvar 2000, č. 6 * Nové nápady laskavého čtenáře: J. Chuchma, MFD 22. 5. 2000; L. Jungmannová, LitN 2000, č. 27; V. Šlajchrt, Respekt 2000, č. 23 * Román pro ženy: J. Lukeš, Týden 2001, č. 22; J. Chuchma, MFD 14. 5. 2001; L. Jungmannová, LitN 2001, č. 23 * Báječná léta s Klausem: J. Lukeš, Právo 18. 5. 2002, příl. Salon; V. Šlajchrt, Respekt 2002, č. 21; E. Lukeš, Tvar 2002, č. 13 * Případ nevěrné Kláry: R. Kopáč, Právo 15. 4. 2003; A. Haman, LidN 12. 4. 2003; L. Jungmannová, LitN 2003, č. 21; O. Bezr, MS 2003, č. 21; K. Vlasáková, Aluze 2003, č. 2 * Na dvou židlích: K. Murphy, Host 2004, č. 6 * Vybíjená: E. Lukeš, Tvar 2004, č. 21; L. Foldyna, Aluze 2004, č. 1; R. Kopáč, Právo 7. 5. 2004; A. Knapp, MFD 5. 5. 2004; J. Peňás, Týden 2004, č. 21 * Tři v háji: O. Stehlíková, LidN 21. 8. 2004 * Růže pro Markétu: A. Burda, Tvar 2005, č. 1; K. Stehlíková, Host 2005, č. 2; Jiří P. Kříž, Právo 18. 5. 2009; K. Bartošová, LidN 29. 5. 2009 * Lekce tvůrčího psaní: O. Horák, LidN 3. 5. 2005; R. Kopáč, Reflex 2005, č. 21; J. Grombíř, Weles 2006, č. 24/25 * Báječný rok (deník 2005): E. F. Juříková (P. Janoušek), Host 2006, č. 5; M. Nekula, Host 2006, č. 7; M. Ljubková, LidN 12. 8. 2006; A. Haman, Tvar 2006, č. 12; K. Turek, A2 2006, č. 21 * Krátké pohádky pro unavené rodiče: J. Provazník, LidN 1. 12. 2007, příl. Orientace; L. Foldyna, Host 2008, č. 2 * Andělé všedního dne: A. Fialová, Tvar 2007, č. 13; E. F. Juříková (P. Janoušek), Host 2007, č. 5; I. Adamovič, Brněnský deník 4. 5. 2007; J. Chuchma, MFD 2. 5. 2007 * Román pro muže: P. Janoušek, Tvar 2008, č. 18; J. Trávníček, Host 2009, č. 1; J. Chuchma, MFD 29. 11. 2008; V. Schmarz, A2 2008, č. 49; L. Nagy, Reflex 2008, č. 49 * Povídky o lásce: P. Janoušek, Tvar 2009, č. 21; J. Peňás, LidN 21. 10. 2009.
Rozhovory: P. Kosatík, LM 1990, č. 2; J. Peňás, MS 1993, č. 4; K. Ladwigová, Tvar 1993, č. 27–28; V. Bezdíček, NK 1994, č. 33; J. Rulf, Reflex 1994, č. 41; K. Hvížďala, Týden 1996, č. 18; A. Halada in Na kus řeči. Rozhovory (1996); L. Binková, LitN 1998, č. 45; M. Balaštík, Host 2002, č. 5; J. Rudiš, Právo 5. 6. 2004, příl. Magazín Právo; R. Kalenská, LidN 30. 12. 2006; J. Císař, Grand Biblio 2007, č. 2.