NEON 

Zejména v počátcích se časopis opíral o autory z okruhu nakladatelství Petrov (Bohdan Holomíček, Jiří Kratochvil, Marian Palla, Martin C. Putna, Martin Reiner, Petr Odilo Stradický ze Strdic, Bohuslav Vaněk-Úvalský, Michal Viewegh, Ivan Wernisch a další), později se personální záběr listu rozšiřuje, kmenoví autoři nakladatelství si však přesto po celou dobu existence časopisu zachovávají rozhodující podíl jako přispěvatelé. V tomto smyslu suploval Neon roli nakladatelského periodika, v němž vycházely i ukázky z chystaných knih. Podle představ vydavatele měl Neon obsadit volné místo mezi ryze kulturními periodiky orientovanými na úzký okruh recipientů a časopisy, které se zaměřovaly převážně na konzumní, tedy čtenářsky vděčnější kulturní projevy. Nedostatečně specifikovaný okruh adresátů a s tím související žánrová nevyhraněnost způsobily omezený zájem o časopis, který se záhy začal potýkat s vážnými finančními problémy. Jejich důsledkem bylo ukončení existence listu uprostřed prvního ročníku.

Neon se věnoval širokému spektru témat, zvláště literatuře, historii, architektuře, hudbě a výtvarnému umění. Publikované příspěvky mají z větší části charakter popularizační. Už v prvním čísle se zřetelně vymezují základní rubriky časopisu. Oddíl Kauza reflektoval příležitostná (především společenská) dobová témata a jejich projevy v literatuře, historii, hudbě atp. v českém i světovém kontextu (Tušení konce, Omamné látky trochu jinak, Prostituce, Romové, Stvořeni sluncem...). Společenské dění sledovaly rubriky Dichtung und Wahrheit (částečně smyšlené zprávy) a Neon...na drátě (kulturní aktuality ze zahraničí). K odhalování skutečností s příchutí senzace či skandálu sloužila rubrika Černé na bílém, k níž od č. 1/2000 přibyla podobně zaměřená rubrika The Smoking Gun (zahraniční události). Časopis přinášel i pravidelné knižní recenze v rubrice Knihy... (autory byli např. Petr Hrbáč, Jiří Kratochvil, Jiří Olič, Jiří Peňás, Martin C. Putna). Od č. 1/2000 se objevovala anketní rubrika Ano, ne a proč? Neperiodický charakter měla rubrika Zasláno s reakcemi čtenářů na zveřejněné články. Pravidelnou součástí časopisu byl rozhovor (např. s Alexandrou Berkovou, Vladimírem Mišíkem, Zuzanou Navarovou, Marianem Pallou, Janem Antonínem Pitínským, Boleslavem Polívkou). Mimo rubriky se pravidelně objevovaly tematicky zaměřené bloky příspěvků (věnované např. Philipu Rothovi, hospodám v české literatuře, Formanovu filmu Muž na měsíci, Radeckého pomníku). Samostatnou rubriku získaly od č. 3/2000 vzpomínky zpěvačky Zuzany Navarové. K výjimečným statím otištěným v časopise patřil příspěvek Norberta Holuba S trhlinou v mozku nelze žít (k třetímu výročí smrti Bohumila Hrabala – 2/2000), esej Jiřího KratochvilaHudba a melancholie (k dílu Milana Kundery – 3/1999), čtyřdílná studie Martina C. PutnyPoetika homosexuality v české literatuře (3-6/2000). Nejčastějšími přispěvateli časopisu byli vedle šéfredaktora Martina ReineraMichal Viewegh (povídky) a Petr Odilo Stradický ze Strdic (reportážní příspěvky z návštěvy význačných, většinouu sakrálních památek). Časopis otiskoval i ukázky překladové literatury doprovázené obvykle rozhovorem s překladatelem: Tomáš Kafka např. překládal eseje Friedricha Christiana Deliuse, Luba a Rudolf Pellarovi ukázku z románu Philipa Rotha Operace Shylock, Antonín Přidal limericky Edwarda Leara. Do časopisu přispěli i historikové Petr Čornej a Dušan Třeštík. Od počátku existence listu byl kladen důraz na jeho výtvarné pojetí (zejména využití rozměrnějších, i celostránkových fotografií Bohdana Holomíčka aj.).