Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945
 



© Petr Kotyk







 Eugen LIŠKA

* 26. 10. 1920, Pozdišovce (Slovensko)  
† 29. 3. 1997, Praha 
 
Dramatik a prozaik
 

Pocházel z vojenské rodiny, po smrti otce v roce 1927 žil se svou matkou a sestrou v Nákle. V roce 1940 maturoval na reálném gymnáziu v Litovli, doplňovací (tedy druhou) maturitu složil na učitelském ústavu v Kroměříži v roce 1941. V té době se přátelsky stýkal s Janem Čepem. V roce 1943 byl totálně nasazen v Německu (Magdeburg), odkud se dostal díky zánětu slepého střeva a následné rehabilitaci, po níž se již do Německa nevrátil a pracoval na pracovním úřadě v oddělení rodinných podpor. V letech 1945–1946 učil na měšťanské škole v Praze-Košířích, roku 1946 se stal úředníkem Státního úřadu plánovacího (pozdější Státní plánovací komise) v Praze, kde zůstal až do důchodu v pozici samostatného odborného referenta. Mj. zde měl na starosti odbor lékařství a podílel se na zakládání některých výzkumných ústavů. Souběžně od roku 1945 dálkově studoval filozofii na FF UK v Praze, do roku 1949 měl společně s dalšími studenty k užívání jako samosprávnou kolej zámeček Nikolajka v Praze-Smíchově (mj. společně s Františkem Dvořákem, Ladislavem Dvořákem, Ladislavem Novákem). V této době se seznámil s Jakubem Demlem, Ivanem SlavíkemJosefem Suchým. Absolvoval v roce 1948, státní zkoušky však mohl složit na základě rehabilitace až v roce 1971 (PhDr. 1991 prací Filozofie předvídání). Do důchodu odešel v roce 1980. Zemřel na následky pooperačních komplikací. – Jeho vnuk Eugen Liška (*1981) je filmový scénárista a režisér.

 

Již na litovelském gymnáziu vydával vlastní studentský časopis Dívka ve větru, od třicátých let přispíval do Jitra, Studentského časopisu, Akordu (od 1946, od roku 1990 do obnoveného Akordu), Vyšehradu, Musea, Katolického týdeníku, Souvislostí, Proglasu, dále do odborných periodik (Plánované hospodářství, Czechoslovak scientific and technical periodicals contents, Národní hospodářství, Sozialistische Planwirtschaft) aj. – V roce 1948 byla v nakladatelství Vyšehrad připravena kniha Liškových povídek Čas bez lásky, ale k jejímu vydání již nedošlo. – V roce 1962 inscenovalo Státní divadlo v Brně hru Chléb, který jíte (r. Miloš Hynšt); tato inscenace byla upravena též pro Československou televizi (1963). – V pozůstalosti dosud zůstává román Trpaslík a několik divadelních her (mj. Vysoká hra nebo Theatrum divinum).

 Po pokusu o dramatické ztvárnění života lidí na pohraniční farmě (Chléb, který jíte) přispěl Liška románem Povolaní k oživení žánru historické prózy. V díle složité významové výstavby, v níž se prolínají různé stylové roviny od biblického patosu až po všední hovorovost, se panoptikálně střídá hra (zdání) a skutečnost. Autor konfrontoval bezútěšné a duchaprázdné prostředí soudobého domova důchodců s netradičně viděným obdobím husitských válek. Lidské dějiny pojal jako pozadí pro vyjádření věčných metafyzických hodnot morálních a citových, jako monumentální tok událostí, jímž jsou unášeni jednotlivci, ani ne tak „vyvolení“, jako „povolaní“, tragicky se míjející se smyslem a cílem bytí. Román je první částí volné trilogie, z níž dosud vyšel též poslední díl, částečně autobiografický román Milovaní (druhý díl Ospravedlnění zůstává v rukopisu). – Sbírka Maranatha (slovo z aramejštiny, používané v raně křesťanském období jako pozdrav) sestává z deseti spirituálně procítěných „výnosů“, v nichž se mísí myšlenky moderního křesťana 20. století, plodící otázky plné nejistot a místy přecházející až v expresionistické chrlení, s nezpochybnitelnou vírou v poselství evangelií.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Chléb, který jíte (D, rozmnož., 1962, i prem.); Povolaní (R 1970); Milovaní (R 2015); Maranatha (BB 2015).
Ostatní práce: Plánování rozvoje vědy a techniky (brožura, 1963, s M. Richterem a Z. Dacíkem).
Příspěvky ve sborníku: Pozdrav k sedmdesátinám Jakuba Demla (1948); Čekání na sebe (1989).

LITERATURA

Studie a články: E. Liška jr.: Milovaní – traktát o čase, mlčení a lásce (doslov), in E. L.: Milovaní (2015).
Recenze: Chléb, který jíte: L. Suchařípa, DN 1962, č. 5; rp, SvSl 6. 10. 1962; J. Suchomelová, Plamen 1962, č. 11; V. Gabriel, Kultura 1962, č. 41; vf (V. Falada), ZN 26. 10. 1962; K. Bundálek, Rovnost 26. 10. 1962 * Povolaní: J. Babický, NK 1970, č. 23; ano (A. Nováková), Práce 21. 8. 1970; Š. Vlašín, Tvorba 1970, č. 35; fs (F. Soldan), RP 16. 10. 1970; jad (J. Dvořák), Texty 1970, č. 9 * Milovaní: P. Nagy, ČRo-Vltava 23. 12. 2015 (zde).
Rozhovor: -jv-, Rovnost 30. 9. 1962.
Nekrolog: V. Justl, Dokořán 1997, č. 2.
Diplomová práce: E. Liška jr.: „Radostně přijímám, co se koná pro mou záchranu“ – křesťanství a existencialismus v díle Eugena Lišky (Praha, FF UK 2007).

Autor hesla: Aleš Haman (1995); Michal Jareš (2017)
Aktualizace hesla: 9. 3. 2017 (jar)
 
zpět na hlavní stranu