Ivo FLEISCHMANN
Pocházel z rodiny advokáta. V roce 1946 se oženil se Stašou Jílovskou – dcerou překladatelky Staši Jílovské (1898–1955) a Rudolfa Jílovského (1890–1954), zprvu kabaretiéra, později nakladatelského pracovníka, v letech 1939–1944 ředitele nakladatelství Fr. Borový, v letech 1945–1947 ředitele tiskových podniků Československé strany lidové, po emigraci v roce 1948 redaktora Svobodné Evropy v New Yorku. – Fleischman studoval na francouzském a na reálném gymnáziu v Praze. Po maturitě (1940) pracoval v truhlářské dílně (1940–1945) a zapojil se rovněž do odboje. Dne 9. 5. 1945 zahájil s Jaromírem Hořcem, Františkem Listopadem a Janem Grossmanem vydávání deníku Mladá fronta, později se podílel na založení nakladatelství téhož názvu. Od roku 1946 působil Fleischmann jako kulturní přidělenec na československém velvyslanectví v Paříži, kde se seznámil a stýkal s řadou významných literátů: Luisem Aragonem, Paulem Éluardem, Tristanem Tzarou, Philippem Soupaultem, Rogerem Vaillandem, Rogerem Cailloisem, Jean-Paulem Sartrem aj. Po odvolání (1950) začal působit na ministerstvu kultury, v roce 1955 se zde stal přednostou oddělení pro kulturní styky s cizinou. Od roku 1956 byl redaktorem Literárních novin. Roku 1964 byl znovu vyslán do Paříže ve funkci kulturního rady; ke konci ledna 1970 však vystoupil z diplomatických služeb a požádal o politický azyl ve Francii pro sebe i svou rodinu. Do roku 1986 byl vedoucím vědeckým pracovníkem (chargé de recherche) v Centre National de la Recherche scientifique a současně přednášel o Československu v Institut National de Langues et Civilisations orientales při pařížské univerzitě. Od roku 1986 se věnoval výhradně literatuře.
První báseň uveřejnil roku 1941 v Pestrém týdnu. Básně, kulturně-politické úvahy a překlady aj. tiskl v Kritickém měsíčníku, My, Generaci, Kytici, Novém životě, Mladé frontě, Tvorbě, Kultuře, Literárních novinách, Plameni, Světové literatuře, po odchodu do Francie v časopisech Svědectví (Paříž), Listy (Řím), Esprit, Le Monde, Revue des études slaves a Vagabondage (Paris, zde 1978 jako zvláštní číslo Fleischmannova vzpomínková esej Boris Pasternak). Ukázky z jeho rukopisných pamětí Jedinec v širém světě byly uveřejněny posmrtně v Listech (1997). – Zpracoval okolo 200 hesel o české a slovenské literatuře pro Encyclopédie Larousse a Encyclopedia Universalis. – Fleischmannovy texty byly zařazeny do samizdatových sborníků Dialog s časem (Česká expedice 1986) a Bylo nebylo (Česká expedice 1991, ed. Z. Koňák). Český rozhlas vysílal jeho hru Vítězná č. 6 (1991). – Používal zkratku if.
Přestože Fleischmann nikdy nepřestal být básníkem intelektuálního založení, podléhajícím sklonu k lyrickému esejismu, prošla jeho tvorba znatelným vývojem a proměnami. Jeho mladistvé verše z let 1939–1942 byly otištěny ve sbírce Sad; pod vlivem Reinera Marii Rilkeho zaznamenávají ve formě sonetu stavy duše, vyznačují se snahou o myšlenkovou hloubku a naléhavost, neurčitostí smyslu, metaforickou zašifrovaností, odlehlostí obrazu a významu. Ve „variacích na jedno téma“ z let 1943–1944 (Sevřená oblaka) se básníkovi staly zdrojem lyrické reflexe osobní zážitek, izolovaná osamělá existence v konspiračním bytě, válečná láska, mizení přátel. Potlačení výrazové spontaneity se naopak objevuje tam, kde autor cítí (do jisté míry generační) potřebu distancovat se od přecitlivělosti měšťáckého světa a zpracovává téma válečného bytí a smrti (Voják), či v duchu doby odmítá válkou završenou kapitalistickou minulost a projektuje nový budoucí svět (Píseň o růži, název vznikl omylem nakladatele, sbírka se měla jmenovat Příběh o růži). Po krátké epizodě budovatelské rétoriky (Píseň velikého jara) se Fleischmann obrací ke zkušenosti obohacené o poznání cizích zemí (Francie, Itálie, Alžír); veršem vázaným i volným píše lyrický deník-fejeton Cestopis. Civilní tón, k němuž začal tíhnout již koncem čtyřicátých let, dále rozvíjí – v souvislosti s návraty k okupaci – sbírka Město, ty a já. Objevuje se rovněž snaha překonat odosobňující racionalismus exklamovaných pravd a tvořit z okouzlení chvílí, dojmem, erotickým zážitkem či vzpomínkou. I nadále však básník přehodnocuje zkušenost své generace, klade aktuální otázky. Tendence k objektivizaci výpovědi vyúsťuje v „příběhy“ (Smrt a zrození mladého muže a jiné příběhy) psané volným veršem. Propojují se v nich různé časové vrstvy, autor nahlíží do různých prostředí a oblastí života a opakovaně uvažuje o smyslu lidského konání. – Ve svém exilovém období se Fleischmann kromě literárněhistorické práce věnoval próze, k níž látku čerpal z minulosti i vlastní paměti. Ve francouzsky psaných románech zachytil příběh dospívání chlapce v muže na pozadí Prahy přelomu třicátých a čtyřicátých let (Arcanes aux cent tours) a životní běh českého hrdiny od války přes normalizaci až po exil v sedmdesátých letech (Histoire de Jean).
BIBLIOGRAFIE
Beletrie a práce o literatuře: Voják (B 1945); Sad (BB 1946); Sevřená oblaka (BB 1946); Píseň o růži (B 1948); Píseň velikého jara (BB 1953); Cestopis (BB 1956); Město, ty a já (BB 1958); Naše láska zítra (BB 1960); Smrt a zrození mladého muže a jiné příběhy (BB 1964); Arcanes aux cent tours (franc., P, Paris 1983); Histoire de Jean (franc., R, Arles 1986); Le bal masqué (franc., D, Paris 1988); Boris Pasternak (E, pův. francouzsky časopisecky 1978; česky 1997, přel. I. Fleischmann a Staša Fleischmannová).
Výbory: Několik listů s řekou (BB z let 1947–1963, 1964); Smrt a zrození mladého muže (2001, ed. J. Hořec, obsahuje též básně dosud tištěné pouze časopisecky).
Překlady: A. V. Karaganov a A. M. Jegolin: Vítězná kultura (1945, s dalšími); N. Tichonov: Kirov jde s námi (1945); T. Tzara: Slunná silnice samá radost (1946, s A. Kroupou); V. Majakovskij: Verlaine a Cézanne (1948); J. Anouilh: Antigona (1948); P. Neruda: Básně (1952, s dalšími); R. Vailland: Doznání plukovníka Forstera (1953); Italská renesanční lyrika (1954, s dalšími); L. Aragon: Komunisté V. (1954, s A. J. Liehmem) + O literatuře (1956, s dalšími) + Karty na stůl (1961, s dalšími); V. Pozner: Vzpomínky na Gorkého (1958); J. Prévert: Jen tak (1958, s dalšími); O. Wilde: Salome (1959); P. Courtade: Okolnosti (1960, s L Kárlem); A. London: Španělsko, Španělsko (1963, s dalšími) + Doznání (1969).
Příspěvky ve sbornících, katalozích a almanaších: Josef Šíma (katalog, 1947); Spisovatelé Ostravsku (1953); Jean Effel (katalog, 1953); Paul Hogarth: Kresby z dnešního Řecka (katalog, 1953); Básnický almanach 1954 (1955); Básnický almanach 1955 (1956); Poesie sovětské Rusi (1956, s dalšími); Básnický almanach 1956 (1957); Almanach Květen (1957); Jiří Schmidt: Kresby z Vietnamu (katalog, 1957); Básník a člověk jedno jsou (1957); Hlubší než smrt. Almanach Květen 1958 (1958); Básnický almanach 1958 (1959); Je radostný života boj! (1959); Patnáct májů (1960); Magazín Literárních novin 1961 (1960); Básnický almanach 1959 (1960); Kupředu, čase! Čase, vpřed! (1961); Oheň a růže (1961); Franz Kafka. Liblická konference 1963 (1963); …a když se řekne Voskovec (Köln, 1983); Podivuhodní kouzelníci (Purley 1987); Když se řekne Werich a když se řekne Voskovec (1990); Vavřín zelený i zlatý (1996); Generace 45 (1997).
Uspořádal: Bránil svou zem. Válečná poezie SSSR (1945, s S. Machoninem, též překlady); C. Roy: Eseje o francouzské literatuře (1994, přel. P. Pujman).
LITERATURA
Studie a články: Z. Heřman: Básník Ivo Fleischmann, VP 3. 3. 1956; M. Červenka: Poezie Ivo Fleischmanna, Květen 1959, č. 2; Č. Vejdělek: Jeanův návrat, Listy 1991, č. 4; J. Hořec: doslov in I. F., Smrt a zrození mladého muže (2001); L. Pantazopoulou Drahoňovská: Le Génie tcheque, LidN 10. 8. 2012.
Recenze: Voják: A. Spálenka, Svobodné Československo 14. 11. 1945; J. M. Grossmann, MF 13. 12. 1945; AMP (= A. M. Píša), Práce 13. 12. 1945; J. H. (= J. Hájek), RP 22. 12. 1945; M. Dvořák, Akord 1945/46, č. 4 * Sevřená oblaka: AMP (= A. M. Píša), Práce 27. 4. 1946; I. S. (= I. Slavík), LD 6. 6. 1946; J. Morák, MF 5. 7. 1946; G. (= F. Götz), Národní osvobození 6. 8. 1946 (též o sbírce Sad); lk (= L. Kundera), Rovnost 22. 8. 1946; jj (= J. Janů), Svobodné noviny 5. 9. 1946 * Sad: J. Štern, MF 25. 7. 1946; lk (= L. Kundera), List Sdružení moravských spisovatelů 1946, č. 9/10 * Píseň o růži: J. Hájek, RP 25. 8. 1948; G. (= F. Götz), Národní osvobození 20. 6. 1948 * Píseň velikého jara: J. Janů, LitN 1953, č. 38; I. Čierny a J. Gardelka, MF 12. 7. 1953 * Cestopis: A. Linke, MF 10. 7. 1956; Z. Heřman, Květen 1956, č. 2; F. Götz, NŽ 1956, č. 8; S. Machonin, LitN 1956, č. 28; L. Čivrný, RP 19. 6. 1956; V. Maršík, Československý voják 1956, č. 16 * Města, ty a já: V. Stejskal, LitN 1959, č. 2; A. Jelínek, RP 15. 4. 1959; F. Vrba, LitN 1959, č. 16 * Naše láska zítra: F. Vrba, LitN 1961, č. 11; M. Vacík, RP 26. 5. 1961; P. Den, Books abroad 1962, č. 1 * Smrt a zrození mladého muže a jiné příběhy: ab (= A. Brousek), Tvář 1964, č. 5–6, též in A. B., Podřezávání větve (1999); V. Karfík, LitN 1964, č. 37; K. Horňák, Plamen 1964, č. 5; V. Karfík, LitN 1964, č. 37; J. L. Kovar, Books abroad 1966, č. 1 * Několik listů s řekou: J. Šimůnek, RP 20. 1. 1965 * Boris Pasternak: V. Novotný, Tvar 1997, č. 17; P. Nový, Slovo 15. 10. 1997; J. Hořec, Práce 10. 12. 1997.
Rozhovory: R. Zachovalová, MF 16. 11. 1947; J. N. (= J. Nový), Tvorba 1959, č. 27; D. Emingerová, MFD 6. 11. 1990; V. Sůva, NK 1990, č. 17; H. Štěpánková, Tvar 1991, č. 23.
Nekrology: M. Jungman, LitN 1997, č. 29; (jch) (= J. Chuchma), MFD 10. 7. 1997.
SOUVISEJÍCÍ ODKAZY
Bibliografická databáze ÚČL AV ČRDatabáze českého uměleckého překladu po roce 1945
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963