Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Zbyněk VAVŘÍN

* 22. 6. 1919, Luže u Vysokého Mýta  
† 3. 6. 2001, Praha 
 
Básník, dramatik, textař písní, televizní scenárista a dramaturg
 Vyrůstal v Pelhřimově v rodině okresního soudce. Absolvoval zdejší reálné gymnázium (maturita 1938), během okupace pracoval jako úředník v místní nemocnici. V této době se také začal věnovat amatérskému divadlu, v prosinci 1943 inspiroval založení Dramatického studia mladých při Jednotě divadelních ochotníků Rieger v Pelhřimově (dalšími zakládajícími členy byli Oldřich Lipský, Lubomír Lipský, Jan Maška). Po zákazu činnosti se od podzimu 1944 členové divadla scházeli tajně pod změněným názvem Malá komedie. Po květnu 1945 se soubor profesionalizoval a pod názvem Divadlo satiry přesídlil do Prahy, kde hrál v malostranské Umělecké besedě. Zde Vavřín působil až do konce sezony 1947/48 jako dramaturg. 1945 byl jedním ze zakladatelů satirického časopisu Dikobraz (s Jaroslavem Seifertem, Ondřejem Sekorou, Jindřichem Plachtou, Václavem Lacinou, Jaroslavem Žákem a dalšími), jeho redaktorem byl do 1957. Poté až po odchod do důchodu pracoval jako dramaturg v Čs. televizi (1957–79).
 První verše začal publikovat jako septimán ve Studentském časopise (1936–39) a v Kultuře mladých (1938). 1943–44 otiskoval v Lidových novinách verše pro děti. Po válce přispíval do časopisů Dikobraz, Plamen, Škrt aj. 1950 uvedl Čs. rozhlas jeho hru Příběhy hypnotizéra Josefa. V Čs. televizi byly realizovány scénáře Vavřínových komedií Jezevec (1976, režie Václav Hudeček), Slečna Meg a talíř Ming (1976, režie Pavel Háša, podle Archibalda Josepha Cronina), Fantastická neděle (1977, režie Ladislav Rychman) aj., dále koláže a pásma Vánoční dekameron (1963), Jarní dekameron (1964, obě režíroval Jaroslav Vašta), Když hvězdy vyplovou (1975, režie Jan Bonaventura), Šel pan Lada na houby (1975, režie Zdeněk Podskalský), Devět jablek pro Helenu (1975, režie Jan Bonaventura) aj., dále soubor scénářů s haškovskou tematikou Leporelo (1975, režie Jan Bonaventura), Z Haškova světa zvířat (1978, režie Miroslav Sobota), Odměna (1979), Záhady vesmíru (1979, oba režíroval František Laurin), Ze staré drogerie (1983, režie František Filip), Můj obchod se psy (1987, režie Miroslav Sobota) aj. Je rovněž autorem textů písní k hudební komedii Jiřího Melíška Šest žen Viktora Jandečka (D, rozmnož., 1963) a textů řady populárních písní (mj. Červená aerovka, Tam, kam chodí vítr spát, Pár havraních copánků aj.). Používal pseudonymů Zdeněk Bernard a Z. V. Vinař, v publicistice šifer vav, vn, vvn, vv.
 Vavřínova přírodní, intimní a milostná lyrika, vznikající v druhé polovině 30. let, představuje básně inspirované modernistickými směry, verše různorodé formy, nepravidelného rytmu i rýmu. Je to poezie plná vzývání, otázek a oslovení, v níž se často objevuje motiv cesty, snivé opojení létem a letní krajinou spolu s touhou žít a prožívat lásku, bolest, samotu, smutek (Proměnlivo, Milostná podnebí). Další tvůrčí činnost Zbyňka Vavřína byla spojena především s Dramatickým studiem mladých. Podle námětů obsažených ve sbírce českých renesančních satir Frantova práva a jiné kratochvíle pro něj napsal mj. dvě aktovky ve stylu nevázané, rozpustilé masopustní karnevalové zábavy s parodickými zpěvními partiemi, zachovávající si jadrnou lidovou naivnost a obhroublost originálu (Dobrá žínka není špatná aneb Všichni muži jsou stejní, Mordy v černém lese (čili o hanebnosti peněz a nevěře)). Námět první z aktovek později zpracoval také ve hře Drda, drda, drda. Výrazný byl Vavřínův podíl na prvních poválečných inscenacích Divadla satiry. Sestavil pro ně – převážně z autorských prací členů souboru – satirický protinacistický literární kabaret Rozbitá trilogie, na nějž navazovaly metafory válečného a těsně poválečného světa Cirkus plechovýZvláštní vydání. V rámci kolektivního autorství těchto revuálních, dramaticko-poetických pásem se sklonem k recesi a parodii, glosujících aktuální společenské a politické poměry, byl Vavřín autorem některých dramatických výstupů a především satirických písňových textů.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Proměnlivo (BB 1940); Milostná podnebí (BB 1940); Cirkus plechový (D 1946, prem. 1945, s dalšími); Zvláštní vydání (D pásmo, 1946, i prem., s dalšími); Mrňavá knížka aneb K večeři byl nosorožec (PP 1964); scénicky: Dobrá žínka není špatná aneb Všichni muži jsou stejní (1944; poté s tit. Drda, drda, drda, 1946, podle Frantových práv); Mordy v černém lese (čili o hanebnosti peněz a nevěře) (1944, podle Frantových práv); Kamarád Jiří (literární pásmo z díla J. Wolkra, 1944); Pan František Jaromír... (literární pásmo z díla F. J. Rubeše, 1944); Rajská zahrada (1944, na motivy pohádek H. Ch. Andersena); Rozbitá trilogie (D pásmo, 1945, s dalšími); Zachovejte paniku (D pásmo, 1946, s dalšími); Ferda – sirky – zeměkoule (D pásmo, 1947, s dalšími).
Uspořádal a vydal: Připravujeme estrádu 1–3 (díl 1, 1955, s K. Bradáčem a R. Krátkým; díl 3, 1956, s J. Jelenovou; do 2. dílu 1956 též přispěl).

LITERATURA

Studie a články: J. Kalina: Bojová satira a malé dramatické formy, Divadlo 1953, č. 5; J. Hájek in Čas dramatu (1957); O. Knitl: Bylo kdysi divadlo aneb Administrativní zásah, Divadlo 1966, č. 2; V. Just in Divadlo plné paradoxů (1990).
Recenze: Milostná podnebí: AMP (A. M. Píša), Národní práce 1941, č. 18; J. Pilař, Venkov 4. 5. 1941 * Rozbitá trilogie: jtg (J. Träger), SvSl 15. 8. 1945 * Cirkus plechový: jtg (J. Träger), SvSl 21. 9. 1945; jk (J. Kopecký), KM 1946, s. 460 * Zvláštní vydání: E. Konrád, Svobodné noviny 5. 3. 1946 *Drda, drda, drda: J. Träger, SvSl 4. 10. 1946; E. Konrád, Svobodné noviny 4. 10. 1946.
Nekrolog: jt (J. Tomášek), Vlastivědný sborník Pelhřimovska, sv. 12 (2001).
Archiv: Státní okresní archiv Pelhřimov: Osobní fond, částečně zpracováno.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963

Autor hesla: Milena Vojtková (1998)
Aktualizace hesla: 5. 6. 2007 (mvo)
 
zpět na hlavní stranu