Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Vladimír PAZOUREK

* 18. 8. 1907, Brno 
 
Básník, prozaik, autor a teoretik literatury pro děti a mládež
 Narodil se v rodině obuvníka. Po studiu na učitelském ústavu v rodišti (1922–1926) působil na obecné škole v Dolních Kounicích a od roku 1928 v Brně. Současně se zapsal na Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity, studium však ze zdravotních důvodů nedokončil. V letech 1932–1939 byl v Brně učitelem na Státní pedagogické akademii, poté se vrátil na obecnou školu. Souběžně ve čtyřicátých letech působil i v brněnském rozhlase a od osvobození do konce roku 1945 zde vedl literárně-dramatický úsek. V roce 1946 byl jmenován přednostou oddělení divadla pro mládež brněnské pobočky Výzkumného ústavu pedagogického, na konci roku 1948 mu byl přiznán invalidní důchod a odešel do výslužby. V letech 1942–1949 spolupracoval rovněž jako redaktor s nakladatelstvím Václava Petra. Byl členem Kola moravských spisovatelů, v Syndikátu českých spisovatelů působil od roku 1948 až do jeho likvidace v roce 1949 jako tajemník a jednatel akčního výboru moravské pobočky. Ve funkci tajemníka přešel rovněž do brněnské pobočky nově založeného Svazu československých spisovatelů, v šedesátých letech zde byl místopředsedou. V roce 1971 se stal místopředsedou přípravného výboru Svazu českých spisovatelů a v ustaveném normalizačním svazu působil od roku 1972 jako místopředseda a člen předsednictva.
 První básnické příspěvky, recenze a úvahy otiskoval od roku 1928 v Prácheňských novinách (Písek). Dále publikoval v periodikách Lidové (Svobodné) noviny (1931–1951), Úhor, Středisko, Kritický měsíčník a Čteme. Po roce 1945 otiskoval prozaické práce, recenze věnované dětské literatuře a kulturně-politické články v novinách a časopisech: Zemědělské noviny, Mladá fronta, Amerikán (Chicago, 1947 zde na pokrač. román Ústup z hranice), Český život, Štěpnice, Národní osvobození, Obrana lidu, Lidová demokracie (1954–1958 divadelní referáty) a Svobodné slovo (1959–1979 divadelní referáty), Dětská kniha, Literární noviny, Věda a život, Rolnické hlasy, Vinařství, Host do domu, Zlatý máj, Literární měsíčník aj. Na motivy Pazourkovy prózy Ústup z hranice napsal Ladislav Bublík divadelní hru Rozkaz (prem. 1947) a Jiří Blažek natočil televizní hru V hodině nejtěžší (prem. 1978). Podle povídky Na Zlaté zátoce byl natočen film Dobrodružství na Zlaté zátoce (1955, režie Břetislav Pojar, scénář Ladislav Helge, Vladimír Pazourek a Břetislav Pojar; 2013 vydán videozáznam na DVD). V ČRo Brno vznikl o V. Pazourkovi rozhlasový dokument (2012, připr. Alena Blažejovská). – Užíval pseudonymů Aristido de Lucci, Josef Vladimír Bříza (rané básnické práce), Vladimír Bříza a J. V. Bříza, šifer J. V. B., ou, paz (od šedesátých let, zejména v Rovnosti), V. P., vp, vpa (ve čtyřicátých a padesátých letech), VPA.
 Vladimír Pazourek vstoupil do literatury na konci dvacátých let 20. století řadou (pod pseudonymy vydávaných) nevýrazných, melancholicky laděných lyrických sbírek, jejichž převládajícími motivy jsou smutek, únava, odmítnutí chaosu města a touha po lidském sbratření (Motivy tuláka, Písně o smrti, Na okraj života, Jaro a smrt). Ve třicátých letech se pak sevřeným, melodickým veršem přiklonil k jistotám představovaným rodnou zemí a tradičními hodnotami selství (K pokorné zemi, Přežitá jara). – Od čtyřicátých let se Pazourek zcela věnoval próze. Jeho práce pro dospělé se dělí do dvou tvarově i námětově výrazně odlišných linií: na reflexivní přírodní črty a pokusy o společenský román. K první linii patří např. Tři pstruží řeky, soubor impresionisticky laděných causerií o přírodních krásách Žamberecka, či kniha lyrických próz Buď pochválena s patosem oslavující rodnou zemi. K básnickým prózám se Pazourek vrátil také v sedmdesátých letech, kdy ve sbírkách drobných lyricko-reflexivních postřehů znovu procházel krajinami svého života a s pochvalou sledoval i jejich změny, dané socialistickým společenským řádem (Malá setkání, Obrazy psané do tmy, Růže pro Charóna, Jak chutná život). Druhé, románové linii Pazourkovy tvorby předcházel na počátku čtyřicátých let cyklus realisticky pojatých próz o lidech z podhůří Pustina. Od něho se autor vyvíjel k psychologickým románům s romantizujícími prvky, posílenými erotickými a sociálními motivy (Běžící pás, Hry s krví), k pokusům o realistické vystižení příčin tragických událostí vedoucích k nacistické okupaci (Ústup z hranice, Konec republiky, Demarkační čára), k zobrazení protektorátního života a protinacistického odboje (Léta odporu, Pouť hrdinova) a posléze ke schematicky viděné problematice poválečného budování (Na dobré cestě, Lidé ze samoty, Bližní odcházejí). Jeho snaha o široký společenský záběr však rovněž od konce padesátých let ustupuje pokusům o psychologické sondy do intimního života hrdinů (povídkové soubory Hořkost a něha, Noční jízda, Jízda za Marií, Noci bez hvězd). K budovatelské problematice se opět vrátil v sedmdesátých letech rozsáhlými prózami s problematikou zemědělského družstevnictví (Neklidné brázdy, Země synů, Vůně domova) i memoárovou trilogií dokládající dokumentarizujícím způsobem formování socialistických idejí v brněnské společnosti (Trnová cesta, Vábení, Zkouška dospělosti). Stejný námět zpracoval i v autobiografické próze pro mládež Velká naděje. V tvorbě určené dětem Pazourek poutavým způsobem ztvárňoval příběhy s přírodní, rybářskou i mysliveckou tematikou, ať ve formě pohádky (Na Zlaté zátoce), povídkových souborů, nezřídka obsahujících i přímá didaktická poučení (Stopou lovců, Dravci pstruží řeky, Šelmy hledají domov), či samostatných, bohatěji fabulovaných próz (Medvídek z oravského lesa, Chlapec ze Starého lesa, Hledá se stopa aj.). – Jako příslušník tzv. brněnské školy (reprezentované zvláště Františkem Tenčíkem) vyjádřil ve čtyřicátých letech své teoretické poznatky a úvahy o literatuře pro děti ve studiích a esejistických pracích Literatura pro mládež, Přítomnost české literatury pro mládežDivadlo pro mládež.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a práce o literatuře: Motivy tuláka (BB 1927, pod pseud. Aristido de Lucci); Lyrika tuláka (BB 1928, pod pseud. Aristido de Lucci); Písně o smrti (BB 1929, pod pseud. Josef Vladimír Bříza); Chvíle v samotách (BB 1930, pod pseud. Josef Vladimír Bříza); Na okraj života (BB 1932, pod pseud. Vladimír Bříza); Je konec života (BB 1934, pod pseud. Vladimír Bříza); Červený motýl (BB 1934, pod pseud. Vladimír Bříza); Božena Fmarja Věrná. Člověk, dílo, tvůrčí zjev (studie,1935, pod pseud. Vladimír Bříza); Zajetí (BB 1935, pod pseud. Vladimír Bříza); Jaro a smrt (BB 1935, vročení 1936); Sblížení (BB 1936, vročení 1937); K pokorné zemi (BB 1938); Přežitá jara (BB 1940); Tři pstruží řeky (PP 1940; rozšíř. s tit. Tři pstruží řeky a jiné causerie, 1944); Řeka volá (PP pro ml., 1940); Pustina (PP 1941; rozšíř. 1948); Děti rodičům (školní besídky, metodická příručka, 1940, s Františkem Tenčíkem, režijní poznámky Josef Bezdíček, hudební poznámky a vložky Zdeněk Blažek); Běžící pás (R 1941); Buď pochválena (PP 1942); U vody (PP pro děti, 1942); Hry s krví (R 1943); Tři pstruží řeky a jiné causerie (PP 1944); Přítomnost české literatury pro mládež (úvahy, 1946); Ústup z hranice (R 1946); Tajemství hajného Kuchyňky (P pro děti, 1946); Partyzáni z českých hor (P pro ml., 1946); Divadlo pro mládež (studie, 1947); Bližní odcházejí (R 1947); Lidé ze samoty (R 1947); Na dobré cestě (R 1947); Konec republiky (R 1948, 1. díl České trilogie); Na Zlaté zátoce (pohádky, 1948); Léta odporu (R 1949, 2. díl České trilogie); Pouť hrdinova (R 1949); Stopou lovců (PP pro ml., 1954); Dravci pstruží řeky (PP pro ml., 1955); Medvídek z oravského lesa (P pro děti, 1956); Polední vítr (text k diafilmu, podle Karla Jaromíra Erbena, 1956); Šelmy hledají domov (PP pro ml., 1957); Alabastrová ručička (text k diafilmu, podle Boženy Němcové, 1957); Bača a drak (text k diafilmu, podle Boženy Němcové, 1957); Moudrý zlatník (text k diafilmu, podle Boženy Němcové, 1957); O Popelušce (text k diafilmu, podle Boženy Němcové, 1957); O třech předlenách (text k diafilmu, podle Karla Jaromíra Erbena, 1957); Hořkost a něha (PP 1958); Demarkační čára (R 1960); Noční jízda (PP 1961); Lískáček (PP pro děti, 1965; rozšíř. 1972); Peřeje (P pro ml., 1966); Chlapec ze Starého lesa (P pro děti, 1966); Příběhy chlapce ze Starého lesa (P pro děti, 1968; obě prózy přeprac. jako R s tit. Chlapec ze Starého lesa, 1978); Hledá se stopa (P pro děti, 1969); Jízda za Marií (PP 1970); Malá setkání (PP 1972); Neklidné brázdy (R 1972); Toulavý medvídek (P pro děti, 1972); V prodlevě času (memoáry, přílež. tisk, 1972); Země synů (R 1973); Obrazy psané do tmy (PP 1974); Velká naděje (P pro ml., 1975); Noci bez hvězd (PP 1975); Vůně domova (P 1976); Trnová cesta (P 1978); Chlapec ze Starého lesa (R 1978, propojení próz Chlapec ze Starého lesa a Příběhy chlapce ze Starého lesa); Vašek a Lenka (P pro ml., 1978); Růže pro Charóna (PP 1979); Vábení (P 1980); Jak chutná život (PP 1981); Zkouška dospělosti (P 1982).
Souborné vydání: Okouzlená země (PP 1977, obsahuje: Obrazy psané do tmy, Malá setkání, Tři pstruží řeky a jiné causerie).
Účast v týmové práci: Literatura pro mládež 1940 (kritický přehled soudobé tvorby, 1940, též redig. s Františkem Tenčíkem; rozšíř. 1941).
Příspěvky ve sborníku a antologii: Čtení dětem (b. d., 1949); Vůně jehličí (1979, ed. S. Bartůšková, obsahuje Tři pstruží řeky).
Uspořádal a vydal: Řeky a rybáři v české poezii (1939, s Bohušem Kafkou); Mladá Morava (1940); Česká říkadla (1943); Moderné rozprávky (Žilina 1947, překl. Ján Irmler); Zahrádka (výbor z veršů a říkadel, 1947, se Stanislavem Vránou); Čeští básníci mládeži (1948); Moravské pohádky (1967, s dalšími); Strážnické debuty (vítězné práce 10. ročníku literární soutěže Strážnice Marušky Kudeříkové /1971/, 1972, s Josefem Veselým).

LITERATURA

Bibliografie: J. Šnobr: Vladimír Pazourek (Albatros 1972, soupis knih pro mládež); S. Mouchová: Soupis knižního díla, in Vladimír Pazourek (propagační tisk Čs. spisovatele, b. d., 1977).
Knižně: J. Machoň: Prozaické dílo Vladimíra Pazourka (1949); Vladimír Pazourek (medailon, neprodejný tisk Albatrosu, 1972); Vladimír Pazourek (propagační tisk Čs. spisovatele, b. d., 1977, úvodní studie J. Hrabák); L. Přerostová: Neklidné brázdy (metodický text, rozmn., Brno 1977).
Studie a články: K. B. (= K. Bednář): Vladimír Pazourek, Čteme 1942, č. 1; jšr (= J. Šnobr), ZM 1968, č. 8, příloha; O. Chaloupka: Tři nikoliv jubilejní pohledy, ZM 1972, č. 7; D. Vlašínová: Přírodní prózy Vladimíra Pazourka, in Přírodní tematika v literatuře (Brno 1987).
Recenze: Pustina: B. Slavík, LidN 1. 12. 1941; jšk (= J. Š. Kvapil), Naše doba 1948, č. 8 * Běžící pás: B. S. (= B. Slavík), LidN 31. 5. 1942, příloha * Literatura pro mládež: Fr. Dlouhán (= F. Bulánek-Dlouhán), Úhor 1942, č. 7; K. P. (= K. Polák), Národní práce 21. 8. 1942 * Na dobré cestě: O. Jahoda, KM 1947, s. 326; Jo-Za. (= J. Zahradníček), Akord 1947/1948, s. 200 * Bližní odcházejí: O. Jahoda, KM 1948, s. 245 * Lidé ze samoty: jšk (= J. Š. Kvapil), Naše doba 1947/1948, č. 10 * Na zlaté zátoce: K. P. (= K. Polák), Štěpnice 1948/1949, č. 2/3 * Konec republiky: J. Trefulka, Kulturní politika 1949, č. 23 * Ústup z hranice: R. Č. (= R. Černý), Akord 1945/1946, s. 314–315; J. Trefulka, Kulturní politika 1949, č. 23 * Stopou lovců: J. Trefulka, HD 1955, č. 4 * Medvídek z oravského lesa: Hofr, HD 1956, č. 11 * Šelmy hledají domov: Z. Kožmín, ZM 1956/1957, č. 10 * Hořkost a něha: Z. K. Slabý, LitN 1959, č. 32 * Demarkační čára: pk (= M. Petříček), Plamen 1961, č. 5; O. Sus, HD 1961, č. 1 * Noční jízda: M. Uhde, HD 1962, č. 1; M. Balabán, Křesťanská revue 1963, č. 1 * Lískáček: O. Syrovátka, ZM 1966, č. 2 * Peřeje: K. Dostál, LitN 1966, č. 32; Olaf (= O. Sus), HD 1966, č. 7 * Chlapec ze Starého lesa: V. Gaja, ZM 1967, č. 3; V. Vařejková, Komenský 1966/1967, č. 9 * Příběhy chlapce ze Starého lesa: M. Tmé, Komenský 1968/1969, č. 8 * Hledá se stopa: O. Kryštofek, ZM 1970, č. 7 * Jízda za Marií: H. Hrzalová, RP 7. 8. 1970; P. Javor (= J. Škvor), Proměny (New York) 1971, č. 1 * Malá setkání: J. Hrabák, Tvorba 1972, č. 30 * Neklidné brázdy: J. Hrabák, Tvorba 1973, č. 10; A. Pludek, RP 10. 4. 1973 * Toulavý medvídek: O. Ch. (= O. Chaloupka), ZM 1973, č. 4 * Země synů: J. Hrabák, Tvorba 1974, č. 26 * Obrazy psané do tmy: J. P. Kříž, LM 1975, č. 4 * Noci bez hvězd: Kl, NK 1976, č. 5 * Velká naděje: Š. Vlašín, Tvorba 1976, č. 38 * Vůně domova: J. Hrabák, LM 1976, č. 9 * Okouzlená země: J. Pecháček, LM 1978, č. 5 * Trnová cesta: J. Hrabák, LM 1978, č. 7; Z. Heřman, ZM 1978, č. 9 * Vašek a Lenka: M. Tmé, Komenský, 1978/1979, č. 10 * Růže pro Charóna: tg (= R. Tognerová), NK 1979, č. 30/31 * Vábení: D. Moldanová, LM 1980, č. 7 * Jak chutná život: B. Dokoupil, Tvorba 1981, č. 26; J. Hrabák, LM 1981, č. 8 * Zkouška dospělosti: J. Heřtová, Tvorba – Kmen 1982, č. 19; J. Hrabák, LM 1982, č. 7.
Rozhovory: P. Kovařík, SvSl 18. 8. 1972; lkn, ZN 19. 5. 1977; O. Jeřábková, MF 18. 8. 1977; O. Hrivňáková, O knihách a autorech 1977, léto; Y. Kotoulová, SvSl 28. 6. 1979.
K životním jubileím: J. Hrabák, Tvorba 1972, č. 33; Z. Heřman, ZM 1977, č. 7; J. Hrabák, LM 1982, č. 7; (k nedožitým osmdesátinám) Š. Vlašín, Duha 1987, č. 3; (ke 100. výročí narození) J. Poláček, Ladění 2007, č. 3.
Nekrology: J. Bednaříková, Malovaný kraj 1987, č. 4; J. Hrabák, LM 1987, č. 7; O. Chaloupka, ZM 1987, č. 4.
Vzpomínky: J. Hrabák: Život s literaturou (1982); M. Uhde, DivN 2006, č. 14.
Archiv: LA PNP: Osobní fond, uspořádáno v 1. stupni evidence.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Lexikon české literatury
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963
Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Památník národního písemnictví (průvodce po fondech)
Autor hesla: Věra Brožová (1998)
Aktualizace hesla: 6. 9. 2017 (av)
 
zpět na hlavní stranu