Slovník české literatury po roce 1945

Jaroslav BEDNÁŘ

* 28. 9. 1889, Vysoké Mýto

† 21. 1. 1976, Praha

Básník a prozaik

Pocházel z rodiny advokáta. V roce 1907 ukončil sextu na gymnáziu ve Vysokém Mýtě. Po absolvování předepsané tříleté lékárnické praxe studoval v letech 1910–1912 na Farmaceutické fakultě UK v Praze a zde toto povolání vykonával po celý život. Ve své profesi sloužil za první světové války na italské frontě; tímto drásavým zážitkem zůstal trvale poznamenán. V meziválečném období jej v lékárně na Novém Městě navštěvovali četní literární přátelé (Stanislav Kostka Neumann, Konstantin Biebl, Karel Konrád, Vilém Mathesius, František Hrubín aj.). Po zestátnění michelské lékárny v roce 1952 dále pracoval na různých místech Prahy. Penzionován byl počátkem roku 1961.

Zejména básněmi přispíval do periodik: Moderní revue, Cesta, Země, Rudé právo, Lumír, Host, Lidové noviny, Národní osvobození, Sever a východ, Panorama, Plán (zde mj. v č. 2/1930 povídka Probuzení ohně), Ranní noviny, Kritický měsíčník, Nový život, Plamen aj. – Za román Červená země obdržel v roce 1929 výroční cenu České akademie věd a umění. – Užíval šifry J. B.

Jaroslav Bednář debutoval sbírkou válečné poezie Lidská tvář, která je naplněna předmětnou syrovostí a nadosobním patosem. Představil se v ní jako básník zjitřeného sociálního vědomí i jako antipod poety improvizačního typu. V následujícím Proudu světla se k sociální notě připojila rovněž poetistická metoda řetězení všedních i exkluzivních reálií, představ a dojmů. Vrcholem Bednářovy básnické tvorby je „báseň o jedenácti zpěvech“ Hvězdná tuláctví. Využívaje rozmanitých veršových forem syntetizuje tu básník svou lidskou zkušenost: propojuje bolestný intimní zážitek s evokací tragického údělu vojáků první světové války, prvky reality s úzkostnými sny, pohledy do makrokosmu i mikrokosmu s asociacemi a meditacemi, inspirovanými mj. exotickými motivy z lékárnické praxe: jedy, bylinami a drogami. – K válečnému tématu se obracejí rovněž Bednářovy prózy. Červená země (text doplněn kresbami Jana Štursy), která zkratkovitě evokuje život frontového lazaretu a „mravní ovzduší českých lidí“, se vyznačuje polaritou nezřídka až naturalistické věcnosti a básnické metaforičnosti. Expresivní výraz Bednář uplatnil i ve vylíčení osudu klauna–válečného navrátilce, jenž se musí vyrovnávat s traumatem znehodnoceného mužství (román Bílý smích). – Přelom v Bednářově tvorbě nastává mezi sbírkou Retorta, shrnující meditativní verše psané za okupace, a básnickým doprovodem k Alšovým kresbám V lidu jsi z počátku padesátých let. Tragický pocit byl vystřídán životními jistotami, okouzlením přírodou a optimistickou vírou v socialistickou budoucnost. Autor se stává ctitelem tradic usilujícím o písňovou melodičnost. Ke zveršovaným návratům do rodného kraje a kulturním reminiscencím (Slunce nad domovem, Rodný stůl) se na začátku šedesátých let připojují obrazy města, jehož rytmus a nepoetická předmětnost jako by si samy vyžádaly užití volného verše (Živý dech). Lyrický subjekt si osvojuje roli zasvěceného průvodce Prahou (Má Praho, město múz). V poemě Cizinka a básník rámcuje „toulka“ městem příběh pozdního citového zaujetí, setkání básníka se ženou, která dlouho žila mimo vlast.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Lidská tvář (BB 1923); Proud světla (BB 1926); Červená země (P 1928); Hvězdná tuláctví (B, bibliof., 1930; rozšíř. s tit. Hvězdná tuláctví, Retorta, 1946); Bílý smích (R 1940); V lidu jsi (BB 1953); Slunce nad domovem (BB 1955); Rodný stůl (BB 1959); Živý dech (BB 1963); Má Praho, město múz (BB 1966); Cizinka a básník (BB 1969).
Výbory: Básně (1959, ed. F. Hrubín); Hvězdná tuláctví (1989, ed. M. Mravcová); Horoucí lásko, východním patříš Čechám (2004, ed. M. Kopecký).
Příspěvky ve sbornících: Almanach Kmene 1934–1935 (1934); Cestou praporu. Povídky z války (1950); Hrst vzpomínek a pohledů na Jaroslava Kratochvíla k nedožitým osmdesátinám (1965).

LITERATURA

Knižně: O. Dub: Jaroslav Bednář (1984, obsahuje též bibliografii)
Studie a články: F. Hrubín: Lyrik bolesti a lidského soucitu, Knihy a čtenáři 1940, č. 12/13, též in Drahokam domova (1976); V. Kaplický: doslov, in Červená země (1955); K. J. Beneš: doslov in Červená země (1960); B. Polan: Pohled na básnické dílo Jaroslava Bednáře, Plamen 1960, č. 3; J. Šimůnek: Básník hvězdných tuláctví, ZM 1972, č. 10; V. Pekárek: Básník nenápadný a opravdový, Tvorba 1976, č. 18; JiS: Východočeši národní kultuře: Jaroslav Bednář..., Pochodeň 27. 6. 1987; M. Mravcová: Připomenutí básníka „tichého, nenápadného“, LM 1987, č. 2; M. Mravcová: doslov, in Hvězdná tuláctví (1989); P. Poslední in Paměť hor. Z literárního povědomí východních Čech po roce 1945 (2001); R. Malý: Život a díla Georga Trakla – téma pro české básníky? in Acta Universitatis Palackinae Olumencis, Studia bohemica, sv. 9 (sb., 2004), též in Spásná trhlina. Reflexe poezie Georga Trakla v české literatuře (2006).
Recenze: Lidská tvář: A. Novák, Lumír 1923, s. 27; J. Knap, Cesta 7, 1924/25, č. 9 * Proud světla: A. C. Nor, Host 5, 1925/26, s. 248; P. F. (P. Fraenkl), Rozpravy Aventina 1, 1925/26, s. 119 * Červená země: J. Hora, LitN 1928, č. 21; A. N. (A. Novák), LidN 28. 12. 1928; A. M. Píša, Sever a východ 1929, s. 94; F. Götz, Národní osvobození 19. 5. 1929; M. Petříček, NŽ 1955, č. 7; M. Postler, MF 12. 8. 1960; Rovnost 17. 8. 1976 * Hvězdná tuláctví: F. Götz, Národní osvobození 9. 3. 1930; A. M. Píša, PL 16. 3. 1930; J. Hora, Sever a východ 1930, s. 200; * Bílý smích: B. Klička, LidN 4. 11. 1940; K. Polák, KM 1941, č. 1, s. 40; * Hvězdná tuláctví, Retorta: F. Hrubín, Panorama 1947, s. 8; J. Grossman, Svobodné noviny 1. 6. 1947; V. Černý, KM 1947, č. 5/6, s. 138; A. M. Píša, Kytice 1947, s. 188 * V lidu jsi: V. Karfík, LitN 1953, č. 33; B. Polan, NŽ 1953, č. 10 *Slunce nad domovem: V. Pekárek, LitN 1956, č. 9; I. Skála, RP 8. 4. 1956 *Básně: V. Pekárek, LitN 1960, č. 3, též in Literatura a skutečnost (1962) *Živý dech: M. Vacík, RP 20. 1. 1964; M. Petříček, HD 1964, č. 5 * Má Praho, město múz: K. Horňák, Pochodeň (Hradec Králové) 6. 7. 1967; J. P. (J. Pecháček), Impuls 1967, č. 7 * Cizinka a básník: J. Polák, Pochodeň 23. 9. 1969; J. Černý, RP 1. 10. 1969.
Rozhovor: an, Listy Klubu přátel poezie 1969, květen.
K životním jubileím: B. Polan, LidN 29. 9. 1949; J. Alda, LitN 1954, č. 39; F. Hrubín, LitN 1959, č. 39, též in J. B.: Básně (1959) a F. H., Drahokam domova (1976); M. P. (M. Petříček), Plamen 1959, č. 1; Z. V. (Z. Vavřík), LitN 1964, č. 39; mpk (M. Petříček), Práce 27. 9. 1969; V. Pekárek, LM 1974, č. 7; (čk), Pochodeň 27. 9. 1979; V. Brandejs, Pochodeň 4. 10. 1989.
Vzpomínka: F. Hrubín in Lásky (1967).
Nekrology: gr, LD 24. 1. 1976; V. Pekárek, LM 1976, č. 4, též in Díla a osobnosti (1977); pt, Tvorba 1976, č. 5.
Archiv: LA PNP: Osobní fond.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
Památník národního písemnictví
Lexikon české literatury
Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963

Autor hesla: Marie Mravcová (1995)

Aktualizace hesla: 25. 2. 2018 (vk)

Aktualizace bibliografie: 25. 2. 2018 (vk)

zpět na hlavní stranu