Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Václav  KUBÍN

* 1. 3. 1920, Praha  
† 26. 9. 2007, Praha 
 
Básník, literární vědec a editor
 Jako nemanželský syn vyrůstal bez otce, jeho matka byla švadlenou. Byl manželem literární teoretičky Marie Kubínové. V rodišti Kubín vychodil obecnou a čtyřletou měšťanskou školu, pak se vyučil obchodním příručím. V letech 1936–1947 prošel několika zaměstnáními (živil se jako příručí, závozník, dělník aj.); roku 1943 byl totálně nasazen v Berlíně. Bez maturity na základě tzv. psychotechnické zkoušky byl roku 1947 přijat na Novinářskou fakultu Vysoké školy politické a sociální; absolvoval roku 1951 (RSDr. roku 1953 disertační prací Jan Krejčínovinář). Po studiích krátce působil na Akademii múzických umění jako lektor marxismu-leninismu, v letech 1953–1958 byl redaktorem v nakladatelství Svoboda, poté v letech 1959–1962 absolvoval interní vědeckou aspiranturu (v oboru literární teorie) na Institutu společenských věd při ÚV KSČ. V letech 1962–1967 pracoval v oddělení teorie v Ústavu pro českou literaturu; v této době se jako výkonný redaktor podílel na zrodu časopisu Estetika (1964). V letech 1968–1971 byl znovu redaktorem v nakladatelství Svoboda, od roku 1972 až po odchod do důchodu v roce 1990 byl vedoucím redaktorem literární teorie v nakladatelství Československý spisovatel.
 Publikoval od roku 1962. Recenzemi, kritickými i teoretickými články a eseji, posléze však i beletristickými pracemi, postupně přispíval do Rudého práva, Tvorby, Impulsu, Světa práce, České literatury, Estetiky, Romboidu (Bratislava), Literárního měsíčníku aj. Pro své kratší příspěvky používal šifer VK, -vk-, vlk, -vkn-.
 V druhé polovině 60. let psal Václav Kubín recenze i kritické a teoretické stati o české i cizí beletrii, přičemž zvláštní pozornost věnoval science fiction. V 70. a 80. letech se naproti tomu soustředil na činnost editorskou, v níž se zabýval výhradně poezií (především antickou, francouzskou a českou). Jeho ediční debut, rozsáhlá antologie Ars poetica, představuje bohaté pásmo výroků i úvah kritiků, teoretiků, filozofů, zejména však samotných básníků o básnické tvorbě. Ve svazku Velké milostné dvojice starověku překročil Kubín běžnou ediční praxi, když vkomponoval ukázky z antických epických skladeb do rámcujícího převyprávění jejich milostných příběhů.
Poučen na teorii i na historii poezie vystoupil Kubín na počátku 80. let jako autor krátkých básnických útvarů. Pěstoval vážněji laděné lyrické prózy baudelairovského typu (Opačná znaménka), hravá poetická čtyřverší a osmiverší, rozvíjející odkaz Rimbaudův a Nezvalův (Mikrokaleidoskop, Verše neverše), zejména však tzv. metaforismy, kondenzované poetické výroky, které nevyvěrají z moralistní přísnosti, ale především z metaforického, lyricko-humorného nápadu a slovních hříček (Nápisy na zdi).
Tuto vrstvu své tvorby objasnil teoretizujícím doslovem ke sbírce Med a jed metafor. Obecnější tvůrčí východiska i svůj vztah k slovesnosti vůbec pak projevil ve stati pojednávající o literatuře jako hře (in Literární sborník PNP, 1982).

BIBLIOGRAFIE

Beletrie: Opačná znaménka (BB v próze, 1980); Mikrokaleidoskop (BB, metaforismy, 1983); Verše neverše (BB, metaforismy, 1985); Med a jed metafor (metaforismy, 1989); Nápisy na zdi (metaforismy, aforismy 2006).
Účast v týmových pracích: Slovník českých spisovatelů (1964); Přehledný kulturní slovník (1964); Dějiny francouzské literatury 19. a 20. století (1979 ).
Příspěvky ve sbornících: Literární sborník Památníku národního písemnictví (1982); Civilizační poezie (1982); Kupte si štěstí v bazaru (1983).
Uspořádal a vydal: Veliké stavby stalinské epochy (sborník článků a statí sovětského tisku, 1950); J. Krejčí: Na nepřemožitelné frontě (výbor, 1954); Zamyšlení nad náboženstvím (výbor z českých a světových děl s náboženskou tematikou, 1960, s A. Robkem a S. Hofmanovou); Socialismus zvítězil (sborník, 1961); Ars poetica (výbor z úvah o básnickém umění od starověku po dnešek, 1976); A. Rimbaud: Má bohéma (1977); Sapfo: Písně z Lesbu (1978); Velké milostné dvojice starověku aneb Šest příběhů o lásce veršem i prózou (1979); F. Schiller: Óda na radost (výbor, 1980); G. Apollinaire: Hudebník ze Saint-Merry (výbor, 1981); Milostný hlas české poezie (výbor lyriky 19. a 20 st., 1981); Magická zrcadla (antologie poetismu, 1982, s M. Kubínovou); V. Nezval: Překlady 1 (1982, in Dílo V. N., sv. 35, s M. Blahynkou) + Překlady 2 (1984, in Dílo V. N., sv. 36, s M. a K. Blahynkovými); J. Prévert: Jsem jaký jsem (výbor, 1983); O. Vyhlídal: ...a neopouštěj nás (výbor, 1984); Antická inspirace (verše českých básníků vybrané ke kresbám K. Svolinského, 1984); Velké trojhvězdí (výbor z básní G. Apollinaira, P. Eluarda a J. Préverta, 1986).
Překlad: J. Rjurikov: Za sto, za tisíc let (1963).

LITERATURA

Recenze: Opačná znaménka: K. Sýs, MF 12. 5. 1981; F. Schildberger, Rt 3. 6. 1981; R. Pytlík, Tvorba 1981, č. 35 * Mikrokaleidoskop: J. Pavelka, Rt 8. 5. 1984; Š. Vlašín, BV 26. 6. 1984; M. Blahynka, LM 1984, č. 8 * Verše neverše: M. Blahynka, Tvorba 1986, č. 13, příloha Kmen; Š. Vlašín, Rt 20. 9. 1986.
Autor hesla: Bohumil Svozil (1995)
Aktualizace hesla: 12. 12. 2007 (kp)
Aktualizace bibliografie: 12. 12. 2007 (kp)
 
zpět na hlavní stranu