Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Zdeněk Karel SLABÝ

* 9. 6. 1930, Praha 
 
 
Prozaik, literární kritik, hudební publicista, překladatel, autor knih pro děti a mládež
 Dědeček Josef Slabý (1869–1932) byl žurnalista, redaktor Zemědělských novin; otec úředník. Druhá manželka Dagmar Lhotová (* 1929, sňatek 1960) je spisovatelka. Syn Petr Slabý (* 1963) je filmový scenárista a hudební publicista.
Dětství prožil Slabý v Praze-Spořilově, Modřanech a Kyjích. Po maturitě na klasickém gymnáziu v Praze-Žižkově (1949), kde byl mj. žákem Vojtěcha Jiráta a Vladimíra Kováříka, studoval na Filozofické fakultě UK českou a ruskou literaturu (1949–53, diplomová práce Konstantin Biebl; PhDr. 1967 prací Karel Konrád). V průběhu vysokoškolského studia se stýkal s Konstantinem Bieblem, Karlem Konrádem, Vítězslavem Nezvalem; byl externím redaktorem kulturní rubriky Mladé fronty, spolupracoval rovněž v programové skupině vysílání pro mládež Čs. rozhlasu. V letech 1953–58 byl asistentem na katedře české a slovenské literatury Filozofické fakulty UK. Roku 1958 nastoupil do Státního nakladatelství dětské knihy (později Albatros), v němž postupně působil jako redaktor, zástupce šéfredaktora (od roku 1961), šéfredaktor kritické revue pro dětskou literaturu a umění Zlatý máj (1968–71), dramaturg divadla a galerie Klub Albatros (od roku 1972). Od ledna 1990 byl opět vedoucím redaktorem Zlatého máje (do důchodu odešel v lednu 1991) a také místopředsedou Klubu literatury pro mládež (do 1994). V roce 1991 absolvoval půlroční stáž v Mezinárodním institutu dětské literatury v Ósace (Japonsko). Od roku 2006 je členem výboru Sdružení autorů literatury pro děti a mládež ČR při Obci spisovatelů. Žije v Praze.
 Publikovat začal roku 1945 jako člen legendární skautské Dvojky, již vedl Jaroslav Foglar, v časopisech Junák, Vpřed, dále Mladá fronta, Středoškolák, později psal do periodik Junáci vpřed, Skautka. Dále přispíval většinou literárními recenzemi, medailony autorů, později hudebními recenzemi (jazzová hudba) postupně do periodik: Studentský hlasatel, Svobodné noviny, Nový život, Var, Lidové noviny, Květy, Literární noviny, Obrana lidu, Pionýr, Práce pionýrů, Host do domu, Mateřídouška, Slovenské pohľady (Bratislava), Praha– Moskva, Kultura, Tvorba, Radostné mládí, Pionýrské noviny, Štěpnice, Zlatý máj (1986 zde na pokračování Jak se do knihy volá... Několik zastavení s přáteli, 1996 na pokračování Jak jsem žil Zlatý máj), Albatros, Červený květ (Ostrava), Beseda, Divadlo, Univerzita Karlova, Rudé právo, Lidová demokracie, Svobodné slovo, Nové knihy, Plamen, Kulturní tvorba, Rodina a škola, Učitelské noviny, Čtenář, Mladá vesnice, Předškolní výchova, Tvorba, Literární měsíčník, Věda a technika mládeži, Albatros – Opravdové noviny, Sedmička pionýrů, Knihy aj. Publikoval rovněž v zahraničních časopisech. – V Mateřídoušce byl od roku 1967 deset let přetiskován kreslený seriál Kocour Vavřinec (spoluautorka Dagmar Lhotová, výtvarnice Věra Faltová), který byl též zpracován v televizním animovaném cyklu (1991); vyšel na gramofonové desce a kazetě (1980 a 1995) a v dramatizaci Simony Chalupové byl uveden v Divadle loutek (Ostrava, 2006).Slabý redigoval knižnici Zlatého máje Blok (od roku 1962, se Zdeňkem Heřmanem); v roce 2006 redigoval přílohu Zlatý máj v Hostu. Od druhé poloviny 90. let 20. století pravidelně publikuje v časopisech UNI, Hudba His Voice. – Spolupracuje s Čs. rozhlasem (vytvořil mj. dramatické koláže o Jakubu Arbesovi, Konstantinu Bieblovi, Louisi Armstrongovi, Jaroslavu Ježkovi, P. I. Čajkovském, Beatles). Pro stanici Vltava připravuje od roku 1996 pořad Svět jiné hudby (od roku 2003 společně se synem Petrem Slabým).
Na námět pohádky Tři banány vznikl roku 1971 v Moskvě kreslený film. Próza Děti s cedulkou byla zfilmována s titulem Kukačka v temném lese (1984, režie Antonín Moskalyk, scénář Vladimír Körner). Próza Tři Karkulky byla upravena pro divadlo Marií Burdovou (in Tři Karkulky a jiné hry pro děti, rozmnož., 1965). – V oblasti uměleckého překladu se Slabý zaměřoval především na tvorbu pro děti. – Užíval pseudonymů a šifer: Petr Lhota, Kryštof Matouš, dr. Zdeněk; aby, Z. K. S., PeL, KryM.
 Slabý debutoval studií O současné literatuře pro děti a mládež a této problematice se věnoval i později. Jako prozaik píšící pro čtenáře mladších a nejmladších věkových kategorií se představil knihou přinášející poučení o dopravních prostředcích a cizích krajích (Pistole a cesta). Největší popularity se pak těšil jeho – v té době u nás ojedinělý – kreslený cyklus Kocour Vavřinec (vzniklý ve spolupráci s Dagmar Lhotovou), jehož anekdotické příběhy laskavým humorem navazovaly na obdobné seriály Josefa Lady a Ondřeje Sekory.
Slabého pohádky pro děti předškolního a školního věku úsměvnou a nadlehčenou atmosférou a bohatou imaginací podněcují nejen hravost dítěte, ale rovněž respektují samostatnost jeho úsudku (Podivíni, Pohádka o stříbrných kůzlatech, Nedokončené pohádky). Autor si přitom často pohrává se známými pohádkovými látkami (Tři Karkulky), vnáší do pohádky prvky absurdity (Tři banány aneb Petr na pohádkové planetě), nebo ji mísí s detektivním žánrem (Pohádkový detektiv Břetislav Hostivít) či se žánrem dobrodružným (Bukukururuna, v druhém vydání s titulem O jedné čarodějnici, králi trpaslíků a Plaváčkovi). Obdobně propojuje motivy pohádkové s hudebními (O Ládíčkovi Ladičkovi a pěti princeznách) či s příslovími (Pohádka o stříbrných kůzlatech). Inklinoval k experimentu a stal se iniciátorem zajímavých projektů, k jejichž spoluautorství získal i významné zahraniční autory (na detektivně laděné pohádce Tajemství oranžové kočky se podíleli například Jošitomo Imae, Pierre Gamarra, Sergej Baruzdin, Marcello Argilli, Jens Sigsgaard, Otfried Preussler, Ludwig Jerzy Kern aj.).
Ze spolupráce s Eduardem Pergnerem vzešla mládeži adresovaná próza Děti s cedulkou. Kniha stojící žánrově na rozhraní mezi literaturou faktu a beletrií líčí úděl lidických dětí určených k poněmčení; je založena na prolínání jednotlivých reálných osudů, nazíraných prizmatem dětské psychiky. Vyznívá nejen jako obžaloba fašistické zvůle, ale také jako reflexe křehkých lidských vztahů.
Netradičním cestopisem zachycujícím v širokých souvislostech kulturních i historických povahu národa a země je kniha Japonské reflexe.
Příkladem populárně naučné práce Slabého pro mládež je knížka o historii světového i československého jazzu Hudba černá a bílá. Knihami, syntetizujícími publikační aktivity Slabého v oblasti hudby, jsou dvě obsáhlé hudební encyklopedie (Svět jiné hudby, Svět jiné hudby 2), které vytvořil ve spolupráci se synem Petrem Slabým. Svým rozsahem, koncepcí (stylistická oscilace mezi slovníkovými hesly a eseji) a především zaměřením na alternativní, "jinou" jazzovou a rockovou hudbu, představují ojedinělý počin.

BIBLIOGRAFIE

Beletrie a práce o literatuře: O současné literatuře pro děti a mládež (studie, 1960); Pistole a cesta (P pro děti, 1962); Když byly bez práce koláče (pohádka, 1962); Tři Karkulky (pohádka, 1963); Tři banány aneb Petr na pohádkové planetě (pohádka, 1964); Proč nemá učitel rákosku? (P pro děti, 1965); Škola hvězd (pohádka, 1967); Dášenka a Pumprlík (pohádka, 1967); Dívka z Černé věže (pohádky, 1967); Proč jsou v lese modřiny? (P pro děti, 1967); Bukukururuna (pohádka, 1968; s tit. O jedné čarodějnici, králi trpaslíků a Plaváčkovi, 1991); Tajemství oranžové kočky (pohádková detektivní montáž, 1968, obsahuje: S. vstupní kapitolu a text spojující pohádky 9 zahraničních autorů); Pan Sluníčko (pohádky, 1969); Dialog o moderní pohádce (materiál ze semináře Krajského domu dětí a mládeže v Ostravě, 1969); Dětské anekdoty (1971, s L. Dvorským); O Ládíčkovi Ladičkovi a pěti princeznách (pohádka, 1971); Zvědavá hvězda Klára (pohádka, 1972); Nedokončené pohádky (1972); Pohádkový kalendář (1972); Meluzínka Minka (pohádky, 1972, s dalšími, každou kapitolu psal jiný autor); Pohádkový detektiv Břetislav Hostivít (pohádky, 1973); Das Zauberbuch und der verwandelte Zauberer (pohádka, Recklinghausen 1973); Mezi námi písmeny (pohádka, 1974); Mateřídouška 1945–73 (bibliografický přehled, 1974); Děvče pro Škodu (P pro ml., 1975); Česká poviedka pre mládež v šesťdesiatych a sedemdesiatych rokoch (studie, Bratislava 1975); Podivíni (P pro ml., 1976); Pohádka o stříbrných kůzlatech (1980); Děti s cedulkou (P pro ml., 1982, s E. Pergnerem); Protiklady Karla Poláčka (referát, příležitostný tisk, 1984); Hudba černá a bílá. O historii jazzu a jazzových hudebnících (uměleckonaučná pro ml., 1984); Märchen für 365 Tage des Jahres (1985, též holandsky, francouzsky, anglicky, švédsky, španělsky, slovensky, s D. Lhotovou); Krátký seminář o spisovatelském řemesle (brožura pro začínající spisovatele, rozmnož., 1987); Japonské reflexe (cestopis, 1994, fotografie Z. Thoma); Čtení a hraní k uzdravování (pohádky a hry pro děti, 1999, s D. Lhotovou); Ani den bez pohádky (pohádky pro děti, 2000, s D. Lhotovou); Svět jiné hudby (encyklopedie, 2002, s P. Slabým); Pohádky, které přinesl vítr aneb Pohádkový rok (2007, s D. Lhotovou); Svět jiné hudby 2 (encyklopedie, 2007, s P. Slabým), Nedokončené pohádky (2007, není totožné s tit. vydaným 1972).
Kreslené seriály (s D. Lhotovou, kresby V. Faltová): Kocour Vavřinec a jeho přátelé (1969); Kocour Vavřinec a jeho přátelé na cestách (1971); Kocour Vavřinec – detektiv sportovec (1973); Kocour Vavřinec na vodě i ve vzduchu (1977); Olympiáda kocoura Vavřince (1980); Velká kniha kocoura Vavřince (2006).
Scénicky (loutk. hry pro děti): Kocour Vavřinec a jeho přátelé (1975); Kocour Vavřinec a jeho přátelé na cestách (1977).
Adaptace (pod jménem Kryštof Matouš na motivy knížek Ondřeje Sekory a podle filmového zpracování European Cartoon Production): Ferda a Beruška v nebezpečí (1998); Ferda a koník Chuchlík (1998); Ferda a stonožka Jožka (1998); Ferda a kino brouka Pytlíka (1999); Ferda a návštěvníci z neznámé planety (1999); Ferda mezi otrokáři (1999); Ferdova dobrodružství (1999).
Ostatní práce: Zájmové kroužky literární 1, 2 (metodický list, 1982, 1986, se S. Pilkovou); Náměty pro práci zájmových kroužků literárních (metodická příručka, 1983, se S. Pilkovou).
Překlady: Ľ. Feldek: Zvířecí báje (1970) + O pohádkové niti (1970) + Modrá kniha pohádek (1976, s I. Vaculínem = J. Štroblová); B. Timotijevic: Kovář a slunce (1970); E. Tačiharová: Skřítkové a strašidla (1970, s I. Krouským) + Jak obr spolkl princeznu (1971, s I. Krouským); G. Cyferov: Vždycky bude jaro (1972) + Slůně (1974); R. Pogodin: Jak kohouti zápasí (1973); J. Imae: Vousy na mašličku (1973, s I. Krouským); Poklad člověka (vietnamské pohádky, 1973, s A. Novotnou); G. Holtz-Baumert: Tradice a perspektivy (1973, s J. Červenkou); G. Ruck-Pauquetová: V každém lese je myš, která hraje na housle (1974); P. Jilemnický: Tři pohádky (1974); J. Guggenmos: Proč mají sýčci velké oči (1975); Modré vánoce (japonské moderní pohádky, 1975, s I. Krouským, též ed.); B. Pludra: Chlapec a bílá mušle (1975); H. Jamanaka: Profesor Kurama vynálezcem (1978, s I. Krouským); D. Radović: Pohádky pro Gordanu (1978); K. David: V pátek se koupeme (1979) + Káně Kašpar (1983); S. Baruzdin: Páni kluci (1984); Všechno začíná dětstvím (sb. sovětské prózy pro ml., 1987, i ed.); 365 Hajadánových povídaček na dobrou noc (1992, s H. Vrbovou).
Příspěvky ve sbornících a antologiích: O české satiře (1959); Rozpory a výhry dnešní dětské knihy (1962); Umění vychovávat uměním (1065); Hvězda, co se nezdá (1968); Weihnachtsgeschichten unserer Zeit (Würzburg 1971); Tiergeschichten unserer Zeit (Würzburg 1972); Spolubojovník dětské literatury (1973); Mädchengeschichten unserer Zeit (Würzburg 1974); Die Strasse, in der ich spiele (Ravensburg 1974); Schulgeschichten unserer Zeit (Würzburg 1975); Der Eismann ist kein Schneemann (Berlin 1976); Die Katze sitzt im Fliederbaum (Berlin 1977); Laughing Together (New York 1977); Das grosse Buch zur guten Nacht (Stuttgart 1980); Spielen und lernen – Jahrbuch 83 (Seelze 1982); Literatura na świecie (Warszawa 1983); Nurty – Konwencje – Tematy (Warszawa 1983); Ptáci vítají jitro zpěvem, poddůstojníci řvaním. Karel Poláček 1892–1992 (1992); Spuren im Schnee (Hildesheim 1993); Schwarze Kolibris (Magdeburg 1994); Die kleine Europa (Magdeburg 1995); O Karlu Poláčkovi a o jiných (1995); Generace 45. Pamětníci Mladé fronty 1945–1950 (1997); Lidové noviny a Karel Poláček (1998); Karel Poláček a podoby humoru v české literatuře 19. a 20. století (2004).
Uspořádal, vydal a redigoval: K. Biebl: Dílo 5 (1954) + K zemi nás víže láska, hněv, hoře (1954) + Cesta na Jávu (1958); H. Bieblová: Můj syn Konstantin Biebl (1955); Průsečík (Program Divadla poezie, 1957, s M. Ivanovem); A. Ráž: Cesta k lidem (1957); K. Poláček: Se žlutou hvězdou (1959) + O humoru v životě a v umění (1961) + Doktor Munory a jiní lidé (1965) + Metempsychóza čili Stěhování duší (1969) + Edudant a Francimor (1994, in Spisy K. P., sv. 7) + Úvahy/Korespondence/Deník z roku 1943 (2001); F. X. Šalda: České medailony (1959); E. Vachek: Vzpomínky na starý Hradec (1960); Vyzvání na cestu. Encyklopedie současné poezie (1961, s D. Lhotovou); Za rudým praporem (1961, s J. Havlem a S. Hrnčířem); K. Konrád: Ztvárněte skutečnost (1963, s J. Brabcem); Každou vteřinu. Magazín poezie (1964, s O. Kryštofkem a H. Polákovou); 12 do tuctu (1965, s D. Lhotovou, též přisp.); F. Hrubín: Buďme všichni básníky (1966); A Posy of Little Verses (1966, též něm.); Vzít osud do svých rukou (1966, s J. Vladislavem); Dívky pro román (sb. statí o dívčí literatuře, 1967, též přisp.); Mami, pofoukej (1971, s D. Lhotovou); Třicet stříbrných klíčů (pohádky z celého světa, 1971); Der orangenfarbene Mond und andere Kindergeschichten aus der Tschechoslowakei (Recklinghausen, 1972); Světové pohádky (1975); Bílé vrány aneb Pojďte si vymýšlet, pojďte si hrát (z děl jihoslov. autorů, 1975); Pozdrav z Prahy (Bratislava 1975); Děti, současnost, literatura (1976); Plamínky. Malá čítanka pro Jiskry (1976); Svět na chodníku (1983); Malé příběhy (1984, s J. Vokálkovou); Se jménem Hanse Christiana Andersena (1989, se Z. Heřmanem); Čítanka pro čtvrtý ročník základní školy (1993, s D. Lhotovou a D. Peckovou); Čítanka pro šestý ročník základní školy (1995); Milostná čítanka (1995); K. Poláček a film (2002); K. Poláček a divadlo (2002); Brno město básníků (s P. Slabým, 2007).

LITERATURA

Recenze: Proč nemá učitel rákosku?: V. Vařejková, Komenský 1965, č. 4; * Tři banány aneb Petr na pohádkové planetě: V. Karfíková, LitN 1965, č. 8; * Dívka z Černé věže: O. Chaloupka, Pochodeň 1968, č. 302; O. Chaloupka, NK 1968, č. 45; * Tajemství oranžové kočky: O. Chaloupka, ZM 1969, č. 8; * Bukukururuna: O. Chaloupka, ZM 1969, č. 5; * Kocour Vavřinec a jeho přátelé: Z. Heřman, ZM 1970, č. 6; * Děti s cedulkou: Z. Heřman, ZM 1982, č. 10; * Japonské reflexe: Z. Heřman, SvSl 10. 1. 1995; * Milostná čítanka: (mpš), NK 1995, č. 23; * Ani den bez pohádky: I. Pokorná, Ladění 2000, č. 4; * Svět jiné hudby: O. Bezr, LidN 20. 2. 2003; * Nedokončené pohádky: P. Kovařík, Deník 30. 8. 2007.
Rozhovory: R. Slánský, Naše rodina 1989, č. 22; eis (= L. Falteisek), Tvar 1990, č. 11; O. Müller, Knihy 91, 1991, č. 12; I. Zítková, Almanach nakladatelství Marsyas 1993, č. 1; lb (= L. Svobodová), Knihy 94, 1994, č. 46; O. Bezr, LidN 20. 2. 2003; I. Fencl, Tvar 2005, č. 12.
Autor hesla: Blanka Svadbová (1998); Milena Šubrtová (2008)
Aktualizace hesla: 26. 2. 2008 (mš)
Aktualizace bibliografie: 26. 2. 2008 (mš)
 
zpět na hlavní stranu