Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Milan  BLAHYNKA

* 29. 8. 1933, Ružomberok (Slovensko) 
 
 
Literární kritik a historik
 Milan Blahynka vyrůstal na Slovensku (v Námestovu a od roku 1935 v Banské Bystrici), kde jeho otec působil jako důstojník četnictva. Po vzniku Slovenského státu se rodina přestěhovala do Starého Města u Uherského Hradiště (1939–1944), později do Osvětiman u Kyjova (1944–1945) a do Ježova u Kyjova; v Kyjově Blahynka v roce 1951 maturoval na reálném gymnáziu. Téhož roku začal na FF UP v Olomouci studovat češtinu a estetiku; v roce 1956 absolvoval diplomovou prací Nezvalova baladická tvorba. Již od roku 1955 však pracoval také jako metodik Krajské lidové knihovny v Olomouci, poté v letech 1957–1960 učil na jedenáctileté střední škole v Litovli a zároveň v letech 1957˜–1959 pracoval jako externí redaktor v olomouckém Krajském nakladatelství. Od roku 1960 postgraduálně studoval Institut společenských věd při ÚV KSČ (specializace estetika), po absolutoriu od roku 1962 působil nejprve jako vědecký aspirant, poté jako vědecký pracovník v Ústavu pro českou literaturu ČSAV v Praze (titul PhDr. získal v roce 1968 za monografii Marie Pujmanová, titul CSc. prací Vývojová logika avantgardy, kterou obhájil v roce 1969 na FF UJEP v Brně.) V letech 1968–1989 byl zaměstnán v brněnské pobočce ústavu (v letech 1988–1989 součást tehdy zřízeného brněnského Ústavu slavistiky). Souběžně mezi roky 1971–1989 externě přednášel na Pedagogické fakultě v Ostravě. V roce 1989 se stal odborným asistentem na katedře české literatury FF UK, v říjnu 1990 opět nastoupil do brněnské pobočky Ústavu pro českou a světovou literaturu. Na podzim 1991 odešel do důchodu. – Od roku 1951 žil v Olomouci, v roce 1982 se usadil v Lomnici u Tišnova, od roku 1992 žije v Horce nad Moravou. – Jeho druhá manželka Kateřina Blahynková (roz. Mikulová, *1951) spolupracovala na některých Blahynkových edicích a příležitostně také publikovala.
 Rozsáhlou literárněhistorickou a literárněkritickou publikační činnost zahájil Blahynka již jako vysokoškolák v gottwaldovských (zlínských) novinách Naše pravda (1950) a v brněnské Nové politice (1951). Posléze své hojné literární kritiky, recenze, stati, a zpočátku i divadelní referáty otiskoval zejména v periodikách: Host do domu, Nový život, Červený květ, Kultura, Rudé právo, Česká literatura, Kulturní tvorba, Plamen, Literární noviny, Estetika, Nová mysl, Čtenář, Zlatý máj, Knižní kultura, Universum, Impuls, Moravskoslezský večerník (Ostrava), Ostravský večerník, Svět socialismu, Svět práce, Texty, Rovnost, Tvorba, Literární měsíčník, Romboid (Bratislava), Slovenské pohľady (Bratislava), Ostravský kulturní měsíčník, Mladá fronta, Kmen, Naše pravda (Ostrava), příležitostně mj. v Nových knihách, Květech, Štafetě (Prostějov), Nové svobodě (Ostrava), O knihách a autorech, Listech Klubu přátel poezie, Svobodném slově, Čs. rusistice, Výběru z nejzajímavějších knih, Hostu aj. Po roce 1989 publikuje v periodikách Naše pravda, Haló noviny, Obrys-Kmen a Lípa. V letech 1966–1967 byl externím redaktorem časopisu Impuls, v letech 1971–1972 výkonným redaktorem dvouměsíčníku Česká literatura. Hojně přispíval rovněž do sborníků a podílel se na slovníkových příručkách a učebnicích. Používal pseudonymů a šifer: David Lann, Kamil Hannybal, Jakub Just, Jonáš, Milan Spera; B, D. L., dl, J. J., mb, MB, mib, po roce 1989 Milena Chalupná a Zuzana Nová.
 Myšlenkovým pozadím odborné a publicistické činnosti Milana Blahynky bylo úsilí o kontinuitu s meziválečným směřováním k pozitivní estetice (Anatolij Vasiljevič Lunačarskij), jejím těžištěm pak programové navazování na marxistickou kritiku třicátých let, a zejména na pozdní práce Ladislava Štolla. Marxistické postuláty a hodnotové parametry obhajoval v literárněhistorických analýzách tzv. materialistické linie české meziválečné literatury (Vítězslav Nezval, S. K. Neumann, Vladislav Vančura, Marie Pujmanová) a polemicky, účelově je uplatňoval při kritickém posuzování soudobé české prózy, poezie a kritiky. Ve svých článcích a statích Blahynka razil koncepci „pozemšťanství“ v umění, jež chápal jako jeden ze základních pojmů a hodnotových kritérií moderní socialistické literatury, ztělesňující její aktuální tendenčnost a permanentní ideologické zacílení. Věnoval se proto především tvorbě autorů „socialistické orientace“ (vedle zmíněných dále Josefu Rybákovi, Janu Pilařovi, Ivanu Skálovi, Frantičku Nechvátalovi, Miroslavu Florianovi, Josefu Kainarovi), jejichž díla také pořádal, opatřoval apologetickými komentáři a propagoval. Od sedmdesátých let, kdy se stal jednou z dominantních postav oficiální větve české literární vědy a kritiky, věnoval zvýšenou pozornost i knihám mladších básníků, prozaiků a kritiků (Jaromíra Pelce, Petra Cincibucha, Karla Sýse z generace tzv. pětatřicátníků, polemicky i Jana Lukeše: viz Doslov jako záloha na polemikuLukešově knize Prozaická skutečnost aj.). Dílem Jaromíra Pelce, Karla Sýse či Jiřího Žáčka se obsáhle zabýval v monografii Byla jednou jedna... básnická generace takzvaných pětatřicátníků. Od roku 1964 byl Blahynka editorem Díla Vítězslava Nezvala, edičně připravil řadu jednotlivých svazků i jiná nová vydání Nezvalových knih. Inicioval též vydávání próz z pozůstalosti Jaromíra Johna, jež sám edičně připravil. Monograficky se věnoval dílu básníka Vladimíra Brandejse a v posledních letech rovněž tvorbě Milana Kundery.

BIBLIOGRAFIE

Práce o literatuře: Vítězslav Nezval (brožura, 1960, s J. Nečasem); Marie Pujmanová (monografie, 1961); Jak rozumět próze (brožura, 1968); Nezval dramatik (studie, 1972); Rukověť dějin literatury pro 4. ročník středních škol (1972; přeprac. s tit. Literatura pro 4. ročník středních škol, 1978; se Š. Vlašínem a H. Hrzalovou); Česká a slovenská literatura k 30. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou (brožura, 1975, s B. Truhlářem); S Vítězslavem Nezvalem (studie, 1976); Pozemská poezie (výbor z kritik, 1977); Vladislav Vančura (monografie s ukázkami z díla, 1978); Denní chléb (výbor z kritik, 1978); Novinář Zdeněk Nejedlý (monografie, 1979); Miroslav Florian (monografie, 1980); Vladislav Vančura (monografie, 1981); Vítězslav Nezval (monografie, 1981); Člověk Kainar (monografie, 1983); Česká a slovenská literatura – odvěký zpěv míru (brožura, 1983, se S. Šmatlákem); Jan Pilař (monografie, 1984); Čas básnických syntéz (studie, 1985); Letokruhy Vladimíra B. (monografie, 2002); Byla jednou jedna... básnická generace takzvaných pětatřicátníků (monografie, 2017); Sedm kapitol o díle Milana Kundery (studie, 2019); Glosy k losu člověka v době prokurátorů: o člověka Kunderu (eseje, 2020).
Ostatní práce: Metodický dopis k Měsíci knihy (1956; regionální tisk); Práce v knihovnách o žních (1956, regionální tisk); Činnost lidových knihoven Olomouckého kraje v roce 1955 (metodický materiál, 1956, s M. Přadkou); Starý volební kolotoč (pásmo, 1957, regionální tisk); Hasičský dům (2005, s dalšími).
Účast v týmových pracích: Slovník českých spisovatelů (1964); Slovník literární teorie (1977); Slovník literárních směrů a skupin (1977); Lexikon české literatury 1 (1985), 2/1 a 2/2 (1993), 3/1 a 3/2 (2000); Čeští spisovatelé 20. století (slovníková příručka, 1985, i redig.).
Příspěvky ve sbornících a almanaších
: Almanach 1962 (1963); O marxistické kritice let třicátých (VO 1962; 1964); O socialistickém realismu (VO 1973; 1976); Příběhy pod mikroskopem (1966); Bezručiana (1967); K demokratické literární publicistice 1918–1945 (VO 1966; 1967); Problémy literárnej avant-gardy (Bratislava 1968); Taneční hudba a jazz (1968); K tradicím moderní české kritiky (VO 1967; 1970); KSČ a literatura (1971); Literárněvědné studie (1972); Literatura i vremja (Moskva 1977); Zdeněk Nejedlý, klasik naší vědy a kultury (1979); Opava 1978 (1980); Československý literární kontext (1980); Umění a kritika (1980); Literatura Čechoslovakii i sovetskaja literatura 20–30 godov (Moskva 1980); Strana a literatura (1981); Spoluvytvářet pravdu zítřka (1982); Živý odkaz Julia Fučíka (1985); Actes du XII Coloque de l’Association internationale des critique littéraires (Marseille 1986); Na druhém břehu: Sborník členů Unie českých spisovatelů (2002); Bohumír Kolář: Benefice 2012 (2012).
Uspořádal a vydal
: Příkladný román Věry Ketlinské Stráž na Amuru (1955); Práce v knihovnách o žních (1956); Výpravy za poznáním do nového Ruska (1956); Nezvalovy Chrpy a města (1956); Bibliografický příspěvek k estetické výchově (1956); Pět klasických postav německé literatury: Lessing – Goethe – Schiller – Heine – T. Mann (1956); Jaromír John (1957); Wolfgang Amadeus Mozart (1957, s J. Čičatkou); Marie Pujmanová (1958); Vítězslav Nezval (1958) – vše metodicko-bibliografické materiály; V. Nezval: Moderní poezie (1958) + Kůň a tanečnice (1962, s F. Dvořákem) + Jiří Wolker (1964, s J. Čutkou) + Ch. Baudelaire: Květy zla (nedokončený překlad, 1964) + Básně noci (1973) + Pražská domovní znamení (1974) + Signály času (1974) + Balady a jiné básně věčného studenta Roberta Davida (1980) + Písmena – pohlednice – nápisy (1980) + Zpívám zpěv míru (1980) + Až se ti zasteskne (1983) + Celé Čechy (1984, příležitostný tisk) + Balady a jiné básně věčného studenta Roberta Davida (1989, s K. Blahynkovou); V. Dyk – S. K. Neumann – bratří Čapkové: Korespondence z let 1905–1918 (1962, se S. Jarošovou a F. Všetičkou); J. Suchý: Semafor (1964) + Trocha poezie (1989); J. Hořejší: Překlady (1965); J. John: Estét (1970) + Honda Cibulků na světlo vydaný; Čte se zpěvavým hlasem (1976) + Rady mladšímu spisovateli (korespondence Karlu Michlovi; 1977); V. Vančura: Řád nové tvorby (výbor statí, 1972, se Š. Vlašínem); Stará láska. Listy z let 1872–1874 (z rodinného archivu J. Johna, 1972); Tisíc let české poezie 3 (výbor, 1974); Dělníci nové krásy. S. K. Neumann – Wolker – Nezval (1975, se Š. Vlašínem); Kam vkročí básník: Nezvalova Třebíč 1975 (1975); M. Pujmanová: Duhový náhrdelník (výbor BB, 1975); I. Skála: Čí je jaro (výbor BB, 1976) + Héfaistova dílna (výbor BB, 1980); Básníci na cestách (výbor BB, 1978); „a přec mou zemí navždy bude Morava“ (metodicko-bibliogr. materiál, 1978); A. Vrbová: Utajené bitvy (1979); Česká poezie dvacátého století (výbor, 1980); Básnická kronika roku 1945 (1980); Z. Bár: Návraty (1980, spolu s K. Blahynkovou); F. Nechvátal: Zpěvy sváteční (výbor, 1980) Proletářská poezie (výbor, 1981); Rok 1921 v zrcadle české poezie (výbor, 1981); Jaromír John a Olomouc (metodicko-bibliogr. materiál, 1982); Poezija ČSSR. XX vek (česká část antologie, Moskva 1983); Žít v míru (výbor ze současné české protiválečné poezie, 1983); Jasmínová noc a jiné básně českých autorek (1983, s O. F. Bablerem); J. Vrchlický: Má nejdražší přítelkyně (korespondence s M. Volfovou, 1983, s K. Blahynkovou); Dvojhlas. České a slovenské verše 1900–1985 (česká část antologie, 1985, s K. Blahynkovou); Po tolika letech. Verše a prózy autorů ostravské pobočky SČSS (1985); Dvanáct básní na jména (1986; příležitostný tisk); Šaldův slovník naučný (1986); Dobrá zvěst, Z cest za poznáním ve dvacátých a třicátých letech (1987, s K. Blahynkovou); Česká literatura v boji proti fašismu (1987); J. Voskovec – J. Werich: Máme za to (výbor písňových textů, 1990); M. Florian: Vroubky (výbor, 1996); spisy: V. Nezval: Dílo (sv. 22: Scénické básně, hry, scénária a libreta 1920–1932, 1964; sv. 23: Hry, rozhlasové hry a libreta, 1965; sv. 24: Manifesty, eseje a kritické projevy z poetismu 1921–1930, 1967; sv. 25: Manifesty, eseje a kritické projevy z let 1931–1941, 1974; sv. 30: Pan Marat, Jak vejce vejci, 1970; sv. 26: Eseje a projevy po osvobození 1945–1948, 1976; sv. 33: Anička Skřítek a Slaměný Hubert, 1979; sv. 32: Karneval, Monako, Řetěz štěstí, Valérie a týden divů, 1980; sv. 35: Překlady 1, 1982, s V. Kubínem; sv. 13: Kniha básní v próze, Básně v próze, Věci, květiny, zvířátka a lidé pro děti, Juvenilie, Náměty k filmům, 1985; sv. 36: Překlady 2, 1988, s V. Kubínem a K. Blahynkovou; sv. 21: Veselá Praha, Překlady libret, Pásma, Písně, 1986; sv. 34: Nezařazené básně, Balady Manoně, Kůň a tanečnice, 1988; sv. 37: Pozůstalé básně, Melancholičtí upíři, Jitro, Říkadla, Štyrský a Toyen, Pražská domovní znamení, 1990); M. Florian: Vybrané spisy 1–3 (1981); J. Pilař: Vybrané spisy 1–4 (1986–1990, s K. Blahynkovou); V Nezval – K. Biebl: Bojím se jít domů, že uvidím kožené kabáty na schodech. Zápisky Vítězslava Nezvala a jiné dokumenty k smrti Konstantina Biebla (2011, s D. Vodou); K. Vůjtek: Bereš mi rty (2011); V. Nezval: Básně I–III (2011–2013); B. Neumannová: Byla jsem ženou slavného muže (2015, s J. Veselským).

LITERATURA

Recenze: Jaromír John: ju (= V. Justl), Host do domu 1957, č. 6 * Vítězslav Nezval: mj (= M. Jungmann), LitN 1960, č. 27; š (= J. Šotola), Kultura 1960, č. 29; jp (= J. Procházka), SvSl 28. 7. 1960; J. Volek, Plamen 1960, č. 9 * Marie Pujmanová: P. Pujman, NK 1961, č. 4; K. Z. Slabý, SvSl 22. 2. 1961; -or- (= O. Rafaj), Červený květ 1961, č. 4; D. Moldanová, Host do domu 1961, č. 5; Z. Eis, Plamen 1961, č. 5; (bt) /= J. Šubrt/, LD 3. 5. 1961; E. Lukeš, Tvorba 1961, č. 25; B. Svozil, LitN 1961, č. 22; Z. Trochová, ČL 1961, č. 3; O. Chaloupka, Český jazyk a literatura 1961/1962, č. 3 * Nezval dramatik: Š. Vlašín, Tvorba 1973, č. 3; O. M., Romboid 1973, č. 2; J. Peterka, LM 1977, č. 3 * S Vítězslavem Nezvalem: V. Bárta, Práce 30. 11. 1976; D. Okáli, Slovenská literatúra 1977, č. 4; J. Pavelka, Rt 16. 2. 1977; J. Peterka, LM 1977, č. 3; J. Svoboda, Ostravský kulturní měsíčník 1977, č. 3; Š. Vlašín, Tvorba 1977, č. 9; Z. Mráz, Český jazyk a literatura 1976/1977, č. 8; (zol) /= B. Zaoral/, Nová svoboda 14. 7. 1977 * Pozemská poezie: J. Svoboda, Ostravský kulturní měsíčník 1977, č. 10; J. Pavelka, Rt 5. 10. 1977; V. K., Listy klubu přátel poezie 1978, listopad; V. Pekárek, Tvorba 1978, č. 45; M. Zeman, LM 1978, č. 6; Š. Vlašín, ČL 1979, č. 2 * Vladislav Vančura: P. Kovařík, SvSl 28. 9. 1978; (MZ) /= M. Zahrádka/, Nová svoboda 6. 10. 1978; J. Poláček, Rt 30. 11. 1978; J. Hrabák, Tvorba 1979, č. 5; V. Žemberková, Slovenská literatúra 1979, č. 5; J. Svoboda, Ostravský kulturní měsíčník 1979, č. 2; H. Hrzalová, RP 26. 4. 1979; P. Taussig, Film a doba 1979, č. 7; J. Sekera, LM 1979, č. 7 * Denní chléb: J. Poláček, Rt 29. 12. 1978; B. Truhlář, Slovenská literatúra 1979, č. 2; -ib- (= I. Bartík), BV 8. 1. 1979; J. Nejedlá, Tvorba 1979, č. 6; A. Vala, Ostravský kulturní měsíčník 1979, č. 4; J. Svoboda, Nová svoboda 3. 4. 1979; Z. Bár, Ostravský večerník 26. 4. 1979 * Novinář Zdeněk Nejedlý: K. Rosenbaum, Slovenská literatúra 1980, č. 5; J. Bílek, Jihočeský sborník historický 1980, č. 3; (vn) /= L. Vacina/, Pochodeň 5. 3. 1980; J. Heřtová, RP 4. 4. 1980; M. Zahrádka, Nová svoboda 23. 4. 1980; J. Kojzar, Pedagogika 1980, č. 4; Z. Šumbera, Novinář 1980, č. 11 * Miroslav Florian: VK (= V. Kubín), O knihách a autorech 1980, léto; V. Ciml, VP 19. 8. 1980; J. Poláček, Rovnost 12. 9. 1980; K. Motyka, ZM 1980, č. 8; D. Vlašínová, BV 9. 12. 1980; Š. Vlašín, Štafeta 1981, č. 2; J. Svoboda, Ostravský kulturní měsíčník 1981, č. 2; L. Soldán, Tvorba 1981, č. 23; V. Žemberová, Slovenská literatúra 1982, č. 5; J. Pavelka, ČL 1983, č. 2 * Vladislav Vančura (1981): J. Holý, LM 1982, č. 3; R. Knotová, NK 1981, č. 51/52; Z. Klátik, Slovenské pohľady 1982, č. 8; VK (= V. Kubín), NK 1982, č. 6; J. Poláček, Tvorba 1982, příl. Kmen č. 13; J. Poláček, BV 11. 5. 1982; F. Valouch, Ostravský kulturní měsíčník 1982, č. 7/8; J. Poláček, Tvorba 1982, příl. Kmen č. 31; L. P. (= L. Pěcháček), ČČH 1982, č. 5 * Člověk Kainar: J. Galík, KultM 1983, č. 4; lp (= L. Petr), NK 1983, č. 27;(hei) /= J. Heiden/, ZN 23. 7. 1983; J. Pavelka, Rovnost 21. 12. 1983; D. Sedlická, MF 9. 8. 1983; L. Soldán, SvSl 26. 1. 1984; J. Nemcová, Slovenské pohľady 1985, č. 1 * Jan Pilař: J. Nejedlá, Tvorba 1984, č. 48; fsch (= F. Schildberger), Rt 13. 11. 1984; (ala) /= V. Falada/, MF 18. 12. 1984; I. Žiaran, Slovenské pohľady 1985, č. 7; L. Soldán, Rt 12. 6. 1985 * Čas básnických syntéz: V. Novotný, ZN 16. 8. 1986 (k tomu polemicky: K. Sýs, Tvorba 1986, příl. Kmen č. 37); J. Lukeš, SvSl 5. 7. 1986 (též o dalších knihách z edice Puls) * Letokruhy Vladimíra B.: Š. Vlašín, Obrys-Kmen 2002, č. 46 * Bojím se jít domů, že uvidím kožené kabáty na schodech: (eb) /= E. Burget/, Dějiny a současnost 2011, č. 12; J. Stern, A2 2011, č. 25; J. Peňás, LN 14. 12. 2011; O. Hostovská, Listy 2011, č. 6; J. Stern, Haló noviny 19. 12. 2011; J. Flaišman, Echa (on-line), 21. 12. 2011; V. Hulec, DivN 2011, č. 22; J. Vlnka, Slovenské pohľady 2012, .č 11; K. Sýs, Obrys-Kmen 2012, č. 5; M. Šimsová, Listy 2012, č. 5; J. Holý, ČL 2014, č. 1 * Byla jednou jedna: L. Martínek, Bohemistyka 2017, č. 3; P. Janík, Lípa 2017, č. 3; J. Čejka, Lípa 2017, č. 4; (mh) /= M. Hoření/, Haló noviny 7. 11. 2017; P. Janík, Haló noviny 29. 11. 2017, příl. Literatura – Umění – Kultura; A. Mikulášek, Haló noviny 29. 11. 2017, příl. Literatura – Umění – Kultura; I. Fencl, Lípa 2018, č. 4; I. Pospíšil, Romboid 2018, č. 3/4; P. Žantovský, Lípa 2018, č. 3; F. Cinger, Právo 6. 2. 2018; M. Vejlupek, Haló noviny 18. 4. 2018, příl. Literatura – Umění – Kultura; J. Špaček, Haló noviny 18. 4. 2018, příl. Literatura – Umění – Kultura; P. Žantovský, Haló noviny 18. 4. 2018, Literatura – Umění – Kultura; L. Martínek, Listy 2018, č. 3; I. Černý, Haló noviny 18. 2. 2019 * Sedm kapitol o díle Milana Kundery: A. Mikulášek, World Literature Studies 2019, č. 3; F. Cinger, Právo 20. 8. 2019; P. Janík, Haló noviny 28. 8. 2019, příl. Literatura – Umění – Kultura; J. Šlosar, Haló noviny 28. 8. 2019, příl. Literatura – Umění – Kultura; D. Spáčil, Haló noviny 13. 11. 2019, příl. Literatura – Umění – Kultura; I. Pospíšil, Proudy 2019, č. 2; I. Pospíšil, Slovenské pohľady 2020, č. 5; J. Špaček, Romboid 2021, č. 2; J. Češka, A2 2021, č. 8
Rozhovor: J. Chmelíček, Rt 26. 8. 1983; J. Svoboda, Nová svoboda 9. 1. 1986; V. Heger, Rt 25. 3. 1986; V. Brtníková, Nová svoboda 28. 2. 1987; hla, Nová svoboda 23. 2. 1988; J. Trávníček, Tvar 1997, č. 3; M. Hoření – K. Sýs, Haló noviny 4. 12. 2019.
K životním jubileím: Š. Vlašín, ČL 1983, č. 5; H. Hrzalová, LM 1988, č. 7; J. Nejedlá, Kmen 1988, č. 34; O. Rafaj, Zpravodaj Výboru národní kultury 1998, č. 3; Š. Vlašín, Zpravodaj Výboru národní kultury 2003, č. 2; M. Kubíček, Haló noviny 28. 8. 2013, příl. Obrys-Kmen; A. Mikulášek, Haló noviny 29. 8. 2018, příl. Literatura – Umění – Kultura; K. Sýs, Haló noviny 29. 8. 2018, Literatura – Umění – Kultura; V. Ebr, Haló noviny 22. 11. 2019.
Poznámky a glosy: M. Jareš: Knihovraždy 2, Tvar 2002, č. 15.

Autor hesla: Vladimír Novotný (1995)
Aktualizace hesla: 29. 9. 2022 (kb; eb)
Aktualizace bibliografie: 29. 9. 2022 (kb; eb)
 
zpět na hlavní stranu