Jiří GRUŠA
Gruša začínal jako básník. Jeho prvotina (Torna) programově usilovala o zachycení krystalického, imaginativního „života v nás“, charakterizuje ji však i smysl pro dětské poetično. Později v Grušově poezii převážila reflexivní lyrická bilance generačního údělu, která posléze vyústila až v sarkastickou filozofii umění, v odmítání konvenčního myšlení a ve fundamentální příklon k existenciální problematice moderního člověka (Světlá lhůta). Sílilo rovněž intelektuální zaměření Grušovy poetiky, které se mimo jiné projevilo četnými aluzemi na antickou kulturu a mytologii, zároveň byl však přítomen krtický tón zaměřený proti společenské realitě soudobých Čech (Právo útrpné). Po knížce Cvičení mučení uveřejnil Gruša v samizdatu Modlitbu k Janince, deziluzivní básnickou skladbu o traumatické atmosféře sedmdesátých let.
Od druhé poloviny šedesátých let se těžištěm Grušovy tvorby stala próza. Orwellovská antiutopie Mimner aneb Hra o smrďocha je situována do smyšlené země Kalpadocie a prostřednictvím „zaumného erárního jazyka“ tlumočí absurditu a manipulovatelnost lidského údělu v čase totalitního násilí a odcizených společenských a psychických rituálů. V románu Dotazník aneb Modlitba za jedno město a přítele autor konfrontuje novodobou historii střední Evropy se soukromými osudy jedinců a prolíná snové a magické vize s naturalistickými výjevy ze skutečnosti, symbolizujícími permanentní stav ohrožení křehkých citů a myšlenek lidského individua ze strany společenského a nadosobního zla. Fantasmagorické scenerie absurdní člověčí existence představují experimentální prózy Dámský gambit (dokončený 1972) a Dr. Kokeš Mistr Panny (dokončený 1980). Německy Gruša napsal novou variantu Mimnera a sbírky reflexivní lyriky Der Babylonwald a Wandersteine (Les Babylon a Bludné kameny, česky vyšly v roce 1998 v překladu Tomáše Kafky), jimž dominuje strohý, prozaizovaný verš uzpůsobený ke zkoumání řeči v její nesamozřejmosti, která je příležitostně umocňována archaizací či užíváním neologismů. Česky psané verše z let 1973–1989, reflektující normalizační i emigrantskou zkušenost, vyšly posléze ve svazku Grušas Wacht am Rhein.
Hledačský a polemický charakter měla rovněž Grušova literárněkritická činnost, která od poloviny šedesátých let směřovala především k obnovení estetické škály moderní české literatury bez tendenčních politických redukcí. Významnou dobovou diskusi vyvolal mj. jeho kritický článek polemizující se schematismem v poezii (Verš pro kočku,
Literární noviny
1964). – V devadesátých letech se Grušův tvůrčí zájem zaměřil především k esejistice. Své kulturně historické a politické úvahy, v nichž se často zabývá tématem české národní povahy, postavení Čechů ve středoevropském prostoru a jejich vztahu k sousedům (a jež jsou do značné míry ovlivněny i autorovou diplomatickou zkušeností), shrnul do svazků Česko – návod k použití a Šťastný bezdomovec. Osobností druhého československého prezidenta, který stál v čele státu v nejkritičtějších fázích jeho dějin, se kriticky zabývá v eseji Beneš jako Rakušan. – Gruša je také autorem knížek pro děti; vedle několika rozhlasových pohádek a knihy Kudláskovy příběhy také slabikáře s čítankou Máma, táta, já a Eda, určeného dětem českých exulantů.
BIBLIOGRAFIE
Beletrie: Torna (BB 1962); Světlá lhůta (BB 1964); Cvičení mučení (BB 1969); Kudláskovy příhody (PP pro děti, 1969); Dotazník aneb Modlitba za jedno město a přítele (P, Toronto 1978; 1990); Dámský gambit. Il Ritorno d’Ulisse in Patria (P, Toronto 1979; 2010); Dr. Kokeš Mistr Panny (P, Toronto 1984; s tit. Mistr Panny aneb Ackermann aus Behaim, 1992; něm. upr. s tit. Janinka, 1984); Máma, táta, já a Eda (slabikář a čítanka pro děti, Vídeň 1988; 1990); Mimner aneb Hra o smrďocha (P 1991, něm. přeprac. s tit. Mimner oder Das Tier der Trauer, Kolín nad Rýnem 1986); Modlitba k Janince (BB 1994); Les Babylon, Bludné kameny (BB 1998, přel. T. Kafka; něm. Der Babylonwald, Stuttgart 1991; Wandersteine, Stuttgart 1994); Grušas Wacht am Rhein aneb Putovní ghetto (BB 1973–1989, 2001); Právo útrpné (BB 2003; vedle tit. sbírky vydané z rkp. obs. sbírky Torna, Světlá lhůta, Cvičení mučení a Modlitba k Janince); Život v pravdě aneb Lhaní z lásky (PP 2011); scénicky: Mozart a tři Češi (div. výstup v rámci komponovaného hudebního večera s názvem Mozart a jeho současníci, uvedeno ve Stavovském divadle 23. 9. 2006).Ostatní práce: Franz Kafka aus Prag (E, něm., Frankfurt a. M. 1983, angl. s tit. Franz Kafka of Prague, Londýn 1983); Cenzura a literární život mimo masmédia (brožura, 1992); Prag. Einst die Stadt der Tschechen, Deutschen und Juden (něm., soubor textů a fotografií, München 1993, + E. Kriseová + P. Pithart); Das Gesicht – der Schriftsteller – der Fall. Vorlesungen über die Prätention der Dichter, die Kompetenz und das Präsens als die Zeitform der Lyrik (Dresden 2000); Česko – návod k použití (EE, FF 2001; podle něm. originálu Gebrauchsanweisung für Tschechien, München 1999, přel. autor a M. Jeřábek, 2. rozšíř. vyd. 2009); Šťastný bezdomovec (EE 2003; něm. s tit. Glücklich heimatlos, Stuttgart 2002); Als ich ein Feuilleton versprach (EE, rozhovory z let 1964–2004; něm., Wien 2004, ed. M. Stavarič); Realismus als Sittlichkeit (projevy a stati, něm., Drážďany 2005); Die Macht der Mächtigen oder Die Macht der Machtlosen? (dialog s V. Havlem, Klagenfurt 2006); Beneš jako Rakušan (E 2011, přel. autor a M. Jeřábek); Kouzla kapitulace (E 2011).
Souborná vydání: Dílo Jiřího Gruši (ed. D. Dobiáš, nakl. Barrister & Principal, od 2014): 1. Prózy I. Povídky a novely (2014); 2. Eseje a studie o literatuře a kultuře I. (2015); 3. Prózy II. Romány (2015); 4. Eseje a studie o literatuře a kultuře II. (2016); 5. Eseje a studie o diplomacii a politice (2017); 6. Básně (2018).
Rozhovory: Umění stárnout (2004, rozhovor vedl D. Dobiáš); Grušova hlídka na Rýnu (2011, rozhovory z let 1983–2011 vedl K. Hvížďala).
Účast v kolektivních pracích: Slovník českých spisovatelů 1948–1979 (Toronto 1982; s tit. Slovník zakázaných autorů 1948–1980, 1991, s J. Brabcem, J. Lopatkou, P. Kabešem a I. Hájkem).
Překlady: E. Fried: Varovná znamení (1969; s V. Janovicem); Sofokles: Antigona (in Sofokles: Oidipus, Antigona, 1971, s K. Krausem); J. N. Nestroy: Náčelník Večerní vánek aneb Hody divých mužů (rozmnož. 1975, též prem. s K. Krausem, oba pod jménem Jaromíra Povejšila; insc. též pod názvy Šibal kanibal aneb Hrůzostrašný hodokvas a Lidožrouti aneb V nouzi Franta dobrej); P. Corneille: Magická komedie (rozmnož. 1976, s K. Krausem, oba jako Jaroslav Konečný); P. Hacks: Jarmark ve Voloprtech (1977, s J. Balvínem, oba pod jménem Evy Dlabačové); P. Kohout: Ende der grossen Ferien (něm., Mnichov 1990); R. M. Rilke: Elegie z Duina (1999) + Elegie a sonety (+ V. Renč, 2002) + Elegie z Duina/Duinese Elegien (bibliofilie, dvojjazyčné vydání, s dalšími autory; 2002); F. Schiller: Valdštejnova smrt (1999); P. Kabeš: Das Brocken-Gespenst (do němčiny, Frankfurt a. M. 1993); scénicky: E. Schikaneder: Kouzelná flétna (operní libreto, s K. Krausem, prem. Brno 1977, České Budějovice 1981, J. G. neuveden).
Příspěvky ve sbornících: Mladé víno: Almanach nových jmen v české poezii (1961); Slyšet se navzájem (1966); Čára na zdi (Kolín n. R. 1977); Sólo pro psací stroj (Kolín n. R. 1984); Mír, mírové hnutí, křesťanská etika (Mnichov 1984); A besieged culture. Czechoslovakia ten years after Helsinki (Stockholm 1985); Generace 35–45 (Mnichov 1986); Hlasy nad rukopisem Vaculíkova Českého snáře (1991); F. Tomáš: Kde je člověk (1992); Charta 77 očima současníků (1997); Ve službách společné věci (2001); 250 Jahre Fremdsprachenausbildung im österreichischen Militär am Beispiel des Tschechischen (Vídeň 2003); Archiv svobody na zámku Schwarzenbergu (2011).
Uspořádal a vydal: Hodina naděje. Almanach české literatury 1968–1978 (něm. s tit. Stunde namens Hoffnung. Almanach tschechischer Literatur, Luzern 1978; česky: Toronto 1980, s M. Uhdem, L. Vaculíkem a J. Lopatkou, který nebyl uveden); Verfemte Dichter (něm., antologie české lyriky, Kolín nad Rýnem 1983); J. Pištora: Mezery v paměti (Londýn 1984; 1993); Prager Frühling – Prager Herbst (něm., Köln a. R. 1988); Mit vereinten Kräften? (něm., sborník ze sympozia, ed. + W. Lederhaas, Wien 2006).
LITERATURA
Knižně: A. Kliems: Im Stummland – Zum Exilwerk von Libuše Moníková, Jiří Gruša und Ota Filip (Frankfurt n. M. 2002); U. M. Hanus: Deutsch-tschechische Migrationsliteratur – Jiří Gruša und Libuše Moníková (Mnichov 2008); Antworten (sb. k 70. narozeninám, ed. W. Greisenegger a W. Lederhaas, Klagenfurt 2008).
Studie a články: E. Goldstücker: Případ J. G., Listy (Řím) 1978, č. 5; Z. D.: Pobuřování a znalci..., Listy (Řím) 1981, č. 3/4; O. Špilarová: Fabulátor z Čech, Obrys (Mnichov) 1989, č. 3; L. Vaculík: doslov, in Mimner aneb Hra o smrďocha (1991); V. Novotný: J. G. (medailon), Čtenář 1992, č. 7; V. Černý in Eseje o české a slovenské próze (1994); J. Trávníček: Vypravěč – vyprávění – text (interpretace G. prózy Dotazník). In: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada literárněvědná (V), 1998, č. 1; D. Dobiáš: Zlo v Dotazníku. Svět literatury 2000, č. 19; V. Karfík: doslov in Právo útrpné (2003); J. Trávníček: komentář, in Dotazník aneb Modlitba za jedno město (2004); Portrét Jiřího Gruši (soubor medailonů), Proglas 2008, č. 5; D. Dobiáš: Diskuse o „Verši pro kočku“, in Ročenka Československého dokumentačního střediska 2004–2007 (2008, s. 53–273); D. Dobiáš: Gruša překládá Grušu, Tvar 2011, č. 20; M. Jeřábek: Hledání svobody pomocí jazyka, Kontexty 2012, č. 6; D. Dobiáš: Invariant životního příběhu. Cvičení mučení jako klíč k dílu Jiřího Gruši, Souvislosti 2012, č. 3; A. Kliemsová: Smrtolenka, rakvářův datel a pavouk v blázinci, Souvislosti 2012, č. 3; M. Uhde: Grušova cesta ke svobodě, Kontexty 2014, č. 4 (zkráceně též in J. G., Prózy I. (2014); S. Kaiserová: K problematice Grušovy bilingvní a vícejazyčné tvorby, Usta ad Albim Bohemica 2014, č. 1 (zde); J. Jelínek: Grušův Mimner a jazyk paradoxu, ČL 2016, č. 4; S. Richterová: Dějiny české literatury jako teorie katastrof, Kontexty 2017, č. 2; P. Poslední: Grušovy „politické“ texty, Partonyma 2017, č. 21/22.
Recenze: Světlá lhůta: R. Matys: Práce 10. 7. 1964; M. Červenka, HD 1964, č. 7; D. Karpatský, Plamen 1964, č. 8; B. Doležal, Tvář 1965, č. 2 * Cvičení mučení: J. Kratochvil, HD 1970, č. 1 * Kudláskovy příhody: M. Tmé, Komenský 1969/70, č. 9; Z. K. Slabý, Práce 4. 1. 1970; O. Chaloupka, ZM 1970, č. 1 * Dotazník: J. K. (= J. Kovtun), Svědectví (Paříž) 1979, č. 58; M. Součková, Proměny (New York) 1979, č. 2; J. D. (= J. Dresler), Národní politika (Mnichov) 1979, č. 2; J. Petrtýl, Prostor (smz.) 1983, č. 2/3; J. Blažke, Moravské noviny 1990, č. 49; M. Petříček, Tvar 1991, č. 4; Z. Fišer, ROK 1991, č. 3; V. Novotný, SvSl 23. 1. 1991; M. Exner, SvSl 21. 5. 1991 * Máma, táta, já a Eda: J. Loewy, Národní politika (Mnichov) 1989, č. 1; kvw (= K. von Wetzky), Svědectví (Paříž) 1989, č. 87; M. Jungmann, LidN (smz.) 1989, č. 7/8; J. Červenková, Listy (Řím) 1989, č. 4; J. Ptáčková, Tvar 1990, č. 19; L. Kasal, Tvar 1990, č. 19 * Mimner aneb Hra o smrďocha: V. Novotný, MFD 19. 11. 1991; P. Šrut, LidN 19. 3. 1992; M. Langerová, LitN 1992, č. 8; M. Exner, Tvar 1992, č. 18 * Mistr Panny: P. Řehoř (= Jar. Strnad), Zpravodaj (Curych) 1984, č. 12; M. Petříček, NK 1992, č. 25; V. Novotný, MFD 28. 7. 1992; P. Šrut, LidN 3. 9. 1992; M. Kovářík, Tvar 1992, č. 32 * Modlitba k Janince: J. Peňás, NK 1994, č. 21; R. Matys, LidN 25. 6. 1994, příloha Národní 9, č. 26; M. Pokorný, MFD 30. 6. 1994 (k tomu polemika V. Novotný, Práce 4. 8. 1994); M. Exner, Tvar 1994, č. 21 * Bludné kameny: T. Kafka, LitN 1994, č. 45; V. Stanzel, Host 1998, č. 8; J. Staněk, Tvar 1998, č. 19; M. Langerová, LitN 1999, č. 17; D. Dobiáš, Obratník 1999, č. 3 * Grušas Wachts am Rhein: J. Janatka, LidN 6. 3. 2001; M. Langerová, LitN 2001, č. 11; J. Trávníček, Tvar 2001, č. 10 * Česko – návod k použití: J. Zrzavý, Host 2001, č. 10; M. Vajchr, KPRR 2002, č. 23; L. Soldán, Kam v Brně 2002, příl. Kam č. 1; J. Peňás, Týden 2002, č. 13; D. Dobiáš, ČL 2002, č. 5; Z. Mitáček, Kontexty 2010, č. 4 * Právo útrpné (soubor básnických sbírek): M. Langerová, LitN 2004, č. 8 * Šťastný bezdomovec: aho (= A. Horáčková), MFD 7. 4. 2004 * Umění stárnout: J. Peňás, Týden 2004, č. 26; M. Špirit, RR 2005, č. 58 * Dámský gambit: O. Nezbeda, Respekt 2010, č. 49; P. Janoušek, Tvar 2011, č. 5; E. Klíčová, Host 2011, č. 8; V. Probst, LitN 2011, č. 5 * Beneš jako Rakušan: J. Peňás, LidN 7. 5. 2011; B. Hruška, LitN 2011, č. 22 (k tomu polemika M. Jeřábek, tamtéž č. 27); F. Vrábel, Listy 2011, č. 4; E. Tabery, Respekt 2011, č. 21 * Život v pravdě aneb Lhaní z lásky: E. Klíčová, Host 2012, č. 2 * Dílo J. G. – Prózy I.: M. Pokorný, Souvislosti 2015, č. 2; D. Melichar, Host 2015, č. 4; M. Charvát, Tvar 2015, č. 8 * Dílo J. G. – Eseje a studie o literatuře a kultuře I.: M. Charvát, Tvar 2015, č. 20.
Rozhovory: J. Lederer in České rozhovory 1975–1976 (Kolín nad Rýnem 1979; 1991); J. Škvorecký, Západ (Ottawa) 1981, č. 6; K. Hvížďala, Rozmluvy (Londýn) 1985, č. 5; M. Fikar, Svobodný zítřek 1990, č. 7; P. Prouza, Tvorba 1990, č. 12; B. Utitz, LidN 22. 1. 1991; J. Peňás, Prostor 1992, č. 87; T. Kafka, LitN 1996, č. 27; K. Hvížďala in Dialogy (1997); K. Hvížďala in Rozhovory na přelomu tisíciletí (2002); T. Marjanovič, Respekt 2002, č. 48; K. Hvížďala, Respekt 2004, č. 19; L. Bělunková, K. Hvížďala, A2 2006, č. 4; K. Hvížďala, Respekt 2007, č. 18; Z. Pavelka, Právo 27. 3. 2008, příl. Salon; O. Horák, LidN 14. 2. 2009; K. Hvížďala, Host 2010, č. 3; P. Honzejk, HN 27. 5. 2011, příl. Víkend č. 21.
Nekrology: J. Peňás, LidN 29. 10. 2011 (též vzpomínky J. Stránského, J. Dědečka a K. Hvížďaly); M. Weiss, LidN 29. 10. 2011; J. Šiklová, MFD 31. 10. 2011; I. Klíma, HN 31. 10. 2011; P. Honzejk, HN 31. 10. 2011; J. Šofar, Právo 3. 11. 2011, příl. Salon č. 744; V. Probst, LitN 2011, č. 44; P. Žáček, Paměť a dějiny 2011, č. 4; J. Mlejnek, Kontexty 2011, č. 6; A. J. Liehm, Listy 2011, č. 6; A. Tomský, Kontexty 2012, č. 1.
SOUVISEJÍCÍ ODKAZY
Bibliografická databáze ÚČL AV ČRJaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963