Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 HORIZONT 

 1968 - 1998 
 
 Nakladatelství zaměřené zejména na politickou a vědeckou literaturu, v sedmdesátých a osmdesátých letech spojené se Socialistickou akademií
 

Nakladatelství Horizont bylo založeno dne 1. 10. 1968 rozhodnutím Ústředního výboru Socialistické akademie jako její účelový podnik. Ediční oddělení této osvětově-lidovýchovné organizace, činné v letech 1936–1990, vydávalo již před vznikem Horizontu ve spolupráci mj. s Orbisem, Státním nakladatelstvím technické literaturyStátním zemědělským nakladatelstvím časopisy i ediční řady, které nové nakladatelství z větší části převzalo. Prvním ředitelem Horizontu byl jmenován Emanuel Mandler (1932–2009), šéfredaktorem Milan Churaň (*1931) a v knižní redakci pracovali vedoucí redaktor Jan Lopatka a redaktoři Bohumil Doležal, Zbyněk Hejda či Jan Nedvěd, tedy autoři spojení s časopisem Tvář. V souvislosti s nastupující normalizací byli někteří redaktoři ještě v roce 1969 propuštěni a jiní svá místa solidárně opustili. Do redakce poté nastoupili představitelé normalizační vědy a pracovníci Socialistické akademie. V roce 1970 se stal ředitelem Jaroslav Chmelík, kterého v roce 1974 vystřídal Vojtěch Svarovský. Profil nakladatelství však určovali především šéfredaktoři: v letech 1970–1978 Jaroslav Jemelka, v letech 1978–1983 Hana Petruželová (*1932) a v roce 1983 Stefan Szeryński (*1947), který byl o rok později jmenován ředitelem a v této funkci setrval až do roku 1988, kdy odešel do nakladatelství Svoboda. Jeho nástupce Zdeněk Pergner řídil podnik do roku 1991. Funkci šéfredaktora převzala v roce 1984 Stanislava Mynaříková a vykonávala ji rovněž až do roku 1991.
V dubnu 1990 ukončila činnost Socialistická akademie a Horizont se stal samostatným právním subjektem. V roce 1991 nastoupil do funkce ředitele i šéfredaktora dosavadní redaktor Vladimír Trojánek (*1958), který zde pracoval až do faktického zániku nakladatelství v roce 1998. Administrativně byl Horizont likvidován až v roce 2000, v posledních dvou letech však nevyvíjel žádnou činnost.
V redakci se v průběhu let vystřídala řada odborných redaktorů, mj. Jan Gibek, Gustav Hajčík, Josef Klempera, Renata Knotová, Miroslav Macháček (zástupce šéfredaktora), Věra Matějů (vedoucí redaktorka) či Radovan Šimáček. Jako výtvarníci se na knihách Horizontu podíleli Alena Barešová (obálka edice Medailóny), Bohuslav Blažej, Milan Hegar (obálka Malé moderní encyklopedie), Emil Hrdlička, Jan Jiskra (obálka edice Medailóny), Jan Krýsl, Alžběta Malá, Josef Říha, Václav Siksta, Jan Solpera, Karel Šejna, Jaromír Valoušek, Rostislav Vaněk, Josef Vyleťal, Olga Vyleťalová, Jitka Wágnerová, Zdeněk Ziegler ad.
Horizont vydal celkem přibližně 1350 titulů. Roční produkce obsáhla až 80 svazků, po roce 1990 však prudce poklesla a posléze se víceméně ustálila na pěti svazcích. – Nakladatelství využívalo sítě Středočeských (pobočka Kladno), Východočeských (Nový Bydžov, Trutnov) či Jihočeských tiskáren (Blatná), o tisk publikací v nižších nákladech se postaraly tiskárny Sklounion Teplice, Tatra Smíchov-Grepo Praha ad. – Redakce sídlila v Praze nejprve ve Valdštejnské ulici č. 14, poté v Nekázance č. 7 a počátkem roku 1991 se přestěhovala do Francouzské ulice č. 6.

 

První publikací nakladatelství byla Charta lidských práv, vydaná v roce 1969. Ediční program se zpočátku zaměřil především na odbornou a populárně-naučnou literaturu. Z Orbisu přešla do Horizontu populární edice Malá moderní encyklopedie (MME, v Horizontu 1969–1989, 43 sv. č. 71–112, sv. č. 73 obsazen dvakrát), která se snažila srozumitelně zprostředkovávat výsledky soudobého bádání v oblasti přírodních i společenských věd. Na přelomu šedesátých let zde vyšel mj. sborník esejů Křesťanství dnes (ed. Jiří Němec), výbor dokumentů Studenti a ideologie na Západě (ed. Miluše Kubíčková a Jiřina Šiklová, část nákladu zničena) či studie Michela Foucaulta Psychologie a duševní nemoc. V dalších dvou desetiletích byla sice edice poznamenána společensko-politickou realitou (Aktuální otázky socialistické integrace v rámci RVHP; Kuba a světový revoluční proces), zvláště v oblasti přírodních věd však i v tomto období plnila své původní poslání. Jednotlivými tituly MME zasáhla též do oblasti ekologie, sociologie či etologie. V osmdesátých letech se v rámci MME postupně profilovala speciální řada Umění vnímat umění (1982–1990, 6 sv.), jejíž svazky byly věnovány literatuře (Josef Hrabák: Řeč písemnictví), dramatu, hudbě i výtvarnému umění. Od poloviny desetiletí vycházely v rámci MME i svazky mezinárodní knižnice socialistických zemí Lidstvo na prahu 21. století (1984–1989), která se zabývala ekonomickými, ekologickými či energetickými problémy z hlediska jejich předpokládaného vývoje a do níž se zapojilo několik českých nakladatelství (mj. Mladá fronta, Práce, Svoboda). Roku 1976 navázal Horizont spolupráci se sovětským vydavatelstvím Znanije a v koedici s ním vydával až do roku 1989 ročenku Věda a lidstvo, jež byla mimo číslování základní řady rovněž zahrnuta do edice MME.
Okrajově se Horizont v šedesátých letech věnoval i beletrii: knižnice vědecko-fantastické prózy Safír (1970, 3 sv.) nabídla knihy Poula Andersona, Pierra Boulleho a Aldouse Huxleyho. Mimo edice stačila ještě v tomto období vyjít řada pozoruhodných nebeletristických titulů (Morusovy Světové dějiny sexuality a druhé vydání Churchillovy biografie Život Sira Winstona od Jaroslava Matějky), avšak nástup normalizace a změny ve vedení podniku negativně zasáhly jak do původní nakladatelské koncepce, tak do konkrétních edičních plánů. Z ambiciózního patnáctisvazkového projektu Československá vlastivěda, zahájeného roku 1963 v Orbisu, vydal Horizont v letech 1969–1971 pouze dvě publikace (Dějiny II; Hudba); svazek Divadlo již nebyl distribuován a svazek věnovaný fotografii a filmu skončil ve stránkových korekturách. Realizovány nebyly ani další proponované edice (řada Činy a zápasy, v níž měla mj. vyjít kniha Ladislava Hejdánka T. G. Masaryk).
Během normalizace se Horizont soustředil především na publikace určené lektorům a funkcionářům Socialistické akademie, které se zabývaly např. dějinami českého i světového dělnického hnutí (mj. v knižnici Na pomoc politickému vzdělávání, 1978–1986) či popularizací hospodářské politiky socialistické soustavy (edice Na pomoc národnímu hospodářství, 1971–1987). Ideologicky silně zatížena byla edice Věda a světový názor (1973–1982, mj. Dialektika vývoje chemie, Termodynamika a světový názor), stejně jako příručky, skripta a soubory metodických listů vydávané ve volných řadách Učebnice pro střední stupeň stranického vzdělávání (1972–1975), Knihovnička kulturně výchovného pracovníka (1973–1982), Metodické listy na pomoc lektorům Socialistické akademie ČSSR (1980–1990), Studijní materiály na pomoc lektorům ÚV Socialistické akademie ČSSR (1974–1990) či Na pomoc pracovníkům v oblasti státní církevní politiky (1975–1990). Další podobné ediční řady vznikaly od poloviny osmdesátých let (mj. Na pomoc ekonomické propagandě, 1984–1989). Autorsky se na ideologicky koncipovaných publikacích podíleli mj. Čestmír Amort, Ladislav Hrzal a Jaromír Obzina.
Čtenářsky přístupné monografie, obvykle doplněné bibliografickými rubrikami a kalendáriem, zahrnovala knižnice Medailóny (1973–1991, 57 sv.). Řada svazků byla věnována osobnostem spjatým s komunistickou ideologií (Klement Gottwald, Bohumír Šmeral, Antonín Zápotocký, Salvador Allende, Naděžda Krupská, Ho Či Min) a v jejích intencích též pojednaným (Hana Hrzalová: Julius Fučík; Miloslav Ransdorf: Zdeněk Nejedlý). V osmdesátých letech se oborové spektrum edice rozšiřovalo a některým autorům se dařilo vyhýbat se ideologizující optice. Z osobností literárních dějin byly jednotlivé monografie věnovány mj. Josefu Čapkovi (Bohumír Mráz), Karlu Havlíčkovi Borovskému (Milena Beránková), Jaroslavu Haškovi (Ladislav Soldán), Karlu Hynku Máchovi (Vladimír Křivánek), Vítězslavu Nezvalovi (Miroslav Macháček), Ivanu Olbrachtovi (Lenka Adamová) či Vladislavu Vančurovi (Milan Blahynka). Edice dále zasáhla do oblasti hudby (Leoš Janáček, Jaroslav Ježek, Bohuslav Martinů), filmu (Sergej Ejzenštejn, Charles Chaplin), výtvarného umění (Pablo Picasso, Josef Šíma) i přírodních věd (Charles Darwin, Jaroslav Heyrovský).
Knižnice Tribuna ekonomiky a politiky (1988–1990, 10 sv.) se zabývala současnými i historickými tématy nejen z oblasti politiky a ekonomiky, ale též kultury (české a slovenské meziválečné kultuře je věnována práce Josefa Harny Na společné cestě) a vědy a techniky (Jan Večeř: Nápady bez licence). Populárně pojatý, avšak seriózní výklad tajemných jevů či otázek, které jsou zdánlivě či skutečně mimo dosah běžné lidské zkušenosti, přinášela edice Otazník (1987–1991, 9 sv.), v níž se objevily publikace věnované grafologii, astrologii či mimozemským civilizacím. Populárně-naučné tituly však vycházely v sedmdesátých a osmdesátých letech i mimo ediční řady (Josef Kočí: Čarodějnické procesy. Z dějin inkvizice a čarodějnických procesů v českých zemích v 16.–18. století; Ivan Lesný: Zpráva o nemocech mocných, Druhá zpráva o nemocech mocných) a objevovaly se i práce reagující na dobově aktuální problémy např. z oblasti ekologie, etiky, psychologie apod.
Od počátku své existence vydával Horizont zájmové publikace pro nejrůznější instituce (Severočeský Krajský národní výbor, Okresní archiv v Ústí nad Labem, Ústav pro kulturně výchovnou činnost v Praze, Městský výbor Socialistické společnosti pro vědu, kulturu a politiku v Praze, Svaz invalidů). V rámci široce rozvětvené řady Účelových publikací Socialistické společnosti pro vědu, kulturu a politiku vyšel mj. referát Štěpána Vlašína ze semináře k 50. výročí založení komunistické strany KSČ a literatura či stať Jiřiny Popelové Zdeněk Nejedlý a pojetí české kultury. Vojenská sekce téže společnosti vydávala své publikace v Knižnici studijních materiálů pro lektory POOV /Příprava obyvatelstva k obraně vlasti/, resp. pro lektory POCO /Příprava občanů k civilní obraně/ (1970–1979), popř. v Knižnici vojensko-politických aktualit (zjištěna 1970–1976, 20 sv.). Ve spolupráci s Institutem zahraničního obchodu vydával Horizont knižnici Obchodně ekonomické sborníky. Řada Latinská Amerika (1971, 4 sv.).
V roce 1990 vydal Horizont několik titulů připravených v předlistopadovém období (mj. Pavel Černý a Josef Ženka: Afrika 1985 a náboženství) a až do roku 1991 pokračovaly edice MedailónyOtazník. Podstata ediční koncepce soustředěné na odbornou a populárně-naučnou literaturu zůstala zachována, změnilo se však autorské zázemí a rejstřík témat. Rozpětí vydavatelských zájmů sahalo od jazykovědy (Dušan Šlosar: Tisíciletá) přes populárně-historické studie (Petr Kettner: Proč zemřel Jan Masaryk?; Helena Sobková: Tajemství Barunky Panklové), odborné historické monografie (Tomáš Pasák: Emil Hácha) až po vzpomínkově laděné texty (Josef Škvorecký: Všichni ti bystří mladí muži a ženy; František Fajtl: Vzpomínky na padlé kamarády), objevují se i knihy věnované grafologii, místopisu (mj. práce Milana Myslivečka), jazykové příručky (Anglicky za 3 měsíce; Německy za 3 měsíce) a do edičních plánů zařadila redakce také esoterické práce Květoslava Minaříka (edici Přímá stezka však po prvním svazku z roku 1990 převzalo vydavatelství Canopus). Volnou knižní řadu anekdot různých jazykových oblastí (němčina, angličtina, francouzština a ruština), doplněných překlady do češtiny a komentáři idiomů, ukončil až zánik nakladatelství. Také v devadesátých letech se Horizont pokoušel navazovat spolupráci s různými nově vzniklými organizacemi a zajišťovat vydávání jejich zájmových publikací; např. ve spolupráci s Bratrskou jednotou baptistů tak vyšla kniha Jamese Bensona Irwina Více než pozemšťané. Pokusy o nové ediční řady však obvykle končily po prvním vydaném svazku, ať již šlo o projekty koediční (Zájmové publikace Propagační agentury A-Z, 1990), či samostatné (Knihovnička Unikum, 1991).
Od počátku devadesátých let vydával Horizont českou prózu, a to jak v reedicích (detektivka Vladimíra Škutiny Zločin s rozumem či rozšířené vydání povídek Ladislava Fukse Cesta do zaslíbené země a jiné povídky), tak v prvních vydáních (Karel Bárta: Zákeřné střely; Alexandra Berková: Magorie aneb Příběh velké lásky; Jaroslav Velinský: Engerlingové). Ojediněle se objevila kniha poezie (sbírka básní Lubora Kasala Hlodavci hladovci) či pohádek (Gabriela Trojánková: Jak u Tománků bydlel pavouček Jeroným).

Zájmové publikace vycházely v nákladu okolo 1000 výtisků, běžná produkce Horizontu od 1500 do 3000 výtisků, avšak čtenářsky atraktivnější tituly z oblasti populárněvědné literatury dosáhly až 15 000 výtisků (např. Soldánův Jaroslav Hašek v edici Medailóny). Náklad svazků edice MME, pokud byl uváděn, se pohyboval okolo 7000 výtisků.

 

Na počátku normalizace nebyly již některé publikace distribuovány a větší část jejich nákladu byla sešrotována. Šlo mj. o knihy Bedřicha Loewensteina Středověk dvacátého století (1970) a Josefa Ludvíka Fischera Glosy k české otázce (1970). – Na konci šedesátých let převzal Horizont z nakladatelství Orbis vydávání populárního měsíčníku Dějiny a současnost, který byl však ještě v roce 1969 úředně zastaven (obnoven 1990 v Nakladatelství Lidové noviny). Z Orbisu převzal Horizont i populárně-vědeckou revue Věda a život (založena 1954, v Horizontu 1969–1991), jejímž cílem bylo zprostředkovávat aktuální stav vědeckého poznání v různých oborech, a to prostřednictvím původních statí i článků převzatých ze zahraničních médií; redakce listu sídlila v Brně.

 
 Ediční řady

Československá vlastivěda (1969–1971); Malá moderní encyklopedie (1969–1989); Safír (1970); Zájmové publikace Severočeského KNV a Okresního archívu v Ústí nad Labem (1970–1971); Knižnice vojenskopolitických aktualit (zjištěna 1970–1976); Knižnice studijních materiálů pro lektory POOV /Příprava obyvatelstva k obraně vlasti/, resp. Knižnice studijních materiálů pro lektory POCO /Příprava občanů k civilní obraně/ (1970–1979); Obchodně ekonomické sborníky Institutu zahraničního obchodu. Řada Latinská Amerika (1971); Studijní materiály na pomoc lektorům při volební kampani (1971); Účelové publikace Socialistické společnosti pro vědu, kulturu a politiku (1971–1972); Na pomoc národnímu hospodářství (1971–1987); Účelové publikace Československé socialistické akademie v Praze (1971–1989); Učebnice pro střední stupeň stranického vzdělávání (1972–1975); Knižnice studijních materiálů na pomoc lektorům branné výchovy (1973); Knihovnička kulturně výchovného pracovníka (1973–1982); Věda a světový názor (1973–1982); Medailóny (1973–1991); Studijní materiály na pomoc lektorům ÚV Socialistické akademie ČSSR (1974–1990); Věda a řízení (1975); Na pomoc pracovníkům v oblasti státní církevní politiky (1975–1990); Aktuality, fakta, cifry k volbám (1976); Na pomoc politickému vzdělávání (1978–1986); Metodické listy na pomoc lektorům Socialistické akademie ČSSR (1980–1990); Umění vnímat umění (1982–1990); Lidstvo na prahu 21. století (1984–1989); Na pomoc ekonomické propagandě (1984–1989); Otazník (1987–1991); Tribuna ekonomiky a politiky (1988–1990); Přímá stezka (1990); Zájmové publikace Propagační agentury A–Z (1990); Knihovnička Unikum (1991).

 Časopisy a informační bulletiny: Dějiny a současnost (1969); Ekonomická revue (1969); Věda a život (1969–1991); Věda a lidstvo (1976–1989); Práce a zkušenosti. Bulletin Českého ústředního výboru Socialistické akademie ČSSR (1984–1989); Klinická onkologie (1988–1989).
 Členové řídících a poradních orgánů: Ředitelé: Emanuel Mandler (1968–1970); Jaroslav Chmelík (1970–1974); Vojtěch Svarovský (1974–1984); Stefan Szerynski (1984–1988); Zdeněk Pergner (1988–1991); Vladimír Trojánek (1991–1998).
Šéfredaktoři: Milan Churaň (1968–1970); Jaroslav Jemelka (1970–1978); Hana Petruželová (1978–1983); Stefan Szerynski (1983–1984); Stanislava Mynaříková (1984–1991); Vladimír Trojánek (1991–1998).
 Výtvarní spolupracovníci: 

Alena Barešová; Jiří Brejcha; Margareta Fábryová; Milan Hegar; Emil Hrdlička; Alžběta Malá; Josef Říha; Václav Siksta; Jan Solpera; Karel Šejna; František Špička; Rudolf Štorkán; Jaromír Valoušek; Rostislav Vaně; Květuše Vidicová; Josef Vyleťal; Jitka Wágnerová; Zdeněk Ziegler; Hana Získalová.

LITERATURA

Zjištěné nakladatelské katalogy a propagační tisky: Ediční plán Nakladatelství Horizont (zjištěno 1973–1984) [roční letáky].
Články: E. Mandler: Nové nakladatelství, NK 1969, č. 10; Pitrová: Co nového v Horizontu, NK 1970, č. 24; M. Šedý: Blízko vrcholku pyramidy, Tribuna 1970, č. 46–47; V. Svarovský: Deset let nakladatelství Horizont, Věda a život 1978, č. 12; V. Svarovský: Deset let nakladatelství Horizont, Tvorba 1979, č. 2; A. Křivánková: Malá encyklopedie českých nakladatelství, Knihovnický zpravodaj pro potřeby oborových knihoven na železnici 1984, č. 3; V. Matějů: Edice Medailóny, NK 1986, č. 29; S. Mynaříková: Umění vnímat umění, RP 16. 2. 1989; V. Ševela: Jak krachuje nakladatelství, LidN 30. 3. 2000.
Rozhovory: S. Mynaříková: P. F. ze Zlatého kříže (připr. J. Cicvárek), Věda a život 1986, č. 1; Z. Pergner: Vrchol ledovce a to další (připr. R. Knot a R. Knotová), RP 25. 7. 1989; J. Klempera: Dvacet let Horizontu (připr. V. Kurdzielová), SvSl 6. 10. 1989; V. Trojánek: Jenže pak se objevil Jaryn… (připr. J. Šofar), Tvar 1991, č. 11; V. Trojánek: Horizonty Horizontu (připr. L. Frýba), HN 17. 6. 1991.
Vzpomínky: E. Mandler: Škodolibé úsměvy svobody z let 1955 až 1992 (2005).

Související odkazy

Bibliografická databáze ÚČL AV ČR
J. Halada: Encyklopedie českých nakladatelství 1949–2006
  Autor hesla: Michal Jareš (2010)
  Aktualizace textu hesla: 20. 4. 2015 (jar)
  Aktualizace bibliografie: 20. 4. 2015 (jar)
zpět na hlavní stranu