Slovník české literatury po roce 1945
Slovník české literatury po roce 1945

 Vladimír JUSTL

* 27. 10. 1928, Kladno 
† 18. 6. 2010, Praha 
 
Literární historik a editor
 Jeho rodiče se roku 1931 přestěhovali do Prahy, kde Justl vychodil obecnou školu a absolvoval klasické gymnázium (mat. 1947). Na FF UK začal studovat filozofii a češtinu, avšak v dubnu 1948 byl z politických důvodů vyloučen. Pracoval jako úředník v n. p. Ferra v Praze. V letech 1951–1955 studoval češtinu a polštinu na FF UP v Olomouci (diplomová práce V. K. Klicpera, 1955). V letech 1954–1990 působil jako redaktor ve Státním nakladatelství krásné literatury a umění (od 1965 Odeon) v Praze. Souběžně v letech 1954–1956 externě přednášel českou literaturu na univerzitě v Olomouci. V letech 1965–1992 byl uměleckým vedoucím pražské poetické vinárny Viola. Roku 1964 dosáhl na brněnské univerzitě hodnosti CSc. (na základě již vydané monografie o V. K. Klicperovi), titul PhDr. obdržel 1967. V 90. letech externě přednášel na DAMU, na státní taneční konzervatoři Duncan Centre, a v letech 1993–1996 na Filozofické fakultě Ostravské univerzity (zde 1993 habilitace za práce o Vladimíru Holanovi). Byl členem několika uměleckých a redakčních rad (např. divadla Semafor, časopisu Repertoár malé scény; po roce 1990 působil v umělecké radě Nadace Lyry Pragensis a byl členem redakční rady Divadelních novin. V letech 1995–1999 byl místopředsedou Obce spisovatelů. Od roku 2003 byl předsedou sdružení příznivců mluveného slova Slovo a hlas (navazujícího na činnost Společnosti přátel kultury slova, která působila 1992–2002 a jejímž byl místopředsedou). Působil též ve funkci předsedy správní rady Nadace Františka Langera.
 

Debutoval roku 1946 článkem v Lidové demokracii. Později dále přispíval do novin a časopisů: Amatérská scéna, Česká literatura, Červený květ, Nový život, Český jazyk a literatura, Divadelní noviny, Divadlo, Host do domu, Hudební novinky, Krásná literatura, Kultura, Kulturní tvorba, Kultúrny život (Bratislava), Květy, Listy KPP, Literární noviny, Nové knihy, Novinky Odeonu, Plamen, Slovenské divadlo (Bratislava), Večerní Praha, Zlatý máj, v 70. letech přispíval zejména do deníku Práce, do Nových knih a Kurýra Odeonu, v 80. letech do Mladé fronty a Scény, koncem období též do KmeneTvorby, po roce 1989 mj. do A–Almanachu autorů, Občanského deníku, ROKu, Svobodného slova, Telegrafu, Divadelních novin (zde 1992–96 rubrika Trocha poezie nikoho nezabije), Akordu (zde v č. 1–3/2003 vzpomínky s tit. Dopis Janu Vladislavovi), Dokořán, Lidových novin, Literárních novin a do Hosta. – Redigoval nakladatelský časopis Odeonu Poznámky a vysvětlivky (1956–57), Almanach Klubu čtenářů (1962, 1969–70), původní verše v edici Tvar (nakladatelství Vyšehrad, 1971–72), Zpravodaj Poděbradských dnů poezie (od 1990), ineditní sborníky k sedmdesátinám Jaroslava Durycha (1956), Bedřicha Fučíka (1970) a Rudolfa Havla (1981, s dalšími). Připravil stovky literárních pořadů pro Divadlo hudby, Městskou lidovou knihovnu v Praze, a zejména pro Violu, nejednou je provázel účelovým textem. Spolupracoval s Čs. rozhlasem, pro Supraphon scenáristicky a režijně připravil na čtyřicet gramofonových desek a napsal k nim literární výklad, mj. portréty Otokara Březiny, Konstantina Biebla (+ Nový Ikaros), Josefa Čapka, Františka Halase (+ Ženy, Já se tam vrátím), Vladimíra Holana ( + Noc s Hamletem, Terezka Planetová) a Karla Tomana, dále Máchův Máj a kompozici Šírou tu zemi, zemi jedinou, Erbenovu Kytici, Hrubínovy Lešanské jesličky a další verše, Čtení z bible; z cizích autorů např. profil A. S. Puškina a G. Apollinaira. Jako porotce a lektor se podílel na četných recitačních a literárních soutěžích. Za celoživotní dílo mu byla v roce 2005 udělena cena Artis Bohemiae Amicis a v roce 2007 Magnesia Litera za přínos české literatuře. – Užíval šifer vju, rl., tl, V. J.

 Justl se věnoval literární historii, divadelní vědě a kritice, zabýval se tzv. malými scénami, psal kritické i teoretické práce o hlasové realizaci uměleckého textu. Ve svých monografiích Václav Kliment Klicpera Bratři Mrštíkové cílevědomě usiluje o nalezení živých hodnot literárního i divadelního odkazu. Klade důraz nejen na biografické a analytické postupy, ale zajímá se i o recepci literárního díla a s tím spjaté problémy dramaturgické. Nejvýznamnější oblastí Justlovy práce byla jeho činnost editorská, textologická a komentátorská. Napsal řadu předmluv a doslovů k vydáním českých klasiků a k vlastním výborům z jejich díla: Václava Klimenta Klicpery, Josefa Kajetána Tyla, Františka Jaromíra Rubeše, Viléma Mrštíka, Františka Xavera Svobody, Viktora Dyka, Karla Tomana, Františka Gellnera, Jiřího Mahena, Františka Langera, Karla Schulze, Jaroslava Havlíčka, Karla Čapka, Františka Halase, Josefa Škvoreckého). Mimořádným Justlovým výkonem byla jedenáctisvazková edice Sebraných spisů Vladimíra Holana, kterou uzavřel obsáhlým Životopisem Vladimíra Holana.

BIBLIOGRAFIE

Práce o literatuře: Václav Kliment Klicpera (monografie, 1960); Bratři Mrštíkové (monografie, 1963).
Rozhovor: Ozvuky času (rozhovor vedl Jiří Holý, 2007).
Příspěvky ve sbornících: Hradecký kraj (1957 a 1959); Opereta 1962 (1962); Sborník referátů a diskusních příspěvků o (české) kramářské písni (VO 1961; 1963); Aktiv o uměleckém přednesu (1963); Jak je číst? (1963); Konference o textu Slezských písní v Opavě 10. a 11. září 1963 (1964); Sborník prací FF brněnské univerzity, řada literárněvědná (D) (1964, 1982, 1985, 2001); Slyšet se navzájem (1966); Bezručina 1967 (1967); Zemědělský kalendář 1975 (1974) a 1977 (1976); Jiří Mahen – spolutvůrce pokrokové kulturní politiky (1983); Vítězslav Nezval – spolutvůrce pokrokové kulturní politiky (1986); František Halas – spolutvůrce pokrokové kulturní politiky (1987); Česká nezávislá literatura po pěti letech v referátech (1995); 1963–1998. 35 let festivalu literárního přednesu (Poděbrady 1998); Moravský festival poezie – 35 let (1999); Sborník prací FF Ostravské univerzity – Literární věda (2000); Českožidovští spisovatelé v literatuře 20. století (2000); Česká literatura na konci tisíciletí, sv. 2 (2001); Jan Grossman, sv. 6 (2001); Divadlo Viola – 40 sezon (2002); Ďábel z Vinohrad (2002); Živé slovo (2004); Ticho a hlas (2004); Ludvíku Kunderovi k pětaosmdesátinám (2005); Téma: promluva (2006);
Uspořádal, vydal a redigoval: V. K. Klicpera: Výbor z díla (1955, s M. Komárkem a dalšími) + Rohovín Čtverrohý (1959) + Čtyři aktovky (1960) + Hadrián z Římsů a jiné veselohry (1966, s J. Opelíkem a R. Skřečkem); J. Mahen: Rybářská knížka (1956, s M. Komárkem; 1967 samostatně) + Za oponou umění a života (1961) + Balady (1963); V. Dyk: Krysař a jiné prózy (1957) + Krysař (1958; poté in Zmoudření dona Quijota, Krysař, 1964) + Devátá vlna (1961) + Anebo a jiné básně (1980, se Z. Trochovou); V. Vančura: Markéta Lazarová (1957, 1961, 1968) + Pekař Jan Marhoul, Pole orná a válečná, Markéta Lazarová (1968, s R. Havlem); F. Halas: Básně (1957, s J. Grossmanem) + Magická moc poezie (1958, s J. Grossmanem) + Triptych o ohrožené zemi (1959) + Doznání (1999); K. Biebl: Bez obav (1958) + Nový Ikaros (1968) + Zrcadlo času (1985); Petr Bezruč píše nakladatelství (1958); F. X. Svoboda: Čekanky (1959); V. Nezval: Básně noci (1959) + Edison, Signál času (1960) + Kouzelník (2001); F. Šrámek: Splav (1960) + Poutník (2000); A. Sova: Květy intimních nálad a jiné básně (1960, s J. Brabcem) + Dobrodružství odvahy a jiné básně (1961); V. Holan: Z Dokumentu (1960) + Noční hlídka srdce (1963) + Bez názvu (1963) + Příběhy (1963) + Dvě jezera (1963) + Trialog (1964) + Bolest (1965; rozšíř. 1966) + Rudoarmějci (1965) + Smrt a sen a slovo (1965) + Ptala se tě... (1965) + Dva světy (1966, pět básní V. H. a pět básní J. Seiferta) + Matka (1969) + Víno (1970) + Noc s Hamletem, Toskána (1970) + Kameni, přicházíš... (1970) + Záhřmotí (1970) + Tři setkání (1972) + Noc s Ofélií (1973; další fragment 1985) + Tobě (1985) + Když růže přestaly chrlit krev (1990) + Melancholie (1990, s O. Králem) + První testament, Terezka Planetová (1990); Testamenty: První testament, Toskána (1996) + Nokturnely (2005); J. Hořejší: Korálový náhrdelník (1961); Prvotiny (1961); K. Čapek: Život a dílo skladatele Foltýna (1963); Udeřila hodina (1964, ed. K. Šiktanc); F. Gellner: Verše (1964; rozšíř. 1980) + Radosti života (1981) + Bohém (2006); Přišel čas. Léta okupace a osvobození v české poezii (1965); Ladění slov (verše o hudbě, 1966); Slyšet se navzájem. 60 hlasů o uměleckém přednesu (1966, též přispěl); K. Schulz: Blázen před zrcadlem a jiné prózy (1966); Bezručiana (sb., 1967, s J. Opelíkem); J. Škvorecký: O nich, o nás (1968, s J. Škvoreckým) + Hořkej svět (1969, s J. Škvoreckým) + Prima sezóna, Zbabělci, Konec nylonového věku (1991) + Příběhy o Líze a mladém Wertherovi a jiné povídky (1994, s J. Š.) + Nové canterburské povídky a jiné příběhy (1996, s J. Š. a O. Hausenblasem) + Neuilly a jiné příběhy (1996, s J. Š. a O. Hausenblasem); J. John: Příběhy dona Quijota podle díla Cervantesova (1968) + Australská dobrodružství Aloise Topiče (1969) + Vojáček Hubáček (1970) + Rajský ostrov (1971) + Večery na slamníku (1974); Vějíř naší prababičky (poezie z let 1858–69, 1971); Š. Smazalová: Dospívání (bibliof., 1978); Slovo a hlas 1–3 (sb. k výročím Violy, 1978, 1983, 1988); K. Höger: Z hercova zápisníku (1979, s E. Högerovou; rozšíř. 1983); Krůpěje noci (výbor světových balad, 1982, s E. Charousem); K. Toman: Hlas hlubin (1982) + Tulák (2004); Ano, slyšet se navzájem (sb. z konference Violy o hlasové realizaci uměleckého textu, 1985); Úderem tepny (sb. ze semináře k interpretaci díla V. Holana, 1986); F. Langer: Město každý den (1988) + Železný vlk (1994) + Zasuté objevy (2002, s M. Havránkovou) + Rezidua (2005, s M. Havránkovou); Divadlo jednoho herce (sb. statí a vyznání, 1989); Moravský festival poezie – 25 let (sb., 1986, s Jiřím Demelem) + 35 let (1999); J. Cimický: Psychoterapie slov (1992); Slovo tělem učiněné (sb. o vztahu k recitaci, 1993, s J. Kutinou); J. Durych: Osamělé květy (1993) + Zastavení (1996); Názvuky 1–3 (sb. veršů ze soutěže Ortenova Kutná Hora, 1994–96, s R. Matysem); Faustovské srdce Karla Högera (1994, s E. Högerovou a L. Klosovou); O. Sova: Okov a křídla (1995) + Limita, Matematické epištoly (1998); R. Havel: Utajené překlady (1996, s Fr. Havlovou); Slavík nezpívá špatně (sb. ze soutěže Seifertovy Kralupy, 1997); J. Seifert: A sbohem (1999); František Langer na prahu nového tisíciletí (2000, s M. Vojtkovou); K Bronzové rapsodii Františka Langera (2000); B. Reynek: Svěcení (2001); F. Hrubín: Zpívám (2002); M. Holub: Časoprostor (2002); R. Medek: Odvrhnutý básník (2002, s I. Medkem); J. Kainar: Synkopy (2003); J. Hora: Slunovrat (2003); H. Fousková: Troud (2003, s V. Fischerovou); O. Mikulášek: Vinohrad (2004); V. Hálek: Pěvec (2005); J. Orten: Osud (2006); J. Skácel: Doteky (2007); K. H. Mácha: Lůnysvit (2008); spisy: Sebrané spisy V. Holana (Čs. spisovatel, 1965–1988, 11 sv.; v posledním sv. Bagately obsáhlý životopis V. H., revidovaná reedice 1999–2007, s P. Chalupou).

LITERATURA

Bibliografie: L. Korbel in V. Justl – J. Holý: Ozvuky času (2007).
Recenze
: V. K. Klicpera: V. Válek, Sborník prací FF brněnské univerzity 1960, řada literárněvědná (D) 7; D. Jeřábek, HD 1960, č. 10; V. Forst, Tvorba 1960, č. 34; M. Kačer, ČL 1961, č. 2; V. Procházka, Slovenské divadlo (Bratislava) 1961, č. 2; F. Černý, Divadelní noviny 4, 1960/61, č. 3 * Bratři Mrštíkové: M. Cesnaková, Práce 20. 10. 1963 * Sebrané spisy + životopis V. Holana in Bagately (1988): jrf (= J. Rulf), ZN 13. 3. 1989; J. Hájková, SvSl 29. 7. 1989; J. Bžoch, Ľud (Bratislava) 18. 8. 1989; M. Pohorský, Kmen 1989, č. 13; Z. Kožmín, ROK 1990, č. 1; J. Vladislav in Pařížský zápisník 1 (1991) * Ozvuky času: A. Haman, Tvar 2008, č. 6; J. Kerbr, DivN 2008, č. 6.
Rozhovory: M. Nyklová, Naše rodina 1983, č. 50; M. Langerová, SvSl 16. 1. 1988; J. Dobrman, LD 30. 9. 1993; M. Vacík, NK 1993, č. 42; J. Slomek, LidN 31. 1. 2000; P. Kubíková, Dokořán 2002, č. 21; J. Machalická, LidN 20. 9. 2007.
K životním jubileím: J. Kutina, LD 26. 10. 1988.
Archiv: LA PNP: Osobní fond (usp. v 1. stupni evidence).
Autor hesla: Drahomíra Vlašínová (1994)
Aktualizace hesla: 31. 3. 2009 (mlp)
Aktualizace bibliografie: 31. 3. 2009 (mlp)
 
zpět na hlavní stranu